Celastraceae – jesencovité

Euonymus europaeus – brslen evropský

Brslen evropský je 2–3, vzácně až 7 m vysoký keř se zelenými, oblými letorosty. Později jsou větve čtyřhranné s podélnými korkovitými lištami. Kůra starých větví a kmínků je šedá až černá.

Pupeny jsou zašpičatělé, kýlnaté, vejcovité, 3–5 mm dlouhé. Listy jsou podlouhle vejčité, až vejčité, nebo podlouhle kopinaté, zašpičatělé, na bázi klínovité. Čepel je 4–10 cm dlouhá a 2–4 cm široká, na okraji vroubkovaně pilovitá, na líci sytě zelená, lysá, na rubu pouze na žilkách krátce chlupatá. Řapík je 5–10 cm dlouhý. Na podzim se listy brslenu evropského zbarvují žlutě nebo červeně.

Květenstvím brslenu evropského je 3–9květý vidlan na 1,5–3 cm dlouhé stopce. Květy jsou žlutozelené, čtyřčetné, asi 1 cm v průměru. Korunní lístky jsou úzce vejčité až čárkovité, 3–4 mm dlouhé. Kališní lístky jsou zelené, asi 1 mm dlouhé, často nazpět ohnuté. Brslen evropský kvete v květnu až červenci.

Plodem je růžová, až karmínově červená čtyřhranná 6–13 mm dlouhá tobolka, semena jsou bělavá s oranžovým míškem.

Brslen evropský je původní v Evropě, na Kavkaze a v Malé Asii. V České republice je poměrně rozšířený od nížin po podhorských oblastí. Roste v křovinách, na skalnatých svazích, v doubravách, habřinách a lužních lesích.

Dřevo tohoto brslenu se používá v řezbářství. V semenech je obsažen nevysychavý olej, který se v minulosti užíval na svícení. Z plodů se získávalo žluté barvivo užívané k barvení látek. Brslen je jedovatý, obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin. Brslen evropský je vysazován v parcích a zahradách; dekorativní je zejména na podzim díky nápadnému zbarvení listů a množství barevných plodů. Poměrně dobře snáší sucho i mráz.

V botanické zahradě roste brslen evropský kromě záhonu věnovanému čeledi Celastraceae také ve formaci rostlin Dubohabrový háj.

List

Jarní habitus

Podzimní habitus