PŘÍPRAVA A CHARAKTERIZACE NOVÝCH DERIVÁTŮ ALUMAZENU

 

J. Löbl, J. Pinkas

Katedra anorganické chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Česká republika, lobl@chemi.muni.cz, jpinkas@chemi.muni.cz;

1,3,5-trimethyl-2,4,6-tris(2,6-diisopropylfenyl)alumazen je dosud jediný známý zástupce[1] trimerních poly(N-alkyliminoalanů). Připravuje se reakcí trimethylalanu s 2,6-diisopropylanilinem[2].

S cílem připravit nové cyklické a polyedrické organoaluminofosfonáty jsme studovali reakce alumazenu s trimethylsilylestery fosfonových kyselin[3]. Reakcí alumazenu s bis(trimethylsilyl)esterem kyseliny methylfosfonové jsme dealkylsilylační reakcí připravili bicyklický aluminofosfonát. Obdobný produkt jsme získali reakcí alumazenu s bis(trimethylsilyl)esterem kyseliny fenylfosfonové, ale tyto dvě sloučeniny jsou strukturně odlišné v poloze substituentů můstkové fosfonátové skupiny nad kruhem alumazenu. Zcela jinak probíhá reakce alumazenu s bis(trimethylsilyl)esterem kyseliny trichlormethylfosfonové. Produktem této dealkylsilylační reakce je spirosloučenina, u které došlo k přeuspořádání kruhu alumazenu a inzerci fosfonátu do cyklu. Při reakci alumazenu s trifenylfosfinoxidem dochází ke vzniku bisaduktu.

Dále jsme studovali reakce alumazenu s dusíkatými bazemi. Ve všech případech dochází ke vzniku aduktů. V závislosti na substituentu dochází ke vzniku aduktů s rozdílnou izomerií. Produkty reakcí byly charakterizovány pomocí NMR spektroskopie, rentgenové strukturní analýzy a dalších analytických a spektroskopických metod.

Tato práce byla finančně podporována grantem MŠMT (0021622410) a GAČR (203/04/0296)

Literatura

1. Waggoner K.M., Power P.P.: J. Am. Chem. Soc. 113, 3385 (1991).

2. Pinkas J.: Inorganic Benzene Analog. In Inorganic Experiments, J. D. Woolins, Ed. ed. Wiley-VCH, 357 (2003).

3. Pinkas J., Löbl J., Dastych D., Nečas M., Roesky H.W.: Inorg. Chem. 41, 6914 (2002).