Masarykova univerzita udělila dalších 13 grantů MASH StG/CoG perspektivním vědcům. Sedm z nich patří naší fakultě.

Masarykova univerzita letos rozhodla o přidělení interního grantu MUNI Award in Science and Humanities (MASH), kterým podporuje příchod excelentních vědců na MU. Jako sedmá jej získala profesorka Karola Dillenburger, odbornice na behaviorální analýzu a vzdělávání z Královské univerzity v Belfastu.

„Špičková věda potřebuje nejen výborné nápady, ale také podmínky, ve kterých mohou vyrůst dlouhodobě silné výzkumné osobnosti a týmy. Právě proto Masarykova univerzita podporuje příchod etablovaných odborníků i mladých perspektivních vědkyň a vědců, kteří mají ambici uspět v mezinárodní konkurenci. Program MASH se nám v praxi osvědčuje jako nástroj, který pomáhá přivádět na univerzitu nové impulzy, posilovat excelentní výzkumná témata a zároveň vytvářet prostředí, v němž mohou vznikat projekty se světovým dosahem,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Šárka Pospíšilová.

Grant MASH zavazuje své držitele k přímému působení na MU. Od univerzitní grantové agentury GAMU pak obdrží na realizaci svého projektu až pět milionů korun ročně po dobu pěti let.

Grant pro perspektivní mladé vědce

Kromě hlavního grantu MASH udělila univerzita také granty pro perspektivní mladé vědce MASH StG/CoG. Tato výzva je určená pro odborníky, kteří se chtějí pod hlavičkou MU pokusit získat grant Evropské rady pro výzkum (ERC) v kategorii Starting nebo Consolidator. V letošní výzvě uspělo hned 13 žadatelů, kteří na své projekty získají podporu ve výši tři miliony korun ročně, a to na čtyři roky.

Následující úspěšní žadatelé o grant MASH StG/CoG už se domluvili na nástupu na své fakulty a pracoviště:

Dominik Dold, který bude v Ústavu matematiky a statistiky přírodovědecké fakulty řešit projekt mosAIc: The hidden geometry of spiking neural networks a v jeho rámci otázky spojené s možnostmi využití takzvaných spiking neuronových sítí (SNN). Jde o umělé neuronové sítě, které na rozdíl od klasických neuronových sítí zpracovávají informace pomocí diskrétních impulzů, což umožňuje realističtější a energeticky úspornější výpočty.

Katja Fahrion zamíří na Ústav teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty, kde se v rámci projektu DISCO – Distances from Star Cluster Obserations zaměří na ověření nové možnosti výpočtu vzdáleností ve vesmíru.

Ve stejném ústavu přírodovědecké fakulty bude působit také Zdeněk Prudil. Soustředí se na odhalení toho, jak vznikl disk a výduť Mléčné dráhy. Poskytne to nový pohled na raný vývoj naší galaxie a etabluje Masarykovu univerzitu jako centrum galaktické archeologie.

Petra Vojáčková míří na Ústav chemie přírodovědecké fakulty, kde se bude věnovat identifikaci nových přístupů v selektivní katalýze využitím stabilizačních interakcí s meziprodukty s otevřenou slupkou a přechodovými stavy radikálů. Cílem je vyvinout katalytické systémy pro enantioselektivní abstrakci atomů vodíku.

Vojtěch Kundrát, který také působí v Ústavu chemie přírodovědecké fakulty, uspěl ve výzvě s projektem ActlTube: Ecapsulation of Actinide Oxides in Inonrganic Nanoubes. V jeho rámci se chce specializovat na hledání řešení dlouhodobého a v současnosti znovu se objevujícího problému fixace vysoce aktivních prvků vznikajících jako odpad z jaderného průmyslu. Konkrétně se bude soustředit na možnost zapouzdření oxidů uranu.

Michaela Dzurov Krafčíková zkoumá v Ústavu biochemie přírodovědecké fakulty mitochondrie. V projektu MITOCODE se chce věnovat zkoumání molekulárních signálů, které spouštějí a regulují komunikaci mezibuněčného přenosu mitochondrií. Tento přenos je kritický při regeneraci tkání, imunitních reakcích a progresi nádoru.

Tomáš Janovič působí v Národním centru pro výzkum biomolekul přírodovědecké fakulty. V rámci projektu ENDVISION se chce orientovat na telomery, komplexy chránící konce chromozomů a zajištující stabilitu genomu. Jeho záměrem je vytvořit první strukturní model lidských telomer, který odhalí zranitelnosti specifické pro telomery, které lze využít pro terapii rakoviny, a zároveň vytvoří široce použitelný rámec pro studium komplexů chromatin-protein v jejich přirozeném prostředí.