Pamětihodnosti Brna

 

Petrov

Katedrála sv. Petra a Pavla

Návrší s chrámem sv. Petra a Pavla v místech předpokládaného původního brněnského hradu s hradní kaplí z 11. a 12. století. Po jeho záníku už samostatná románská bazilika přestavěná ve 13. století na gotický chrám, ten byl upravován v 15. a 16. století, barokizován v 18. století. Současná novogotická úprava z přelomu 19. a 20. století. Od roku 1777 sídlo biskupství brněnského. V současné době zpřístupněna původní krypta kostela z 12. století.

Hrad a pevnost Špilberk

Hrad byl založen v první polovině 13. století na vrcholu stejnojmenného kopce. Středověké jádro bylo později přestavováno, přičemž původní sídlo střídalo často majitele. V 18. století se Špilberk proměnil v mohutnou barokní pevnost, která se stala též obávaným vězením. Neblaze proslulé byly především zdejší kazematy. V hradních zdech trpěli francouzští revolucionáři, italští karbonáři, příslušníci hnutí Mladá Itálie, polští povstalci, ale i domácí političtí vězni. Vězení národů bylo místem hrůzy i za druhé světové války. Od roku 1961 je Špilberk ve správě Muzea města Brna a slouží výstavním účelům. Zpřístupněny jsou i bývalé vězeňské kobky a kasematy.

Stará radnice

Nejstarší světská stavba v Brně, v níž sídlila do roku 1935 městská správa. Historické jádro budovy s věží vzniklo kolem roku 1240. Před r. 1510 byl ve věži proražen vstup do dvora, který ozdobil A. Pilgram kamenným portálem s plastikami heroldů a měšťanů. Původní alegorie spravedlnosti byla r. 1660 nahrazena nynější sochou. Tehdy byl také do portálu zasazen štít s novým znakem města, který Brno získalo v r. 1646. Portál uzavírají původní pozdně gotická vrata. Věž spočívá na raně gotických základech, její zastřešení je kopií původní renesanční střechy. Budova radnice byla poškozena za švédských válek a její opravou, dokončenou roku 1660, byl pověřen brněnský stavitel Jan Křtitel Erna.

Náměstí Svobody

Náměstí Svobody je jednou z nejvýznačnějších náměstí historické části Brna. Nazývalo se v minulosti Dolní rynek a ve středověku jej lemovaly domy význačných brněnských měšťanů i moravských šlechticů, kteří si zde budovali paláce pro dny, které trávili v Brně (např. v době konání zemských sněmů a soudů, návštěv panovníka atp.)
Původní dispozice náměstí se proměnila v souvislosti s rozsáhlými stavebními změnami ve městě na konci 19. a na začátku 20. stol., kdy četné domy byly přestavěny v novorenesančním slohu. Dominantní stavbou náměstí je barokní morový sloup z roku 1679 se sochami světců sv. Rozálie, Štěpána, Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského. Moderní budova banky byla realizována na místě původní zástavby v letech 1930-1931 podle projektu brněnských architektů Bohuslava Fuchse a Arnošta Wiesnera.

 
Převzato z http://www.brno.cz/