Děkan Přírodovědecké fakulty MU Luděk Bláha podepsal oficiální smlouvu o misi BRNOsat, na které se PřF významně podílí. Fakulta na družici umístí mini UV dalekohled, díky kterému bude získávat unikátní data. Kromě vědeckých cílů má projekt také vzbudit zájem mladých lidí o vědu a techniku.
Brněnskou družici by měla před koncem příštího roku na oběžnou dráhu Země vynést raketa Falcon 9. Na palubě BRNOsatu budou především dva hlavní experimenty, a to jeden právě z PřF MU. Oficiální smlouvu k projektu za fakultu podepsal děkan Luděk Bláha. Realizaci projektu skrze Hvězdárnu a planetárium Brno podporuje signifikantními financemi město Brno.
Hlavním nákladem, který PřF MU k družici zajišťuje, je ultrafialový dalekohled LUVCam-2. Dalekohled je výsledkem spolupráce fakulty s Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics at the University of Toronto a navazuje na úspěch kamery LUVCam-1, která létá na družici GRBBeta, jejíž provoz pomáhají zajišťovat studenti PřF MU.
„Dalekohled bude zaznamenávat širokoúhlé snímky oblohy, které by nám mimo jiné měly umožnit pozorovat energetická vzplanutí na červených trpaslících a začít s výzkumem toho, nakolik mohou být planety kolem takových hvězd vhodné pro život. Zkušenosti s BRNOsatem nám také pomohou s přípravou na práci s nadcházejícím vesmírným dalekohledem QUVIK,“ vysvětluje astrofyzik Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU.
„Pozorování s BRNOsatem budou plánovat a realizovat naši studenti, kteří budou také vyhodnocovat a interpretovat data. Tyhle zkušenosti představují skvělé kariérní možnosti pro naše absolventy,” popisuje Werner přínos projektu pro fakultu i její studující.
„Pracovat na vesmírné misi už během doktorského studia je unikátní příležitost, která mě připraví k práci jak ve vědě, tak v průmyslu,” říká Marianna Dafčíková, doktorandka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, která již nasbírala zkušenosti s provozem CubeSatů GRBAlpha a GRBBeta a těší se na práci s BRNOsatem.
Experimenty z VUT se zaměří na výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování v kosmickém prostředí. Družice ponese i prototyp miniaturního tepelného „chytrého” spínače, který bude možné v budoucnosti využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze.
„BRNOsat, jak už naznačuje jméno družice, vzniká v Brně. Na její přípravě se podílejí Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita a VUT ve spolupráci s firmou Spacemanic, která misi realizuje. Je to sdílená mise, která má na palubě více experimentů. Na jejím řízení proto budeme všichni úzce spolupracovat,” dodává Werner.
Nápad sestrojit v Brně družici vznikl už v roce 2024. „Jsem rád, že v rámci projektu BRNOsatu jsou zapojeni nejenom učitelé, ale i studenti z PřF MU, protože právě ve studentech vidím budoucnost pro tento obor, a to nejen v Brně,” uvedl již dříve tehdejší děkan PřF MU Tomáš Kašparovský.
Vědci z Přírodovědecké fakulty MU pod vedením studenta Martina Mondeka přináší nové poznatky o dění v centrech galaxií, kde se nacházejí supermasivní černé díry. Jejich výzkum pomáhá objasnit původ záhadných záblesků rentgenového záření, které astronomové v posledních letech pozorují.
Už příští týden se Brno stane centrem světové astrofyziky. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity zde od 18. do 22. května 2026 uspořádá prestižní Sympozium Mezinárodní astronomické unie 405 (IAUS 405) s názvem „Traversing the Galactic Center in Space and Time“. Spoluorganizátorem akce je Hvězdárna...
