Více než 200 astronomů z celého světa se v květnu 2026 sjelo do Brna na IAU Symposium 405 Traversing the Galactic Center in Space and Time. Pětidenní setkání věnované centru Mléčné dráhy uspořádala Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity společně s Hvězdárnou a planetáriem Brno. Hlavní vědecké výsledky, otevřené otázky i atmosféru brněnského setkání nyní představuje meeting report připravený pro prestižní časopis Nature Astronomy.
Od černé díry po vznik nových hvězd
V samotném srdci Mléčné dráhy se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A* (Sgr A*) o hmotnosti přibližně čtyř milionů Sluncí. Galaktické centrum ale není jen černá díra. Obklopují ji miliony hvězd a rozsáhlé oblasti plynu a prachu, ze kterých mohou vznikat další hvězdy.
Jedním z hlavních poselství brněnského sympozia bylo, že všechny tyto části musíme vnímat jako jeden propojený a neustále se měnící ekosystém. Plyn proudí směrem do centra Galaxie, vznikají z něj nové hvězdy a část materiálu se dostává až k černé díře. Hvězdy i černá díra přitom mohou prostřednictvím větrů, explozí a výtoků hmoty své okolí zpětně ovlivňovat.
Přestože se v centru Mléčné dráhy nachází obrovské množství plynu, Sgr A* je dnes překvapivě málo aktivní. Jen nepatrná část dostupného materiálu se totiž dostane až do její bezprostřední blízkosti. Centrum naší Galaxie tak funguje jako přírodní laboratoř, ve které můžeme sledovat, jak spolu masivní černá díra, hvězdy a mezihvězdná hmota vzájemně interagují.
Spící obr v centru Mléčné dráhy
Dnešní klid černé díry však není samozřejmostí. Pozorování ukazují, že Sgr A* byla v minulosti mnohem aktivnější. Rentgenové „ozvěny“ v okolních oblacích plynu svědčí o výrazné aktivitě před několika staletími a obří struktury nad a pod rovinou Galaxie naznačují ještě silnější aktivitu před několika miliony let.
Galaktické centrum proto není neměnným místem. Pravděpodobně opakovaně prochází klidnějšími a aktivnějšími obdobími, během nichž se společně vyvíjejí černá díra, hvězdy i okolní plyn.
Brno jako centrum světové astronomie
IAU Symposium 405 bylo patnáctým setkáním dlouhé mezinárodní série workshopů věnovaných výzkumu Galaktického centra, která začala v kalifornském Caltechu v Pasadeně v roce 1982. Poprvé se tato komunita sešla v Brně.
Sympozium zároveň připomnělo zdejší vědeckou tradici. Vedle Gregora Johanna Mendela se v programu objevili také brněnští rodáci Ernst Mach a Kurt Gödel, jejichž práce mají překvapivé souvislosti i se současnou astrofyzikou.
Přes velký pokrok zůstává mnoho otázek otevřených. Astronomové například stále zkoumají, jak mohly mladé hvězdy vzniknout tak blízko černé díry, jak často se Sgr A* probouzí k výraznější aktivitě nebo kolik dalších, menších černých děr se v centru Galaxie ukrývá.
S řešením těchto záhad pomohou nové observatoře, jako je i Extremely Large Telescope a Square Kilometre Array Observatory, i další pozorování vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Brněnské sympozium ukázalo, že centrum naší vlastní Galaxie zůstává jednou z nejlepších laboratoří pro pochopení toho, co se odehrává v jádrech galaxií napříč vesmírem.
Odkaz na článek v časopise Nature Astronomy:
Michal Zajaček , Bożena Czerny, Martin Mondek, Samik Mitra, Matúš Labaj, Tomáš Ondro , Jan Janı́k , Jiřı́ Dušek: IAU Symposium 405: Traversing the Galactic Center in Space and Time, Nature Astronomy
https://www.nature.com/articles/s41550-026-02958-8
doi: 10.1038/s41550-026-02958-8
Výzkum dvou doktorandů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zaujal na letošním ročníku mezinárodní konference NANOCON. Pavel Špaček z Ústavu biochemie a Tereza Rybová z Ústavu fyziky a technologií plazmatu si z 18. ročníku konference odvezli ocenění.
které se bude konat v pondělí 19. října 2026 od 15:00 v zasedací místnosti děkanátu (1/2010) na Kotlářské.
