Scrophulariaceae – krtičníkovité Paulownia tomentosa –
pavlovnie plstnatá Strom
dorůstající výšky až Listové pupeny
mají vejčitý tvar, jsou rezavě chlupaté, listy vstřícné, čepel široce
vejčitá, na bázi srdčitá, na vrcholu zašpičatělá, 15–20 cm dlouhá a až Květní pupeny jsou kulovité, rezavě plstnaté, zakládají se koncem léta a setrvávají celou zimu, pavlovnie pak kvete v dubnu nebo květnu. Květenství jsou vzpřímená, jehlanovitá, 20–30 cm dlouhá, kalich je zvonkovitý, rezavě chlupatý, koruna 5–6 cm dlouhá, světle modrofialová, kratičce žlaznatě chlupatá, uvnitř s tmavými skvrnkami a žlutými proužky. Okraj koruny je límečkovitě rozšířený s pěti zkosenými laloky. Plodem je vejcovitá tobolka se zobanovitým vrcholem, která dřevnatí. Tobolky mají tmavě hnědou, později černou barvu, za zralosti pukají dvěma chlopněmi, na stromech setrvávají do dalšího kvetení. Semena jsou podlouhlá, velmi drobná, s několika křídly, v jedné tobolce jich jsou asi dva tisíce. Pavlovnie je velmi dekorativní dřevina zejména pro svoje
působivé květy. Vyžaduje chráněné místo, aby nezmrzly již založené květní
pupeny, a zároveň potřebuje dostatek světla. V mládí roste velmi rychle,
mladé výhony při bázi kmene mohou růst rychlostí až Původní je pavlovnie plstnatá ve střední Číně, do Evropy byla introdukována v roce 1834, do českých zemí pak o deset let později. Velmi často se vysazuje v zámeckýchi městských parcích. Pavlovnie v botanické zahradě je asi 60 let starý strom vysazený někdy počátkem padesátých let minulého století, najdeme ji zhruba uprostřed pásu záhonů systému rostlin naproti skleníku s kapradinami a cykasy, ačkoliv skupina věnovaná rostlinám Japonska a Číny se nachází o několik desítek metrů dál. Dřevina je pojmenována podle Anny Pavlovny, dcery ruského cara Pavla I. Květy Květy a loňské plody Jarní habitus Plody |