Plazmolýza buněk

Teoretický souhrn

Plazmolýza je jev, který nastává, ocitne-li se rostlinná buňka v prostředí, které je vůči jejímu obsahu (zejména vůči vakuolární šťávě) hypertonické, jinými slovy v roztoku, který má vyšší koncentraci osmoticky aktivních látek. V tomto případě dochází k proudění vody z buňky směrem ven po spádu veličiny nazývané vodní potenciál, což vede nejprve ke ztrátě turgoru, později až k odchlípnutí cytoplazmatické membrány od buněčné stěny. Tento děj je možné mikroskopicky pozorovat, pokud sledované buňky obsahují velké vakuoly s anthokyany nebo pokud obsahují chloroplasty. Plazmolýza je v počátečních fázích vratným dějem,  může však vést až ke smrti buňky.

Praktická část

Nejprve si připravíme roztok, který bude s jistotou hypertonický vůči všem použitým rostlinným buňkám - použijeme např. 0,8 M vodný roztok sacharózy, kterou můžeme nahradit např. rovněž snadno dostupným chloridem sodným. Jako kontrolní, hypotonický roztok použijeme destilovanou vodu. Do těchto inkubačních roztoků vložíme kousky epidermis dužnaté šupiny (suknice) cibule kuchyňské (Allium cepa) obsahující anthokyany, lístky mechu měříku příbuzného (Plagiomnium affine) a doušky hustolisté (Egeria densa). Inkubujeme po dobu nejméně 10 minut, po celou dobu musíme zabezpečit dokonalý kontakt buněk s inkubačním roztokem. Po uplynutí inkubační doby namontujeme preparáty, přičemž pro každé pletivo použijeme vždy jako uzavírací médium ten roztok, v němž bylo inkubováno.

Plazmolýza rostlinných buněk

Destilovaná voda (hypotonický roztok) 0,8 M roztok sacharózy (hypertonický roztok)
cibule kuchyňská (Allium cepa)
měřík příbuzný (Plagiomnium affine)
douška hustolistá (Egeria densa)