Magnoliaceae – šácholanovité

Liriodendron tulipifera – liliovník tulipánokvětý

Liliovník je strom, který ve své domovině dorůstá výšky až 60 metrů, v našich zeměpisných podmínkách dorůstá zhruba poloviny maximální výšky, tedy 30–40 metrů. Listy liliovníku jsou 10–15 cm široké i dlouhé, na obou stranách lysé, řapíkaté, přičemž řapík je dlouhý asi 10 cm. Listy mají lyrovitý tvar a jsou mělce 4–6 laločnaté. Na podzim se zbarvují do zlatožluta.

Květy jsou poměrně velké. Tři kališní lístky jsou rovnovážně odstálé až nazpět ohnuté. Korunních lístků je šest, jsou až 5 cm dlouhé, vzpřímené, žlutozelené s oranžovými pruhy.

Souplodí nažek je šišticovité, dlouhé 5–8 cm, nažky jsou křídlaté, asi 3 cm dlouhé, křídlo je na konci zašpičatělé. Souplodí liliovníku se za zralosti rozpadají. Liliovník kvete od dubna do července.

Domovinou této dřeviny je Severní Amerika, v USA roste od Massachusetts na východě po Missouri na západě a od Wisconsinu na severu po Floridu na jihu. Dřevo liliovníku se snadno moří a leští, proto se z něj vyrábí nábytek.

Kůra obsahuje alkaloid tulipiferin, který je pro člověka nebezpečný díky toxickým účinkům na nervovou soustavu a srdce.

Do Evropy byl první liliovník přivezen v roce 1663, na našem území byl poprvé vysazen v Hluboké nad Vltavou v roce 1865. Roste zejména na humózních kyprých půdách v říčních údolích, v původním areálu roste v listnatých lesích. Nesnese příliš suché nebo naopak příliš vlhké půdy. U nás je pěstován v parcích a zahradách jako dekorativní dřevina, pěstuje se nejčastěji jako solitéra, upřednostňuje slunná a polostinná stanoviště.

Podle některých zdrojů pochází název Liriodendron z řeckých slov leirion, tedy lilie a dendron, tedy strom. Květy liliovníku prý připomínají lilii. Podle jiných zdrojů vzniklo jméno liliovník tak, že listy stromu připomínaly lyru, později se stromu říkalo lítovník nebo liriovník, květ vypadá obdobně jako květ tulipánu, proto tedy tulipánokvětý.

Liliovník tulipánokvětý rostoucí v botanické zahradě je poměrně starý strom, který na svém místě stál už před druhou světovou válkou, jak uvádí ve své knize z roku 1948 F. Jirásek.

Habitus na jaře

List

Detail spodní strany listu

Kvetoucí habitus

Květ

Detail borky