Jakému výzkumu se na OFIŽ věnujeme a jak to u nás vypadá?

with Žádné komentáře
Rádi bychom vám přiblížili témata výzkumu, kterým se na OFIŽ věnujeme, a do kterých se během studia můžete zapojit. Je to jen malá ochutnávka, zkoumáme toho ještě mnohem víc! 😉

Buněčné a tkáňové kultury

V moderně vybavených laboratořích a ve sterilních podmínkách kultivujeme buněčné linie, s jejichž pomocí provádíme široké spektrum experimentů s využitím molekulárně-biologických a biochemických metod.

Věnujeme se výzkumu embryonálních kmenových buněk či výzkumu kultivace buněk na nových polymerních materiálech se speciálními vlastnostmi.

Laboratoře: Jiří Pacherník, Jiřina Medalová

Práce ve flowboxu – kultivace buněčných linií (zrychlené video):

Jak pod mikroskopem vypadají buňky, které pěstujeme? (časosběrné video):

Kardiomyocyty derivované z lidských pluripotentních kmenových buněk:

 

Ukládání buněk do nádoby s tekutým dusíkem – dlouhodobé skladování buněk při teplotě -196 °C (zrychlené video):

 

Mezibuněčná komunikace

Jak spolu buňky komunikují? Jak si předávají signály, aby správně kooperovaly v rámci celého organismu? Těmito otázkami se zaměřením na signální dráhu Wnt, její regulaci a význam ve zdraví i nemoci se věnuje jedna z výzkumných skupin.

Laboratoř: Vítězslav Bryja

dvl3_1
dvl32
dvl3

Červeně je zobrazený cytoskeleton buňky a modře protein, který je středem našeho zájmu – protein Dishevelled:

Sledování migrujících buněk (časosběrné video):

 

Pusťte si video s Vítězslavem Bryjou, kde v pořadu Vědci pod mikroskopem vysvětluje svůj výzkum těm nejnáročnějším posluchačům – dětem:

Srovnávací imunologie

Srovnávací imunologie studuje imunitní reakce živočichů během evolučního vývoje, hledá rozdíly nebo naopak shodné procesy udržení stálého vnitřního prostředí a obrany proti patogenům. Metody studia přirozené imunity jsou velmi podobné u bezobratlých i obratlovců, proto jsme se zaměřili na studium hmyzu, ryb a ptáků (zástupce bezobratlých, studenokrevných a teplokrevných obratlovců). Studiem imunity bezobratlých je následně možné pochopit i podobné reakce u mnohem složitějších obratlovců.

Laboratoř: Pavel Hyršl

Pusťte si rozhovor s Pavlem Hyršlem pro Českou televizi k příležitosti Mezinárodního dne včel:

Na obrázku si můžete prohlédnout larvy a vajíčka entomopatogenních hlístic rodu Heterorhabditis a zeleně označené bakteriální proteiny, jejichž interakci s hlísticemi studujeme:

this slowpoke moves
this slowpoke moves
this slowpoke moves

Výzkum molekulární morfogeneze

Naše laboratoř se zaměřuje na základní morfogenetické procesy v organogenezi se zvláštním zájmem o tvorbu kraniofaciálních struktur a modelování končetin. Během procesů buněčné proliferace, adheze, migrace, diferenciace a buněčné smrti zkoumáme jedinečné role známých i nových molekul.

Zvláštní pozornost věnujeme vývoji tvrdých tkání, včetně zubů (odontogeneze) a kostí (osteogeneze). Zkoumáme fyziologické aspekty těchto procesů na molekulární a buněčné úrovni se zaměřením na související vývojové poruchy.

Laboratoř: Marcela Buchtová

Neuroetologie – magnetorecepce a cirkadiánní rytmy

Studujeme vliv magnetických a elektromagnetických polí na živé systémy. Cílem je nalézt řešení multidisciplinárního problému obecného významu, jak funguje biologický magnetický receptor a které dráhy buněčných signalizací jsou na přirozené pole zemské i technická pole generovaná člověkem citlivé. Prakticky je orientován výzkum dopadů polí na chování a cirkadiánní rytmy buněčných a vyšších systémů. Pro tento úkol je laboratoř vybavena unikátními stíněnými komorami. Metodika výzkumu je postavena na analýze prvků chování hmyzích, ale i savčích modelů, projekt sledující cyklické děje pod vlivem světla a magnetického pole na buněčných kulturách právě odstartoval.

Laboratoř: Martin Vácha

Pusťte si video, ve kterém Martin Vácha a jeho tým přibližují svůj výzkum v pořadu České televize:

Sledování zoonotických onemocnění se zaměřením na patogenní mikroorganismy

Sledujeme výskyt zoonotických patogenních mikroorganismů u volně žijících živočichů (drobní savci, klíšťata, roztoči či živočišný materiál) se zaměřením zejména na patogenní Borrelia burgdorferi s.l. u klíšťat. Monitorujeme aktivitu a pozitivitu klíšťat na vybraných lokalitách a sledujeme hladiny antiborreliových protilátek u vybraných živočišných druhů. Výsledky naší analýzy ve vybraných lokalitách si můžete přečíst zde. Výsledky naší práce jsou často zveřejňovány v médich, níže si můžete pustit rozhovor s Alenou Žákovskou.

Laboratoř: Alena Žákovská, Monika Dušková a Helena Nejezchlebová

Rozhovor s Alenou Žákovskou o patogenních organismech přenášených klíšťaty pro Českou televizi:

Modely vývojové biologie

Na OFIŽ výrazně posilujeme výzkum i výuku v oblasti vývojové biologie. Nedávno jsme získali akreditaci pro chov a experimentální využití rybiček, žab a dalších živočichů – především jde o druhy Danio rerio a Xenopus laevis. Pomalu na oddělení zabydlujeme nové živočichy a provádíme první experimenty. Těšíme se na všechny vzrušující výsledky, které pomocí metod vývojové biologie brzy odhalíme!

Laboratoře: Marcela Buchtová, Vítězslav Bryja

Video z chovu rybiček Danio rerio:

Spolupráce s výzkumnými skupinami Akademie věd ČR

Spolupracujeme také s výzkumnými skupinami z Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i., kde se také můžete zapojit do výzkumu a zpracovávat zde své bakalářské, diplomové i doktorské práce: