Celkem 26 členů (5 žen a 21 mužů), bude mít další expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. Hlavní část výpravy, kterou tvoří 18 osob se vydá v pátek 16. ledna ve 13:00 hodin od Janáčkova divadla mikrobusem na letiště ve Vídni a odtud přes Madrid do Santiaga de Chile až na Českou vědeckou stanici J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Druhá, osmičlenná, část expedice pak odjede v pátek 23. ledna přes Chile do terénního technicko-logistického tábora CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově. „Vlivem rozdílného načasování a rozdílem zájmových lokalit se ale v Antarktidě obě výpravy zřejmě vůbec nepotkají“, ozřejmil plány Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu sídlícího na Přírodovědecké fakultě MU.
Cílem expedice 2026 je ve vědecké oblasti pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu a změn polárních geo- a ekosystémů, tedy především tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů. Navíc zde budou řešeny grantové projekty kolegů z Masarykovy univerzity (hlavní řešitel Filip Hrbáček), Mendelovy univerzity (Stanislava Bezdíček Králová), Akademie věd ČR (Tomáš Uxa a Matyáš Šanda) i košické Univerzity Pavla Jozefa Šafárika (Michal Goga).
„Výprava na ostrov Jamese Rosse bude tradičně zaměřena na sledování vývoje klimatu, stavu ledovců či permafrostu a také na výzkum nižších rostlin. Novinkou je prohloubení spolupráce s Univerzitou Karlovou, které vyústilo do dlouhodobého založení nové výzkumné sekce pro monitorování přírodního prostředí. Druhá menší výprava se pak mimo vlastní výzkum pokusí opravit rozpadající se střechu objektu spadajícího do technicko-logistického zázemí českého terénního tábora CZ*ECO Nelson,“ sdělil Daniel Nývlt z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
Důvodem letošního pozdějšího startu expedice je rok od roku komplikovanější doprava. "Ostrov Jamese Rosse je vědecký ráj, ale logistické peklo. Protože jsme národní antarktický program s nejmenším rozpočtem ze všech a bez vlastního ledoborce či vrtulníku, spoléháme se při transportu na národní programy jiných zemí. Najít průnik jejich možností s našimi potřebami je v kombinaci s nevypočitatelnými meteorologickými a plavebními podmínkami čím dál tím těžší," uvedl Pavel Kapler, který má jako manažer Českého antarktického výzkumného programu operační záležitosti na starosti. Pozdější start výzkumy podle něj ale neovlivní: „I tak máme naději na základně dostačujících 5 týdnů práce na České vědecké stanici, a 3 týdny v terénním táboře,“ doplnil Kapler.
Foto: archiv Českého antarktického výzkumného programu
Štěpán Kubíček studuje na Masarykově Univerzitě Bioinformatiku, sdílený program Přírodovědecké fakulty a Fakulty informatiky. „V maturitním ročníku jsem si nebyl zcela jistý, co chci jít vlastně studovat,” popisuje. Přírodovědné předměty ho vždycky bavily a lákala ho i práce ve výzkumu, vybral si proto...
Drsnou antarktickou krajinu a extrémní podmínky, ve kterých pracují čeští vědci, zachytila kamera České televize ve spolupráci s MU v dokumentu Čeští vědci v Antarktidě. Promítání se uskuteční 12. února 2026 od 18 hodin v Konferenčním sále Moravské zemské knihovny v Brně.
