Vysoké školy nejsou schopné plánovat svůj rozvoj ze dne na den. Stejně tak není možné ze dne na den vychovat lékaře, učitele, zdravotníky nebo odborníky v energetice, obraně či bezpečnosti. O tom, proč je právě nyní důležité využít současné demografické okno a umožnit studium co největšímu počtu schopných mladých lidí, hovoří Tomáš Kašparovský, proděkan pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty MU a předseda Rady vysokých škol.
České vysoké školy stojí před důležitou otázkou: dokážeme využít současnou početnější generaci mladých lidí a nabídnout jim možnost získat vysokoškolské vzdělání?
Podle Tomáše Kašparovského je přitom potřeba dívat se na rozvoj vysokých škol v dlouhodobém horizontu. „Vysoké školy nepřijímají studenty na jeden rok. Podle oboru s nimi počítají na tři až šest let a po celou tuto dobu jim musí být schopny garantovat kvalitní vzdělávání,“ upozorňuje.
Příprava odborníků, které bude česká společnost potřebovat, je dlouhodobý proces. Lékaře, učitele, zdravotníky, odborníky v energetice nebo specialisty pro oblast obrany a bezpečnosti nelze připravit během několika měsíců. Rozhodnutí, která se týkají kapacit vysokých škol dnes, se proto projeví až za několik let.
Současná demografická situace přináší vysokým školám příležitost vzdělávat větší počet mladých lidí. Aby ji však mohly skutečně využít, potřebují nejen dostatek finančních prostředků, ale především stabilitu a předvídatelnost financování.
„Pokud dnes nedokážeme využít potenciál početnější generace mladých lidí, může nám tato příležitost velmi rychle protéct mezi prsty. A lidé, kteří dnes ke studiu nenastoupí, se k němu později nemusí vrátit. Výchova odborníka totiž trvá roky,“ říká Tomáš Kašparovský.
Nejde přitom pouze o samotné vysoké školy. Dostupnost kvalitního vysokoškolského vzdělávání ovlivňuje také to, jakými odborníky bude česká společnost disponovat v příštích letech. Kapacita vysokých škol je proto zároveň otázkou budoucnosti českého zdravotnictví, školství, průmyslu, energetiky, vědy i bezpečnosti.
Dlouhodobé plánování vysokých škol se týká nejen počtu přijímaných studentů. Fakulty musí s předstihem plánovat také personální kapacity, infrastrukturu, laboratoře, vybavení nebo rozvoj studijních programů. To vše jsou investice, jejichž výsledky se často projeví až v horizontu několika let.
„Nejde tedy jen o vysoké školy. Jde o to, jaké odborníky bude mít za několik let k dispozici naše společnost,“ shrnuje Tomáš Kašparovský.
Celý rozhovor si můžete pustit [zde].
Více než 200 astronomů z celého světa se v květnu 2026 sjelo do Brna na IAU Symposium 405 Traversing the Galactic Center in Space and Time. Pětidenní setkání věnované centru Mléčné dráhy uspořádala Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity společně s Hvězdárnou a planetáriem Brno. Hlavní vědecké výsledky,...
Silnice představují pro řadu volně žijících živočichů významnou překážku a zároveň místo zvýšeného rizika úhynu. Ptáci a netopýři při svých přeletech kříží dopravní komunikace, kde mohou docházet ke smrtelným kolizím s projíždějícími vozidly. Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity...
