Botanickou zahradu obohatí desítky vodních a mokřadních rostlin

V následujících dvou letech v Botanické zahradě PřF MU přibude kolem šedesáti druhů rostlin, a to převážně z jižní Moravy. Kromě původních druhů si návštěvníci budou moci prohlédnout i nepůvodní rostliny, které se v české přírodě běžně šíří, anebo cizokrajné druhy, které se v regionu nevyskytují.

„Stává se moderním trendem, že botanické zahrady shromažďují ohrožené či jinak význačné druhy ze svého okolí a napomáhají tak jejich ochraně. Kromě ohrožených a vzácných druhů chceme zahrnout i druhy běžné, aby návštěvníci a studenti mohli vidět, jak vypadají typické rostliny mokřadních biotopů,“ říká doktorský student botaniky Jaroslav Rohel, který je hlavním řešitelem projektu KoMUNItního fondu.

Cílem projektu, který se pojí s rekonstrukcí jezírek v botanické zahradě, je vytvořit genofondovou sbírku vodních a mokřadních rostlin, ve které bude známý původ jednotlivých rostlin.

„Podobně jako v herbáři, kde je sušená rostlina bez místa sběru prakticky bezcenná, i rostlina v botanické zahradě, u které není známo, odkud pochází, má svou roli omezenou,” podotýká Rohel.

Když ale výzkumníci znají přesný původ rostlin, mohou je v případě zániku přírodní populace vrátit zpět do přírody: „Je to podobné jako když se zoologické zahrady starají o ohrožené druhy zvířat a navracejí je zpět do přírody.”

Botanická zahrada je stará přes sto let a mnoho rostlin je v ní už od samého počátku. O jejich přesném původu proto často nejsou bohužel žádné záznamy. „Nejsou to paradoxně vzrostlé dřeviny, ale trvalky jako třeba hlaváčky a koniklece, které asi sbíral sám zakladatel, profesor Podpěra,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Magdaléna Chytrá.

V posledních patnácti letech se v zahradě snaží druhy neznámého původu postupně vyměňovat za rostliny hlavně z jižní Moravy. „Při opravě jezírek se nyní naskytla šance udělat velkou změnu právě u skupiny vodních a mokřadních druhů,” dodává Chytrá s tím, že příležitosti rádi využijí.

Rostliny s jasným místem původu navíc mohou podle Rohela mnohem lépe sloužit i studentům při studiu – ať už při učení se na zkoušku, anebo k experimentům a jiným účelům. „Znát původ rostlin použitých do různých vědeckých prací a výzkumů je mezinárodním standardem,” dodává.

K jezírkům bude lepší přístup, přibudou naučné panely

„Sbírka se tvoří zcela nově a na rostliny bude více prostoru, protože se obnoví i dvacet jezírek na druhé straně velkého bazénu,” vysvětluje Chytrá. Voda by v nich navíc neměla přetékat z jednoho do druhého, aby se druhy nemíchaly.

Nová jezírka na osluněné straně bazénu budou přizpůsobena především pro plovoucí rostliny jako jsou okřehky nebo rdesty, které v zahradě doposud nebyly. K jezírkům také bude lepší přístup a návštěvníci si tak budou moci druhy prohlédnout zblízka.

„Uvažujeme i o tom, že už nebudeme chovat ryby, protože ty jsme měli prakticky jen na okrasu. Ve skutečnosti si pak lidi všímají více rybek než rostlin, a ryby také dost obohacují vodu o živiny, což není žádoucí. Na to konto se mohou namnožit jiné druhy živočichů, jako je například vodní hmyz,” popisuje Chytrá další plány.

Součástí sbírky budou i naučné panely, z nichž se zájemci dozví více informací nejen o samotných rostlinách, ale i o prostředí, ve kterém se běžně vyskytují. Mokřadní rostliny si pak budou moci najít i v další vrstvě gis aplikace MaZel (Mapa zeleně), díky které se v zahradě snáze zorientují.

„Přál bych si, aby sbírka lidem ukázala nejen zranitelnost mokřadních biotopů, ale aby v nich také probudila zájem a nadšení. Kromě rostlin se nyní ve vodách botanické zahrady vyskytuje i mnoho živočichů, což mě při návštěvě zahrady vždycky velmi potěší. S rozšířením a obnovou jezírek tak možná bude zase něco nového k pozorování i z živočišné říše,” uzavírá Rohel.