MU vstoupila do nového akademického roku s pohledem do budoucnosti

Ke slavnostnímu zahájení akademického roku na Masarykově univerzitě již tradičně patří ocenění vynikajících pedagogů a osobností, které přispívají k jejímu rozvoji a dobrému jménu. Program, kterým provázel prorektor Jiří Hanuš, doplnilo také vyhlášení Univerzitního a Studentského vína.

Úvodní slovo tradičně patřilo rektorovi Martinu Barešovi, který nastínil témata, která budou důležitá v nadcházejícím období. Stavu českého vysokého školství a vnitřní kondici Masarykovy univerzity se věnoval již při loňském zahájení akademického roku a letošním svátku Dies academicus. Tentokrát obě oblasti propojil s širší otázkou role vzdělávacích institucí v dynamicky se proměňujícím světě.

Budoucnost vysokých škol a vzdělávání

Výraznou část projevu věnoval Bareš současné debatě o budoucí podobě českého vysokého školství. Připomněl diskusi o novém vysokoškolském zákoně, potřebě jasněji vymezit role jednotlivých aktérů systému vzdělávání a vědy i otázku dlouhodobě nedostatečného financování vysokých škol. Zdůraznil přitom nezastupitelnou úlohu univerzit a vyslovil přání, aby se diskuse o jejich dalším směřování vedla bez předsudků, s férovými a konzistentními argumenty.

„Dovolím si připomenout, že není žádného vědce bez předchozího procesu vzdělávání, že role vysokých škol a univerzit v kvalitě vzdělávání a vědě je naprosto nezastupitelná, nelze ji pominout ani obejít. Všechny diskuse o výsledné podobě zákona o vysokých školách a jejich dalším směřování bych si přál ideálně bez předsudků, s férovými a konzistentními argumenty a ideálně bez emocí, ačkoli pro ně mám pochopení,“ uvedl rektor Martin Bareš.

S budoucností vysokých škol podle něj úzce souvisí také jejich financování. Samotné navýšení prostředků podle Bareše nevyřeší všechny problémy českého vysokého školství, důstojnější financování je však nezbytným předpokladem jeho dalšího rozvoje a schopnosti českých univerzit obstát v mezinárodní konkurenci.

Rektor se věnoval také otázce, které profese, studijní programy či profily absolventů jsou, nebo naopak nejsou společensky potřebné. Upozornil přitom, že dnes nelze spolehlivě předvídat, jak bude trh práce vypadat za pět či deset let, jak jej promění další rozvoj umělé inteligence, ani jaké dovednosti budou v budoucnu zapotřebí. Za základní pilíře, na kterých je třeba i nadále stavět, proto označil „všeobecné vzdělání, znalost cizích jazyků a znalost mezinárodního prostředí“.

Do této úvahy vložil také osobní zkušenost lékaře a neurologa, kterému působení ve vedení univerzity umožnilo blíže poznat svět humanitních a sociálních věd.

„Funkce rektora a služba naší Masarykově univerzitě v předchozích pozicích mi otevřela možnost nahlédnout do světa humanitně-sociálních věd. Vnímám jejich nezastupitelnost pro porozumění světa kolem nás, pro celkový rozvoj Masarykovy univerzity, pro ‚zlidštění‘ svého chování, jednání, konání. Pečujme prosím o naši univerzitu jako celek,“ zdůraznil.

Co čeká Masarykovu univerzitu

V další části projevu rektor nastínil také hlavní úkoly a projekty nového akademického roku. K nejvýraznějším budou patřit strategické investice. Už 30. listopadu se slavnostně otevře MUNI BioPharma Hub, jeden z nejvýznamnějších projektů v historii univerzity, pokračovat bude výstavba MUNI SPORT PARKU a dokončena má být zásadní rekonstrukce fakulty informatiky.

Důležitým tématem zůstane studentské a zaměstnanecké bydlení. MU chce pokračovat ve výstavbě nových kolejí v kampusu v Bohunicích i v areálu na Vinařské a v rekonstrukcích dalších kolejních budov. Usilovat bude také o další úspěchy v evropských grantových programech a získávání excelentních vědeckých osobností. Posunout chce rovněž systém celoživotního vzdělávání, které by se podle rektora mělo stát pevným pilířem vzdělávání lidí různých věkových kategorií v době rychle se proměňujícího trhu práce.

Pokračovat bude také spolupráce s ukrajinskými univerzitami. Bareš v této souvislosti připomněl svou zářijovou pracovní cestu do Lvova a Ivano-Frankivsku, během níž delegace MU zažila i dva letecké poplachy. Zkušenost z Ukrajiny spojil s připomenutím křehkosti života, demokracie, státnosti a svrchovanosti a se společenskou rolí univerzity, která by podle něj měla své zkušenosti a příběhy aktivněji sdílet s veřejností.

Ocenění pedagogové

Slavnost patřila také pedagogům, jejichž práci oceňuje nejen vedení MU, ale také samotní studující. Ti se společně s děkany fakult podílejí na nominacích na Ceny rektora MU pro vynikající pedagogy. 

O tom, jak jejich výuku vnímají studenti, vypovídají i samotné nominace. Některá ze studentských hodnocení při slavnosti ocitoval prorektor Jiří Hanuš. „Prosím, zvyšte panu doktoru Faltinkovi plat a nechte ho učit veškerou biochemii, vyřeší to všechny světové problémy a vyhladí vrásky na čele,“ zaznělo například v hodnocení Lukáše Faltinka. 

Cenu rektora za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost získala i matematička a fyzička Jana Musilová, která již dříve obdržela medaili MU a při letošní slavnosti převzala grafický list a diplom.

Součástí slavnosti bylo také udělení jedné bronzové a osmi stříbrných medailí Masarykovy univerzity osobnostem oceněným za jejich přínos univerzitě a za prohlubování spolupráce se zahraničními institucemi.

Cena rektora MU pro vynikající pedagogy

Lukáš Faltinek – Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta MU

Jeho pedagogická činnost v oblasti přírodních věd se zaměřením na biochemii se vyznačuje mimořádně kvalitním odborným vedením, systematickou přípravou výuky, a především nadstandardním přístupem ke studentům.

Cena rektora MU za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost

Jana Musilová – Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Přírodovědecká fakulta MU

Vyučuje desítky let fyziku a matematiku, během své dlouholeté práce (55 let) zásadním způsobem formovala vzdělání, vědecké dráhy i životní hodnoty tisíců studentů. Je mimořádně oblíbená pro svůj neutuchající elán a zápal pro fyziku.

Stříbrná medaile MU

Mojmír Šob – chemik, Ústav chemie, Přírodovědecká fakulta MU

Je dlouholetým pracovníkem Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU a autorem nebo spoluautorem více než 225 impaktovaných článků, které dosáhly přes 4300 citací (bez autocitací). V letech 2020–2025 byl zařazen mezi 2 procenta nejcitovanějších světových vědců v databázi Stanfordské univerzity. Stříbrná medaile MU je mu udělena za dlouhodobou vynikající publikační a propagační činnost pro MU.

Renata Veselská – bioložka a bioetička, Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta MU

Zabývá se buněčnou a nádorovou biologií a v oblasti bioetiky etikou výzkumu a vědeckou integritou. V letech 2022–2024 byla první zástupkyní ČR v European Group on Ethics in Science and New Technologies (EGE), jednom z poradních orgánů Evropské komise. Od roku 2021 je členkou Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR a od roku 2025 zástupkyní ČR v European Network of Research Ethics Committees (EUREC). Stříbrná medaile MU je udělena za upevňování významu MU na národní a celosvětové úrovni.