Rosaceae – růžovité Mespilus germanica –
mišpule obecná (syn. mišpule německá) Opadavý keř nebo strom dosahující výšky 2–5 m, větve mají kolce (zkrácené větvičky, které plní funkci trnů), v kultuře pěstované stromy mají větve často bez kolců. Borka je hladká, tmavě šedá, letorosty vlnaté, olysávající. Listy jsou
střídavé, listová čepel je úzce eliptická až podlouhle kopinatá, 6–13 cm
dlouhá a až Květy jsou
jednotlivé, pětičetné, bílé, 3–4 cm v průměru. Korunní lístky jsou okrouhlé
až široce obvejčité, asi Plodem je
kulovitá, hnědá malvice, až Mišpule obecná pochází z jihovýchodní Evropy, Zakavkazí a severního Íránu, do střední Evropy se dostala již s římskými legiemi. U nás se pěstuje od 12. století v nejteplejších oblastech, zejména na Brněnsku a Znojemsku, pro svoje plody, které jsou přezrálé nebo po přemrznutí jedlé. Plody mišpule obsahují mnoho pektinů, a proto jsou vhodné k přípravě zavařenin, rosolů a marmelád. V současnosti se pěstuje mišpule zejména z estetických důvodů. Mišpule obecná je teplomilná, světlomilná, na půdu náročná dřevina. Původní druhy se množily výsevem na podzim nebo po stratifikaci na jaře. Kulturní odrůdy patří většinou ke kultivarům Mespilus germanica 'Macrocarpa' a M. g. 'Apyrena' a množí se roubováním nebo očkováním na podnož Crataegus laevigata nebo Pyrus pyraster. Vědecké jméno Mespilus germanica i české synonymní jméno mišpule německá vychází z faktu, že v období středověku se mišpule obecná hojně pěstovala zejména v německých klášterních zahradách. V naší botanické zahradě najdete mladý exemplář mišpule na záhonu u plotu s ulicí Veveří v blízkosti branky, která z této ulice do zahrady vede. Listy a plody Plody Detail kmene |