Caprifoliaceae – zimolezovité

Kolkwitzia amabilis – kolkvície krásná

Kolkvície je vzpřímený, 1–3 m vysoký keř s načervenalými, hustě chlupatými letorosty a s borkou nepravidelně papírovitě odlupčivou.

Listy jsou vstřícné, čepel je vejčitá, až široce vejčitá, 3–8 cm dlouhá, 1,5–3 cm široká, na vrcholu dlouze zašpičatělá, na bázi zaokrouhlená, celokrajná, nebo oddáleně zubatá. Listy jsou svrchu tmavě zelené, oboustranně chlupaté, na spodní straně zejména v úžlabí žilek. Řapík je krátký, chlupatý, měří 1–3 mm.

Květenství kolkvície jsou chudokvěté, ploché, 4–8 cm v průměru. Květy jsou pětičetné, po dvou na chlupatých květních stopkách, srůstají bočně fertilními plodolisty. Kalich je dvoupyský s dlouhou kališní trubkou, 5 kališními cípy, na vnější straně hustě štětinatě chlupatý. Koruna je mírně dvoupyská, zvonkovitá, 1–2,5 cm dlouhá, asi 1,5 cm široká, se 4 tyčinkami, růžová s oranžovou kresbou. Kolkvície kvete v květnu až červnu.

Plodem je jednosemenná, štětinatě chlupatá tobolka vejcovitého tvaru, která je 7 mm dlouhá a 3 mm široká, tvrdá, se zbytkem kalicha na vrcholu. V našich podmínkách semena nedozrávají.

Rod Kolkwitzia je monotypický s jediným druhem, kolkvícií krásnou, která pochází z horských poloh střední Číny. Kolkvície je poměrně nenáročná dekorativní dřevina, která dobře snáší zimu. V Evropě se pěstuje od roku 1901, v České republice od roku 1922, poprvé byla vysazena v Průhonicích. U nás se tento za květu velmi dekorativní keř vysazoval zejména jako solitéra v parcích, v poslední době však získává na oblibě a je vysazován i v zahradách.

Dřevina byla pojmenována na počest berlínského profesora botaniky Richarda Kolkwitze, který se specializoval zejména na vodní rostliny a jejich fyziologii.

V naší botanické zahradě nejdeme hned několik exemplářů druhu kolkvície krásná, pozornost upoutá zejména keř rostoucí ve formaci Rostliny Japonska a Číny pod jedním ze dvou jinanů dvoulaločných (Ginkgo biloba).

Květy

Květy

Habitus v květu

Detail větévky

Listy

Plody