Ceny děkana 2026 ocenily mimořádné studijní a vědecké úspěchy i inspirativní pedagogickou práci

Martin Havlásek patří mezi nejúspěšnější absolventy studijního plánu Bioinformatika, který zakončil s hodnocením „summa cum laude“ se studijním průměrem 1,08. Ve svém výzkumu se zaměřil na stabilitu, rozpustnost a agregaci proteinů a podílel se na vývoji bioinformatických nástrojů využitelných při návrhu nových léčiv. Ve své vědecké dráze pokračuje doktorským studiem zaměřeným na vývoj výpočetních metod pro léčbu Alzheimerovy choroby, podpořeným grantem Brno PhD Talent.  

Berenika Chromá absolvovala studium matematiky se zaměřením na vzdělání s hodnocením „summa cum laude“ a během celého studia patřila mezi nejaktivnější studentky svého programu. Ve své diplomové práci se věnovala environmentální výchově ve středoškolské matematice a významně se podílela na pedagogických i popularizačních aktivitách fakulty. Aktivně se angažuje také ve zlepšování podmínek studia jako členka Společné programové rady učitelství.  

Martin Kopecký patří mezi nejvýraznější talenty programu Biochemie, když bakalářské i navazující magisterské studium absolvoval s mimořádnými studijními výsledky a průměrem 1,00. Ve svém výzkumu vyvíjí vysoce citlivé metody pro detekci biomarkerů rakoviny či infarktu myokardu, které mohou významně přispět ke zlepšení klinické diagnostiky. Již během bakalářského studia publikoval výsledky v předních mezinárodních časopisech a za své prezentace získal ocenění na konferencích doma i v zahraničí.  

Barbora Pavlíčková je mimořádně aktivní mladá vědkyně zabývající se zoologií, která již během bakalářského a magisterského studia samostatně realizovala výzkum v mezinárodních týmech v Evropě i Africe, kde úspěšně kombinovala terénní výzkum, molekulárněgenetické analýzy a bioinformatické zpracování získaných dat. Svou bakalářskou i diplomovou práci publikovala jako prvoautorské články v kvalitních mezinárodních časopisech a podílela se na dalších vědeckých publikacích. Výsledky svého výzkumu prezentovala na významných mezinárodních konferencích v Evropě, kde vzbudila výrazný zájem odborné veřejnosti.  

Tereza Procházková absolvovala magisterský studijní plán Analytická chemie s červeným diplomem a studijním průměrem 1,00. Ve své diplomové práci dosáhla výsledků s významným aplikačním i publikačním potenciálem, které byly podpořeny grantem pro vynikající diplomové práce Masarykovy univerzity a směřují k publikaci v kvalitním časopise. Aktivně reprezentovala univerzitu na odborných konferencích, podílela se na organizaci mezinárodních akcí a absolvovala odborné stáže v akademickém i průmyslovém prostředí.  

Jaroslav Rohel je všestranný student se zájmem o botaniku, který během magisterského studia publikoval několik odborných prací v mezinárodních časopisech a aktivně se podílel na výzkumu vegetace doma i v zahraničí. Významně reprezentoval univerzitu na konferencích a odborných expedicích v Evropě i na Kavkaze. Je také studentským senátorem akademického senátu Masarykovy univerzity a dlouhodobě přispívá k rozvoji studentského života na fakultě.  

Ema Šipková dlouhodobě vyniká mimořádným talentem a nadšením pro astronomii, což potvrdila absolvováním bakalářského i magisterského studia s červeným diplomem. Ve svém výzkumu se zaměřila na proměnnost hvězd a během magisterského studia samostatně organizovala pozorování na profesionálních observatořích i analyzovala rozsáhlá astronomická data. Výsledkem její práce je prvoautorská publikace přijatá do prestižního časopisu Astronomy and Astrophysics. 

Pavel Špaček se již od bakalářského studia věnuje vývoji pokročilých imunochemických metod využívajících foton-upkonverzní nanočástice pro detekci nádorových biomarkerů. Jeho diplomová práce zaměřená na citlivá jednomolekulová imunostanovení má praktický přesah. Díky vývoji velmi citlivých metod je možné kvantifikovat i malé změny koncentrací klinických biomarkerů, což může pomoci k brzkému odhalení rakovinného bujení a včasnému nasazení léčby v klinické praxi. Výsledky jeho výzkumu byly publikovány v mezinárodním časopise a prezentovány na řadě konferencí, kde získal ocenění za nejlepší studentské prezentace.  

Syed Inzimam Ul Haq je doktorandem experimentální biologie rostlin, jehož výzkum se zaměřuje na fotosyntetickou aktivitu rostlin a jejich odolnost vůči stresovým podmínkám. Publikoval řadu prací zaměřených na stresovou fyziologii rostlin, udržitelné zemědělství i možnosti pěstování rostlin v podmínkách simulujících vesmírné prostředí. Ve svém výzkumu propojuje moderní biofyzikální metody s aplikacemi významnými pro budoucí zemědělství i environmentální biologii.   

Helge Hecht je mimořádně samostatný mladý vědec, který během doktorského studia vybudoval interdisciplinární výzkum propojující bioinformatiku, chemii a environmentální vědy. Jeho práce přinesla nové metody analýzy dat z necílené hmotnostní spektrometrie a významně přispěla k poznání vztahů mezi životním prostředím a lidským zdravím. Výsledky publikoval v prestižních mezinárodních časopisech a aktivně reprezentoval Masarykovu univerzitu na světových konferencích i během zahraničních stáží v Evropě a Austrálii.  

Ondřej Helia se ve svém doktorském výzkumu zaměřuje na analýzu rostlin s rozsáhlými chromozomálními přestavbami a přispěl k zásadnímu poznání mimořádné odolnosti rostlinného genomu. Výsledky jeho práce byly mj. publikovány v časopise Science a mají významný potenciál pro budoucí šlechtění kulturních plodin. Vedle vlastní vědecké práce se aktivně věnuje mentoringu studentů a popularizaci vědy.  

Yile Huang patřila během doktorského studia mezi nejvýraznější mladé vědkyně v oblasti evoluce rostlinných genomů. Ve svém výzkumu se zaměřila na polyploidii a vývoj chromozomů rostlin. Její práce přinesla nové poznatky o evoluci a diploidizaci rostlinných genomů s významným mezinárodním dopadem. Kvalitu její vědecké práce potvrzují také nabídky akademických i editorsky prestižních pozic ze zahraničních institucí.  

Aneta Kozeleková je mimořádně talentovaná doktorandka v oblasti strukturní biologie, která se zaměřuje na výzkum proteinů souvisejících s neurodegenerativními chorobami s cílem objasnit důvody těchto onemocnění na molekulární úrovni. Ve svém výzkumu využívá moderní biofyzikální metody, zejména spektroskopii nukleární magnetické rezonance. Je autorkou několika publikací, spolupracuje s řadou akademických a průmyslových partnerů a podílí se na vedení mladších studentů.  

Robert Míč je mimořádně samostatný doktorand specializující se na výzkum parazitických korýšů. Publikoval několik prací a výsledky svého výzkumu prezentoval na prestižní mezinárodní konferenci v japonské Hirošimě, kde získal cenu za nejlepší studentský příspěvek. Vedle vědecké práce úspěšně získává podporu pro svůj výzkum z grantových a nadačních zdrojů a aktivně se účastní zahraničních terénních expedic.  

Eva Nosková obhájila svou disertační práci s hodnocením „summa cum laude“ a stala se respektovanou odbornicí na zoonotické parazitické hlístice. Ve svém výzkumu propojila terénní práci, klasickou parazitologii a moderní genomické metody, přičemž výsledky publikovala v několika časopiseckých pracech. Významně přispěla k poznání přenosu parazita Strongyloides stercoralis a potvrzení jeho výskytu v České republice.  

Bibiána Pasternáková se během doktorského studia zaměřila na hydrogeochemii a výzkum termálních vod v česko-rakouském pohraničí v rámci mezinárodního projektu Interreg. Výsledky své práce publikovala v prestižních mezinárodních časopisech včetně Geothermics. Její výzkum vyniká vysokou odbornou úrovní, schopností syntetizovat rozsáhlá data i využitím moderních metod hydrogeochemie a izotopové geochemie.

Daniela Rubanová dosáhla během doktorského studia mimořádných výsledků v oblasti vývoje polymerních nanoléčiv pro léčbu zánětlivých a revmatických onemocnění. Je autorkou a spoluautorkou řady publikací, významně přispěla k řešení výzkumných projektů ve spolupráci s akademickými i průmyslovými partnery. Její dizertační práce byla oceněna nejvyšším hodnocením „summa cum laude“.  

Jan Ševčík se ve svém doktorském výzkumu zaměřuje na matematické modelování synchronizace neuronů a dynamických procesů v neurovědě. Je autorem a spoluautorem několika špičkových publikací v mezinárodních časopisech. Výsledky jeho práce významně přispívají k pochopení mechanismů synchronizace neuronálních sítí a tvoří základ jeho vynikající disertační práce.  

Lukáš Veselý patří mezi mimořádně talentované doktorandy programu Chemie. Ve svém výzkumu se zaměřuje na chemické procesy probíhající při mrazení a lyofilizaci, které mají zásadní význam pro farmaceutický výzkum i studium přírodních systémů v extrémních podmínkách. Je spoluautorem řady mezinárodních publikací, aktivně prezentuje své výsledky na zahraničních konferencích a podílí se na významných výzkumných projektech i spolupráci s průmyslovými partnery.  

David Benk Vysloužil se ve svém výzkumu zaměřuje na molekulární mechanismy funkcí zvláštních organel – primárních cilií na povrchu buněk a významně přispěl k poznání role kinázy TTBK2 v buněčných procesech. Výsledky své práce publikoval v několika časopiseckých pracích, pravidelně prezentuje na mezinárodních konferencích a aktivně se věnuje vedení mladších studentů i pedagogické činnosti.  

František Zažímal je výraznou osobností doktorského studia fyziky, která se zaměřuje na využití plazmatu a nanomateriálů při čištění odpadních vod. Je autorem rozsáhlého souboru publikací v kvalitních mezinárodních časopisech. Své výsledky prezentoval na řadě prestižních konferencí v Evropě i Asii. Vedle vědecké práce vyniká také pedagogickou a mentorskou činností a významně přispívá k mezinárodní spolupráci i dobrému jménu Masarykovy univerzity.  

Profesor Michal Horsák patří již více než dvě desetiletí k nejvýraznějším pedagogickým osobnostem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Studenti oceňují jeho mimořádně srozumitelnou a inspirativní výuku, schopnost propojit špičkový vědecký výzkum s pedagogikou i jeho dlouhodobou podporu mladých vědců, z nichž mnozí získali významná akademická ocenění. Aktivně inovuje výuku prostřednictvím moderních elektronických materiálů a interaktivních nástrojů a výrazně se podílí na popularizaci biologie mezi studenty i širokou veřejností. Vedle pedagogické a vědecké činnosti je respektovaným mentorem a výrazně přispívá k rozvoji akademické komunity fakulty.  

Doktor Hugo Semrád dlouhodobě patří mezi mimořádně ceněné pedagogy fyzikální a kvantové chemie. I náročná a abstraktní témata dokáže studentům vysvětlit srozumitelně, trpělivě a s důrazem na aktivní zapojení, kritické myšlení a samostatný odborný úsudek. Významně inovuje výuku prostřednictvím badatelsky orientovaných metod a nadstandardních studijních materiálů a zároveň se intenzivně věnuje individuální podpoře studentů jako studijní poradce a preventista studijní neúspěšnosti. Svým odborným i lidským přístupem inspiruje studenty k hlubšímu zájmu o chemii a dlouhodobě přispívá k rozvoji otevřeného a podporujícího akademického prostředí. 

Doktorka Kateřina Tomanová dlouhodobě přispívá ke zkvalitňování výuky na Ústavu experimentální biologie a mezi studenty patří mezi nejoblíbenější vyučující. Do seminářů a laboratorních cvičení zavedla moderní a interaktivní výukové metody, které studentům pomáhají rozvíjet odborné znalosti, prezentační dovednosti i kritické myšlení. Aktivně propojuje výuku s aktuálním děním ve vědě, organizuje setkání s odborníky z praxe a významně se podílí na popularizačních a komunitních akcích fakulty. Svým přístupem inspiruje studenty i kolegy a vytváří na fakultě otevřené a podporující prostředí.  

Profesorka Jana Šmardová byla výraznou osobností české molekulární biologie a dlouholetou pedagožkou Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ve své vědecké práci se věnovala molekulárním mechanismům vzniku nádorů a výsledky svého výzkumu dokázala mimořádně poutavě předávat studentům i široké veřejnosti. Významně rozvinula výuku nádorové biologie na fakultě, podílela se na tvorbě vysokoškolských učebnic a dlouhodobě popularizovala genetiku a molekulární biologii prostřednictvím přednášek i knihy Co nás učí nádory: Paralely v chování buněk a lidí. Pro mnoho studentů i kolegů zůstává inspirativní osobností, která spojovala špičkovou vědu s hlubokým lidským přístupem a nadšením pro poznání.