REAKCE OXIDŮ SELENU S PYRIDINEM A PYRIDIN-N-OXIDEM |
![]() |
|
Richtera Lukáš, Pokluda Aleš, Afonso Armando Francisko, Žák Zdirad, Taraba Jan, Toužín Jiří
Ústav chemie materiálů, Fakulta chemická, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 118, 612 00 Brno, richtera@fch.vutbr.cz Selen tvoří několik oxidů se smíšenou valencí - (Se2O5)n, cyklo-Se3O7 a cyklo-Se4O10, které v chemii síry nemají analogii. Již dlouho je však známa sloučenina formulovaná původně jako adukt SeO2·SO31 o níž dosud nebyly k dispozici žádné strukturní údaje. Rentgenograficky se nám podařilo prokázat, že jde o řetězový polymer strukturně blízce příbuzný (Se2O5)n. Za příčinu neexistence oxidů síry se smíšenou valencí lze proto považovat nedostatečnou stabilitu můstků SIV–O–SVI. Oxid selenový poskytuje reakcí s pyO·HCl adukt pyO·Se2O5, který je izomerní s py·Se2O6 představujícím izolovatelný meziprodukt při přípravě py·SeO3 přímou reakcí komponent v kapalném oxidu siřičitém2. Strukturu všech tří zmíněných DA-komplexů jsme stanovili rentgenograficky. V případě py·Se2O6 bylo zjištěno, že z roztoku krystalizuje jako solvát py·Se2O6·SO2, který ve vakuu již za laboratorní teploty snadno a kvantitativně uvolňuje solvátovou molekulu SO2. S pyO reaguje oxid selenový v prostředí nitromethanu za tvorby aduktu pyO·SeO3. Ponechá-li se však reakční směs delší dobu bez vnějšího zásahu, krystalizuje z ní DA-komplex diselenpentaoxidu o složení (pyO)2·Se2O5. Strukturu obou těchto aduktů jsme stanovili rovněž rentgenograficky. Reakcí pyridinu s (Se2O5)n se tvoří DA-komplex py2·Se2O5, jehož struktura není dosud známa. Při analogické reakci se cyklo-Se3O7 štěpí a vedle py·SeO2 se tvoří solvatovaný adukt py3·Se2O5·py, v němž jsou na atom SeIV vázány tři molekuly donoru3. Podobně se vůči pyridinu chová i (SSeO5)n, který poskytuje ekvimolární směs py·SeO2 a py·SO3. Literatura 1. Weber R.: Ber., 19 1886, 3185; Metzner R.: Ann. Chim. Phys., 15 1898, 232 2. Toužín J., Bauer P.: Coll. Czech. Chem. Comm., 40 1975 1296 3. Toužín J., Chroboková E.: Coll. Czech. Chem. Comm., 40 1975, 1316; Neplechová K., Žák Z. and Toužín J.: Main Group Chemistry, 2 1997, 149 |