Úplné zatmění Slunce patří k nejpůsobivějším astronomickým úkazům, které můžeme ze Země pozorovat. Nastává ve chvíli, kdy se Měsíc dostane přesně mezi Zemi a Slunce a jeho stín dopadne na zemský povrch. Protože je Měsíc přibližně 400krát menší než Slunce, ale zároveň je asi 400krát blíže Zemi, může na obloze sluneční kotouč téměř dokonale zakrýt. Během úplné fáze tak na chvíli zmizí jasné Slunce a kolem tmavého měsíčního kotouče se objeví jemná sluneční koróna.
Zatmění Slunce přitom není ze samotného pohledu celé Země nijak výjimečným úkazem – nastává několikrát ročně. Úplné zatmění je ale z konkrétního místa velmi vzácné. Pás, ve kterém lze úplnou fázi pozorovat, je totiž široký jen několik stovek kilometrů a při každém zatmění prochází jinou částí Země. Za jeho pozorováním proto astronomové i nadšení pozorovatelé často cestují tisíce kilometrů.
„A právě za letošním úplným zatměním Slunce se vydala také naše skupina studentů astronomického kurzu Univerzity třetího věku Masarykovy univerzity. V sobotu 8. srpna jsme vyrazili na cestu do Španělska, odkud budeme 12. srpna sledovat vzácný astronomický úkaz přímo v pásu totality,“ vysvětluje hlavní organizátor Miloslav Zejda. „Pedagogický doprovod“ tvoří pracovníci Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.
Cesta ale nebude jen astronomická. Během výpravy čeká účastníky také řada kulturních a přírodních zajímavostí. Navštíví například barcelonskou Sagradu Famílii, vulkanický park Garrotxa, památky Zaragozy nebo valencijské Město umění a věd.
Co se tedy dnes stane?
Ve středu 12. srpna se Měsíc při svém pohybu mezi Zemí a Sluncem začne postupně přesouvat přes sluneční kotouč. V pásu totality, který povede mimo jiné přes severní Španělsko, Měsíc Slunce na krátkou dobu zcela zakryje. Den se během několika okamžiků výrazně setmí, ochladí se a na obloze se objeví sluneční koróna – vnější část sluneční atmosféry, kterou za běžného dne kvůli jasu Slunce nevidíme.
Úplné zatmění bude tentokrát mimořádnou událostí také pro Evropu. Z území Evropy bude pozorovatelné po 27 letech a Španělsko patří mezi místa, kde bude možné pozorovat úplnou fázi. Pro účastníky výpravy tak půjde o jedinečnou příležitost zažít jeden z nejpůsobivějších okamžiků, které může denní obloha nabídnout.
Zatmění uvidíme i z Česka
O zajímavou podívanou nepřijdou ani ti, kteří zůstanou v České republice. Zatmění zde bude viditelné jako výrazné částečné – Měsíc zakryje více než 85 procent slunečního kotouče. Půjde o nejvýraznější částečné zatmění Slunce viditelné ze střední Evropy až do roku 2075.
V Česku začne zatmění přibližně kolem 19.20 SELČ a maximum nastane krátce po 20. hodině. Slunce už v té době bude velmi nízko nad západním obzorem a krátce nato zapadne. Pro pozorování proto bude potřeba najít místo s co nejlepším výhledem směrem k západu.
V Brně bude zatmění při svém maximu ještě výraznější – Měsíc zakryje přibližně 86 procent slunečního kotouče. Slunce však bude velmi nízko nad obzorem, takže vhodné pozorovací místo bude zásadní.
Ať už tedy budou 12. srpna účastníci výpravy sledovat úplné zatmění ze Španělska, nebo pozorovatelé v České republice jeho částečnou podobu, čeká nás astronomický úkaz, který rozhodně stojí za pozornost.
Děkan Přírodovědecké fakulty MU Luděk Bláha podepsal oficiální smlouvu o misi BRNOsat, na které se PřF významně podílí. Fakulta na družici umístí mini UV dalekohled, díky kterému bude získávat unikátní data. Kromě vědeckých cílů má projekt také vzbudit zájem mladých lidí o vědu a techniku.
Vědci z Přírodovědecké fakulty MU pod vedením studenta Martina Mondeka přináší nové poznatky o dění v centrech galaxií, kde se nacházejí supermasivní černé díry. Jejich výzkum pomáhá objasnit původ záhadných záblesků rentgenového záření, které astronomové v posledních letech pozorují.
