Analýza rostlinného materiálu je důležitou součástí většiny experimentů ve fyziologii rostlin, neboť umožňuje poměrně přesně dokumentovat změny, ke kterým v pokusném materiálu dochází při působení experimentálních faktorů. Před začátkem analýz je třeba jasně definovat, co budeme stanovovat. Nabízejí se dvě možnosti:
Pokud nám postačuje informace o množství uhlíku, dusíku a vodíku, je možno využít CHN analyzátor pracující na principu plynové chromatografie. Jako vzorek slouží jemně pomletá sušina, která se při analýze spaluje a vzniklé plyny jsou analyzovány.
Pokud potřebujeme znát kompletní prvkové složení, je nutné před analýzou biomasu rostlin úplně
zmineralizovat, tedy převést na čistě anorganické látky. Mineralizaci můžeme provést dvojím způsobem:
a) Suchou cestou – spalováním v kelímcích v peci nebo na kahanu – starší metoda, relativně rychlá s vysokou produktivitou připravených vzorků avšak, část prvků může unikat ve formě plynných oxidů a analýza je potom nepřesná.
b) Mokrou cestou – mineralizace probíhá v roztoku, v přítomnosti silné kyseliny
(kyselina sírová nebo dusičná), oxidačního činidla (peroxid vodíku) katalyzátorů oxidace
(zejména selenu) a salycilové kyseliny (redukce nitrátů na amonné ionty).
Pro zvýšení bodu varu se navíc přidává CuSO4 nebo Na2SO4.
Směs je zahřívána buď v Kjeldahlově baňce na topném hnízdě nebo pomocí zdroje mikrovln
(speciální mikrovlnné spalovně) v uzavřené teflonové nádobce.
Stanovení koncentrace jednotlivých prvků v mineralizátu můžeme provádět různými analytickými metodami. Ke starším patří klasické reakce analytické chemie založení na titračním nebo spektofotometrickém stanovení. K moderním analytickým postupům patří potom absorbční nebo emisní atomová spektometrie nebo ICP založená na sledování pohybu ionizovaných atomů v magnetickém poli.
1. Pomletou nebo rozdrcenou biomasu extrahujeme vhodným činidlem (nejlépe specificky rozpouštějícím stanovovanou látku).
2. Extrakt analyzujeme vhodnou metodou (např. spektofotometrimetricky,
pomocí HPLC atd.)
Sušinu vždy jednoho orgánu a varianty vysypeme na arch filtračního papíru a pomocí nůžek rozstříháme na 0,5 – 1 cm dlouhé kousky, všechnu ji pomeleme a nasypeme zpět do popsaného papírového sáčku. Pro vlastní pomletí sušiny může použít některý z dostupných mlýnků:
Rotační břitový mlýnek – výsledný produkt je středně hrubý, postačuje pro účely mineralizace mokrou cestou. Relativně rychlé mletí.
Vibrační kuličkový mlýnek – pro jemné mletí sušiny určené pro extrakce a CHN analýzu. Mele menší množství a mletí trvá delší dobu.