Kde na silnicích hrozí největší riziko střetu ptáků a netopýrů s projíždějícími vozidly? Odpověď na tuto otázku nově nabídne webová mapová aplikace, kterou vytvořili odborníci zapojení do projektu zaměřeného na ochranu létajících obratlovců v česko-saském příhraničí. Aplikace přehledně zobrazuje rizikové lokality v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji a umožňuje odborníkům s jednotlivými lokalitami dále pracovat a aktualizovat jejich údaje.
Základem aplikace jsou data o místech, kde se přeletové koridory létajících obratlovců a liniové vegetace kříží se silnicemi. Do analýzy byla zahrnuta také dostupná data o mortalitě létajících obratlovců poskytnuté Českou společností ornitologickou a Českou společností pro ochranu netopýrů. Na jejich základě vznikl model, který umožnil vytipovat lokality s potenciálně zvýšeným rizikem střetů s dopravou. Významnou součástí práce bylo rovněž detailní mapování rizikových lokalit v terénu a následná kontrola výsledků odborníky.
„Vývoj mapy byl založen na propojení velkého množství dostupných dat. Nešlo pouze o zaznamenané případy úhynu, ale také o údaje o prostředí, migračních koridorech a charakteru lokalit. Díky tomu jsme mohli vytvořit nástroj, který umožňuje riziková místa systematicky vyhledávat a dále s nimi pracovat,“ vysvětluje Tomáš Bartonička z PřF MU.
Webová aplikace byla vytvořena v prostředí Experience for ArcGIS a umožňuje současnou práci více uživatelů. Biologové mohou přímo v internetovém prohlížeči upravovat polohu a tvar jednotlivých rizikových lokalit a doplňovat či měnit jejich popis. To umožňuje průběžně zpřesňovat informace podle nových poznatků z terénu.
Protože se mezi Českou republikou a Saskem liší dostupná podkladová data, byly vytvořeny nejprve dvě samostatné aplikace. Jedna byla určena pro území Saska, druhá pro českou část projektového území. Nyní jsou však již sloučeny do aplikace jediné. Česká aplikace zahrnuje lokality v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Rizikové lokality jsou v mapě klasifikovány také podle možnosti případné instalace ochranné stěny.
Na přípravě mapy se podíleli odborníci z Masarykovy univerzity a Centra dopravního výzkumu ve spolupráci s dalšími partnery projektu. Tým Masarykovy univerzity průběžně kontroloval výsledky modelu a ověřoval, zda vytipované lokality odpovídají skutečnému rozložení rizik v projektovém území. Na základě připomínek odborníků byl model postupně upravován a jeho výsledná podoba byla následně využita pro finální vymezení rizikových lokalit.
Analýza zároveň ukázala, že přibližně 30 procent netopýrů a 20 procent ptáků se při přeletech pohybuje v rizikové výšce pod čtyřmi metry. Právě v této výšce mohou vhodně navržené ochranné stěny významně ovlivnit riziko střetů s dopravou. Podle výsledků modelu by ochranná opatření mohla na takových místech ochránit až 75 procent netopýrů a téměř 50 procent přeletujících ptáků.
„Mapa nám umožňuje přejít od jednotlivých náhodně zaznamenaných případů k systematickému pohledu na celé území. Můžeme tak lépe určit, kde má smysl zaměřit další monitoring a kde by případná ochranná opatření mohla mít největší význam,“ dodává Tomáš Bartonička.
Nová aplikace má sloužit nejen jako přehled současného stavu, ale také jako podklad pro další rozhodování. Rizikové lokality mohou být využity při plánování biologických průzkumů, při hodnocení rizika střetů s dopravou i při úvahách o umístění ochranných stěn. Výsledky tak mohou být využitelné také pro správce komunikací a orgány ochrany přírody.
Vývoj mapové aplikace je jedním z hlavních praktických výstupů projektu Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí, spolufinancovaného v rámci programu Interreg Česko-Sasko 2021–2027. Aplikace je dostupná na projektovém webu a představuje nástroj, který umožní odborníkům pracovat s rizikovými lokalitami nejen nyní, ale i v návaznosti na další data a poznatky získané v terénu.
Projekt: Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí (registrační číslo 100692797).
Projekt bude probíhat do konce roku 2026 a je financován Evropskou unií částkou přibližně 752 tisíc EUR v rámci programu Interreg Česko-Sasko (2021-2027), prioritní osa 2: Změny klimatu a udržitelnost. Lead partnerem projektu je Masarykova univerzita (Přírodovědecká fakulta MU), kooperačními partnery jsou Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Brno a Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung. Strategické partnery představují: Ředitelství silnic a dálnic ŘSD, Karlovarský, Liberecký KÚ a Sächsischen Landesamtes für Umwelt LfULG.
Tomáš Bartonička: Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity působí jako docent a vedoucí pracoviště Výzkum obratlovců. Ve své odborné činnosti se věnuje ekologii a zoologii, mimo jiné výzkumu netopýrů a jejich ekologie. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací a věnuje se také výuce a vedení studentských prací. V současnosti je řešitelem projektu Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v Česko-Saském příhraničí, zaměřeného mimo jiné na ochranu ptáků a netopýrů před střety s dopravou.
Foto: archiv ČESON
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity připomene 100. výročí vyřešení minimálního problému prof. Otakarem Borůvkou. Slavnostní shromáždění se uskuteční 30. září 2026 v Brně a nabídne odborné přednášky, vzpomínku na významného českého matematika i neformální setkání s cimbálovou muzikou. Záštitu...
Přírodovědecká fakulta se ve dnech 4.–6. září zapojila do Festivalu vědy a techniky, který na brněnském výstavišti představil více než stovku interaktivních stanovišť, experimentů a workshopů pro děti, studenty i dospělé. Přírodovědecká fakulta nabídla program na čtyřech vnitřních a jednom venkovním...
