|
Tiliaceae – lípovité Tilia cordata – lípa
malolistá (lípa srdčitá) Lípa malolistá je 18–30 m vysoký strom s dlouho hladkou a později mělce rozpukanou borkou. Koruna tohoto stromu je vejcovitá až kulovitá, hustá. Letorosty jsou svrchu červenavé, na spodu zelenavé, lysé. Pupeny lípy malolisté jsou vejčité, lysé, 4–7 mm dlouhé. Listy lípy malolisté jsou okrouhle srdčité, 4–8 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, na rubu šedozelené, v paždí žilek jsou chomáčky rezavých chlupů. Okraj čepele je pilovitý, řapík je dlouhý 2–5 cm. Květy lípy
malolisté jsou uspořádány ve vrcholících po 4–10, jsou světle žluté, asi Plodem je jednopouzdrý obvejcovitě kulovitý oříšek. Plody jsou často asymetrické, 5,0–6,5 mm v průměru, s kožovitým, tenkým oplodím, které lze smáčknout v prstech. Souplodí vytrvávají na větvích často až do předjaří. Semena jsou kulovitá, 3,5–4,5 mm v průměru. Lípa malolistá
se dožívá stáří 500–700 let. Její domovinou je celá Evropa a Kavkaz. U nás je
lípa malolistá rozšířená zejména v nížinných a pahorkatinných oblastech
jižní Moravy a středních a východních Čech. Ojediněle se vyskytuje i
v horských oblastech, její maximum je v nadmořské výšce Lípa malolistá je polostinná dřevina odolná vůči mrazu, která dává přednost vlhkým, humózním, živinami bohatým půdám. Často ji najdeme v suťových lesích, lužních lesích a v dubohabřinách. Z praktického hlediska má lípa malolistá význam v sadovnictví i v lesnictví. Dřevo lípy je měkké a bylo využíváno k výrobě tužek, překližek, dřevité vlny a velmi často v řezbářství. Z lýka lípy malolisté se pletly rohože, střevíce, nádoby na obilí. Tento druh je rovněž významnou medonosnou dřevinou. Často se pěstuje v parcích a uličních stromořadích. V botanické zahradě najdeme lípu malolistou ve formaci Rostliny lužního lesa a několik jedinců také v areálu fakulty proti budově děkanátu.
Jarní habitus
Listy
Detail spodní strany listu
Detail kmene |
