Termín pro podání přihlášek
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2024/2025 (zahájení: podzim 2024)
Molekulární a buněčná biologie a genetika
Doktorské studium v prezenční nebo kombinované formě.
Program je možné studovat pouze jednooborově.
Termín podání přihlášky v závislosti na zvoleném přijímacím řízení (půlnoc 30. 4. 2024 nebo 15. 12. 2024)
Co se naučíte
Program vzniká spojením dvou dříve samostatných oborů Molekulární a buněčná biologie a Obecná a molekulární genetika. Ke sloučení přistupujeme především proto, že zmíněné obory se díky moderním holistickým přístupům k sobě stále více přibližují, navzájem se doplňují a hranice mezi nimi postupně mizí. Spojení obou oborů pak znamená jejich vzájemné obohacení a tuto skutečnost se snažíme reflektovat při koncipování nového programu. Jeho cílem je poskytovat kvalitní vědeckou výchovu v oblasti molekulární, buněčné biologie a genetiky tak, aby jeho absolventi byli připraveni provádět samostatný výzkum podstaty životních procesů a to na úrovni molekulární, buněčné, tkáňové nebo organismální. Pro dosažení tohoto cíle jsou studenti systematicky vedeni k rozvíjení svých teoretických znalostí v oboru a osvojování praktických dovedností při aplikacích moderních metodických přístupů molekulární a buněčné biologie, genetiky a dalších příbuzných oborů. Mezi stěžejní témata patří výzkum genů, genomů a studium jejich exprese u mikroorganismů, rostlin, živočichů a člověka, zejména ve vztahu k patologickým stavům. Výzkum mikroorganismů se zaměřuje především na molekulární diagnostiku a genomiku některých patogenních klinicky významných bakteriálních kmenů a jejich interakce s bakteriofágy. U rostlin se výzkum zaměřuje na analýzu genů u modelových a hospodářsky významných druhů. U živočichů a člověka se výzkum zaměřuje na genetickou strukturu populací, molekulární diagnostiku prenatálních a postnatálních patologických stavů, genetiku nádorů, studium signálních procesů souvisejících s regulací proliferace, diferanciace a programované buněčné smrti u nádorových buněk a detekci genetických faktorů asociovaných s některými polygenně založenými chorobami. Studenti mají prostor pro samostatnou vědeckou práci pod vedením zkušených školitelů a ve výborně vybavených laboratořích a zároveň jsou průběžně konfrontováni s pokroky ve vědecké komunitě formou diskusí na pravidelných laboratorních a ústavních seminářích a v širším měřítku na tuzemských nebo zahraničních konferencích. Za úspěšné prezentace na konferencích nebo za publikační výkonnost jsou odměňováni formou mimořádného stipendia. Tato stipendia mohou být udělena studentům za vzornou reprezentaci Ústavu experimentální biologie a za následující aktivity:
1. Dosažení publikačních výstupů souvisejících s řešením témat disertačních prací a jejich prezentace:
– publikace v časopisech, příp. kapitoly v monografii. Zohledňuje se kvalita časopisu (IF, Q), postavení studenta v pořadí autorského kolektivu, počet spoluautorů, přínos studenta k publikovaným výsledkům.
- prezentace výsledků na konferencích, seminářích apod. Zohledňuje se postavení studenta v pořadí autorského kolektivu, počet spoluautorů, přínos studenta k publikovaným výsledkům. Přihlíží se k tomu, zda je konference tuzemská, mezinárodní nebo zahraniční.
- Příspěvek na náklady spojené s účastí na konferencích (konferenční poplatek, cestovné, ubytování)
Nezbytnou podmínkou pro udělení stipendia je uvedení dedikace příspěvků Ústavu experimentální biologie.
2. Pomoc při výchově diplomantů (zaučení do nových experimentálních metod, konzultace dosažených výsledků atp.).
3. Spoluúčast při řešení grantových projektů. Pokud se student na řešení některého projektu věnuje dlouhodobě a významně přispívá k jeho řešení, lze mu udělit pracovní úvazek nebo s ním uzavřít dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou.
Návrhy na přidělení stipendia předkládá školitel studenta řešiteli projektu specifického výzkumu na Oddělení genetiky a molekulární biologie.
„Okna vesmíru živé buňky dokořán.“
Praxe
Doktorandi se zájmem o aplikovaný výzkum mají možnost spolupráce např. s firmami typu Repromeda (asistovaná reprodukce), MB Pharma (příprava fágových preparátů), apod. nebo participovat na řešení grantových projektů TAČR, jejichž výstupy mají aplikační charakter. Do budoucna máme v úmyslu smluvní výzkum s aplikačním potenciálem dále rozvíjet, hledat vhodné partnerské subjekty a umožnit jim navázání kontaktů se studenty se zájmem o tento typ výzkumu.
Chcete vědět víc?
Další informace lze nalézt na adresách:
http://www.sci.muni.cz/cz/DoktorskeStudium/Prehled-programu-a-oboru
http://www.sci.muni.cz/cz/UEB
O doktorské studenty PřF MU se stará Oddělení pro doktorské studium, kvalitu, akademické záležitosti a internacionalizaci:
https://www.sci.muni.cz/student/phd
Na webové stránce oddělení najdete informace ke studiu:
- formuláře (přihlášky k SDZ a ODP, různé žádosti aj.)
- legislativa (odkazy na: SZŘ, Stip. řád MU, OD ke stipendijním programům PřF)
- disertační práce (OD Pokyny k vypracování disertačních prací, šablony)
- manuály a metodiky (návod pro ISP, studijní a výzkumné povinnosti v DSP apod.)
- doktorské studijní programy (Doporučený průchod studiem, zkušební komise, přehled akreditovaných programů)
- termíny SDZ a ODP
- zápisy (potřebné informace pro zápis do dalšího semestru)
- promoce
ale také úřední hodiny, kontakty, aktuality, informace k rozvoji dovedností a ke stipendiím.
Podrobné informace k zahraničním stážím najdete na této webové stránce:
https://www.sci.muni.cz/student/phd/rozvoj-dovednosti/stay-abroad
Uplatnění absolventů
Absolventi nacházejí uplatnění ve výzkumných ústavech AV ČR, vysokých školách, nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních a laboratořích, které se zabývají problematikou virologickou, mikrobiologickou, genetickou, biochemickou, imunologickou, farmakologickou, patologickou, apod. Jsou připraveni k samostatné vědecké práci, koncipování vědeckých projektů, psaní grantových žádostí, vlastní experimentální práci, řádným interpretacím získaných výsledků a jejich prezentacím ústní i písemnou formou. Jsou vyškoleni i k pedagogické práci. Absolventi tohoto programu jsou proto velmi vyhledáváni ze strany zaměstnavatelů a mnoho z nich v současné době zaujímá pozice vedoucích vědeckých pracovníků, vysokoškolských učitelů, vrcholných manažerů či ředitelů na mnoha tuzemských vědeckých a vzdělávacích institucích v Brně, Praze, Ostravě, Českých Budějovicích, Olomouci, atd. Řada absolventů po dokončení doktorského studia odchází na postdoktorandské pobyty do zahraničí (především západní Evropy, USA, Kanady, Japonska, Austrálie), kde se nezřídka stávají velmi platnými členy vědeckých týmů.
Podmínky přijetí
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2024/2025 (zahájení: podzim 2024)
— Termín podání přihlášky do půlnoci 30. 4. 2024
Průběh přijímacího řízení
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky na magisterské úrovni s důrazem na schopnost uvádět poznatky do obecných souvislostí. Zkouška je zvláště zaměřena na téma předpokládané dizertační práce. (max. 100 bodů),
2) jazyková část – schopnost ústní prezentace své dosavadní vědecké (diplomové) práce a koncepce své budoucí (doktorské) práce v anglickém jazyce. (max. 100 bodů).
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky na magisterské úrovni s důrazem na schopnost uvádět poznatky do obecných souvislostí. Zkouška je zvláště zaměřena na téma předpokládané dizertační práce. (max. 100 bodů),
2) jazyková část – schopnost ústní prezentace své dosavadní vědecké (diplomové) práce a koncepce své budoucí (doktorské) práce v anglickém jazyce. (max. 100 bodů).
Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.
Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat 70 ze 100 bodů v odborné části a 60 ze 100 bodů v jazykové části.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.
Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.
International applicants for doctoral study (Czech and Slovak Republics applicants NOT included)
— Termín podání přihlášky do půlnoci 15. 12. 2024
Průběh přijímacího řízení
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky na magisterské úrovni s důrazem na schopnost uvádět poznatky do obecných souvislostí. Zkouška je zvláště zaměřena na téma předpokládané dizertační práce. (max. 100 bodů),
2) jazyková část – schopnost ústní prezentace své dosavadní vědecké (diplomové) práce a koncepce své budoucí (doktorské) práce v anglickém jazyce. (max. 100 bodů).
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky na magisterské úrovni s důrazem na schopnost uvádět poznatky do obecných souvislostí. Zkouška je zvláště zaměřena na téma předpokládané dizertační práce. (max. 100 bodů),
2) jazyková část – schopnost ústní prezentace své dosavadní vědecké (diplomové) práce a koncepce své budoucí (doktorské) práce v anglickém jazyce. (max. 100 bodů).
Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.
Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat 70 ze 100 bodů v odborné části a 60 ze 100 bodů v jazykové části.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.
Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.
Termíny
Termín pro podání přihlášek
International applicants for doctoral study (Czech and Slovak Republics applicants NOT included)
Možnosti studia
Jednooborové studium
Výzkumná zaměření dizertačních prací
Jednooborové studium
Identifikace nových molekulárních cílů a prognostických markerů u neuroblastomu řízená transkriptomikou na úrovni jednotlivých buněk
Školitel: RNDr. Jan Škoda, Ph.D.
Neuroblastoma is the most common and highly lethal extracranial pediatric solid tumor, characterized by extensive intratumor and interpatient heterogeneity that dictates its clinical manifestation and complicates its management. Currently, about one in ten low- and intermediate-risk patients is misclassified and eventually dies from progressive disease, while available therapies still fail in half of the high-risk neuroblastoma cases. Neuroblastoma arises anywhere along the sympathetic nervous system, probably from neural crest cell (NCC)-derived sympathoadrenal progenitors. Recent single-cell transcriptomics studies of our collaborators shed new light on NCC differentiation and provided unprecedented insights into differentiation trajectories and cellular transition states during normal sympathoadrenal development. As suggested by our published and preliminary results, translating this updated understanding of the sympathoadrenal development into neuroblastoma research might hold the key for unraveling neuroblastoma heterogeneity. The main aim of this thesis is to explore the utility of single-cell transcriptomics data for identification of clinically useful therapeutic targets and markers that could be streamlined into improved neuroblastoma treatment protocols.
Supported by the Ministry of Health of the Czech Republic, project NW24-07-00017.
Poznámky
PLEASE NOTE: Before initiating the formal application process to doctoral studies, interested candidates are required to contact Dr. Jan Škoda for informal discussion.
Školitel
Molekulární patologie a personalizovaný přístup v onkologii
Školitel: RNDr. Ing. Ondřej Bonczek, Ph.D.
Řada genových mutací, které způsobují vývojové abnormality, např. orofaciální vady, jsou sdílené s onkologickými onemocněními a jsou zodpovědné rovněž za indukci karcinogeneze. Nicméně současné znalosti o asociacích sdílených molekulárních charakteristik mezi orofaciálními anomáliemi a karcinogenezí jsou minimální. Cílem práce bude zaměřit se na současný výskyt orofaciálních abnormalit a nádorových onemocnění. Dále zjistit, zda by bylo možné využít znalosti sdílené asociace genů a nalezených genetických variant např. k cílenému časnému záchytu rakoviny. Metodicky se bude dizertační práce zabývat především přípravou exomových a multigenových sekvenačních knihoven, eventuálně dalšími metodami analýzy genetických změn. Mimo včasného screeningu rakoviny se bude dizertační práce zabývat zajímavými genomovými změnami, které jsou detekované při molekulárním profilování nádorů v rámci rutinních prediktivních vyšetření. Jedná se např. o sekundární reverzní mutace, varianty identifikované v Kozakově sekvenci, varianty v oblastech sestřihu exonů apod. Obvykle však nejsou tyto aberace hlouběji studovány a popisovány, protože je to již nad rámec aktuálního klinického využití. Nalezené genetické změny budou detailně popsány z hlediska jejich možného dopadu na proteinovou strukturu, regulaci signálních drah apod. Výsledky dizertační práce přispějí k rozvoji personalizovaného přístupu k pacientům.
Interestingly, large amounts of gene mutations causing developmental abnormalities, e.g. orofacial diseases are shared with oncological diseases and they were found to be responsible for the induction of carcinogenesis. However, current knowledge of the associations of shared molecular characteristics between orofacial anomalies and carcinogenesis is insufficient. The goal will be to reveal the simultaneous occurrence of orofacial abnormalities and cancer and whether it would be possible to use the shared association of genes and found genetic variants, for example, for the targeted early detection of cancer. Methodologically, the dissertation will mainly deal with the preparation of exome and multigene sequencing libraries, possibly with other methods of analysis of genetic changes. In addition to early cancer screening, the dissertation will deal with interesting genomic changes that are detected during molecular profiling of tumors within the framework of routine predictive examinations. These are, for example, secondary reversion mutations, variants identified in the Kozak sequence, variants in the regions of exon splicing, etc. However, these aberrations are usually not studied and described more deeply, as it is beyond the scope of current clinical use. The genetic changes found will be described in detail in terms of their possible impact on the protein structure, regulation of signaling pathways, etc. The results of the dissertation will contribute to the development of a personalized approach to patients.
Návaznost na projekt AZV ČR, reg. č. NW24-10-00204.
Interestingly, large amounts of gene mutations causing developmental abnormalities, e.g. orofacial diseases are shared with oncological diseases and they were found to be responsible for the induction of carcinogenesis. However, current knowledge of the associations of shared molecular characteristics between orofacial anomalies and carcinogenesis is insufficient. The goal will be to reveal the simultaneous occurrence of orofacial abnormalities and cancer and whether it would be possible to use the shared association of genes and found genetic variants, for example, for the targeted early detection of cancer. Methodologically, the dissertation will mainly deal with the preparation of exome and multigene sequencing libraries, possibly with other methods of analysis of genetic changes. In addition to early cancer screening, the dissertation will deal with interesting genomic changes that are detected during molecular profiling of tumors within the framework of routine predictive examinations. These are, for example, secondary reversion mutations, variants identified in the Kozak sequence, variants in the regions of exon splicing, etc. However, these aberrations are usually not studied and described more deeply, as it is beyond the scope of current clinical use. The genetic changes found will be described in detail in terms of their possible impact on the protein structure, regulation of signaling pathways, etc. The results of the dissertation will contribute to the development of a personalized approach to patients.
Návaznost na projekt AZV ČR, reg. č. NW24-10-00204.
Poznámky
Téma je rezervováno.
This topic is reserved.
Školitel
Školitelé
- doc. MVDr. Martin Anger, CSc.
- doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.
- doc. Mgr. Petr Beneš, Ph.D.
- Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
- prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D.
- Mgr. Marie Brázdová, Ph.D.
- prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
- prof. RNDr. Břetislav Brzobohatý, CSc.
- Ing. Radim Čegan, Ph.D.
- Ing. Jan Červený, Ph.D.
- prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.
- prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D.
- prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc.
- doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
- doc. RNDr. Martin Falk, Ph.D.
- doc. RNDr. Miroslav Fojta, CSc.
- Mgr. Lucie Grodecká, Ph.D.
- RNDr. Roman Hobza, Ph.D.
- Mgr. Miroslav Horňák, Ph.D.
- prof. MVDr. RNDr. Petr Hořín, CSc.
- doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.
- Ing. Vojtěch Hudzieczek, Ph.D.
- doc. Mgr. Radka Chaloupková, Ph.D.
- RNDr. Petr Chlapek, DiS., Ph.D.
- RNDr. Bohuslav Janoušek, Ph.D.
- doc. MVDr. Renata Karpíšková, Ph.D.
- doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc.
- Mgr. Jiří Kohoutek, Ph.D.
- doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D.
- RNDr. Aleš Kovařík, CSc.
- Mgr. Petr Králík, Ph.D.
- Mgr. Zdeněk Kubát, Ph.D.
- doc. RNDr. Petr Kuglík, CSc.
- prof. Mgr. Martin Lysák, Ph.D., DSc.
- RNDr. Terezie Malík Mandáková, Ph.D.
- Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D., MBA
- Mgr. Ivana Mašlaňová, Ph.D.
- prof. RNDr. Eva Matalová, Ph.D.
- Mgr. Jan Mendel, Ph.D.
- MUDr. Petr Müller, Ph.D.
- Mgr. Jarmila Navrátilová, Ph.D.
- Mgr. Marta Nekulová, Ph.D.
- doc. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D.
- Mgr. Jiří Nováček, Ph.D.
- RNDr. Veronika Ostatná, Ph.D.
- prof. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.
- Mgr. Zdeněk Pilát, Ph.D.
- doc. Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.
- Mgr. Hana Polášek-Sedláčková, PhD.
- prof. RNDr. Zbyněk Prokop, Ph.D.
- prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc.
- prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
- doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
- doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D.
- prof. RNDr. Jana Řepková, CSc.
- Mgr. Karel Říha, Ph.D.
- prof. RNDr. Ivo Sedláček, CSc.
- prof. RNDr. Petr Skládal, CSc.
- prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
- Mgr. Iva Slaná, Ph.D.
- Mgr. Přemysl Souček, Ph.D.
- RNDr. Kamila Součková, Ph.D.
- doc. RNDr. Sabina Ševčíková, Ph.D.
- RNDr. Jan Škoda, Ph.D.
- prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
- RNDr. Michal Štros, DrSc.
- prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.
- RNDr. Iveta Valášková, Ph.D.
- prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc.
- RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.
- doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.
Informace o studiu
| Zajišťuje | Přírodovědecká fakulta | |
|---|---|---|
| Typ studia | doktorský | |
| Forma | prezenční | ano |
| kombinovaná | ano | |
| distanční | ne | |
| Možnosti studia | jednooborově | ano |
| jednooborově se specializací | ne | |
| v kombinaci s jiným programem | ne | |
| Doba studia | 4 roky | |
| Vyučovací jazyk | čeština | |
| Spolupracující instituce |
|
|
| Oborová rada a oborové komise | ||
Váháte? Máte otázku? Pošlete nám e-mail
na
Zajímá vás obsah a podmínky studia programu Molekulární a buněčná biologie a genetika? Zeptejte se přímo konzultanta programu:
doc. Mgr. Petr Beneš, Ph.D.
Konzultant programu
| e‑mail: |
|
|---|