Na jaře roku 2012 bylo Botanickou zahradou PřF MU vypsáno téma na zpracování bakalářské práce, jejímž předmětem byla arachnofauna. Záměrem bylo prozkoumat a determinovat arachnofaunu vyskytující se v Botanické zahradě.
Sběr pavouků jsem prováděla 3 různými metodami a sice smýkáním, sklepáváním a pomocí padacích pastí. V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity jsem za účelem sběru pavouků umístila dohromady 14 padacích pastí, které byly od sebe přibližně stejně vzdáleny. Pasti byly systematicky umístěny do 3 různých biotopů, a to do prostoru skalek, záhonů a do prostoru s převahou stromů a zapojené vegetace. Sběr pavouků v exteriérové části botanické zahrady probíhal od 17. 5. – 30. 9. 2012. Pasti jsem vybírala zhruba každé 3-4 týdny.
Pasti měly podobu plastových kelímků o objemu přibližně 250 ml, které byly až po okraj zahrabány v zemině, tak aby okraj pasti nijak nevyčníval a zároveň ani nezapadal do substrátu. Pasti byly naplněny do 3 objemu 4% roztokem formaldehydu, který sloužil jako konzervační médium. Každá past byla přikrytá miskou, která byla zhruba 5-10 cm nad okrajem pasti. Miska měla zabraňovat vyplavování materiálu při dešti. Pro trvalou konzervaci těl pavouků jsem používala 70% ethanol. Během sběrného období jsem pasti průběžně kontrolovala a doplňovala formaldehydem, pokud ubýval v důsledku vypařování. Živočišný materiál jsem od zbylého obsahu pasti oddělovala promýváním vodou přes jemně tkané sítko, následně jsem z živočišného materiálu pinzetou vybírala jedince pavouků a vkládala je do zkumavek naplněných 70% ethanolem jako konzervačním médiem.
Jako další metodu sběru pavouků jsem použila smýkání. Pomocí entomologické smýkačky jsem smýkala přízemní i vyšší vegetaci v zahradě. Poté jsem pomocí pinzety vybírala ze síťky živé jedince a konzervovala je taktéž do zkumavek se 70% ethanolem. Poslední metodou sběru bylo sklepávání. To se týkalo pouze vysoké vegetace především ve stromové a keřové části botanické zahrady. Poklepem do větví či kůry stromů nebo keřů jsem docílila opadání pavouků do smýkací síťky, ze které jsem je následně vybírala pinzetou a konzervovala je stejným způsobem jako v případě samotného smýkání.
Smýkání a sklepávání jsem prováděla najednou, pouze jsem se snažila dodržovat hranice odlišných biotopů. Přesná data smyků (sklepů) jsou: 18. 5. 2012, 30. 5. 2012, 3. 7. 2012, 3. 8. 2012 a 31. 8. 2012
Celkem bylo v botanické zahradě nasbíráno 511 kusů pavouků, jež bylo rozděleno do 21 čeledí, 56 rodů a 85 druhů. Dominující čeledí na zemi žijících pavouků byla čeleď slíďákovitých (Lycosidae) hned vzápětí následovaná čeledí plachetnatkovitých (Linyphiidae). Nejzastoupenější čeledí v nasmýkaném a sklepaném materiálu byla čeleď snovačkovití (Theridiidae), dále listovníkovití (Philodromidae) a plachetnatkovití. V celkovém pořadí se nejpočetnější čeledí stala čeleď plachetnatkovitých, která se zároveň stala i druhově nejbohatší čeledí vyskytující se v botanické zahradě. Z celkového počtu 85 druhů můžu pouze 7 (8,2 %) z nich označit za habitatové specialisty (Amaurobius ferox, Lathys humilis, Nigma walckenaeri, Scytodes thoracica, Synageles venator, Synema globosum, Xysticus sabulosus, Zodarion rubidum). Většina nalezených druhů patří k druhům expanzivním, které se mohou vyskytovat jak v klimaxovém, tak disturbovaném prostředí, a jsou tedy schopny snášet nežádoucí vlivy urbanizace, kterým jsou ve městě vystaveny.Odkazy druhů jsou na stránky: www.pavouci-cz.eu