Destruktivní analýza rostlin
Analýza rostlin z 2. odběru vašeho kultivačního experimentu bude oproti postupu při 1. odběru poněkud modifikovaná - liší se při vyhodnocení listové plochy a délky kořenů. Vzhledem k velkým rozměrům těchto dvou orgánů by aplikace stejného postupu jako při 1. odběru byla časově velmi náročná a v rámci tříhodinového cvičení nerealizovatelná.
Jednotlivou rostlinu opatrně vyjmete z kultivační nádobky a IHNED si na papírový sáček poznamenáte, jakou experimentální variantu tato rostlina reprezentuje. Na sáček rovněž ihned poznamenáte vaše jméno a seminární skupinu.
Listovou plochu stanovíte pomocí morfometrického měření.
Listy ostříháte v oušcích (případně plně nevyvinuté listy ustřihnete
v místě posledního plně vyvinutého ouška listu) a s přesností na 1
mm stanovíte délku a největší šířku jednotlivých listů. Zjištěné
hodnoty pro jednotlivé listy poznamenáte na
sáček, listy ve formě svazku vložíte do sáčku. Listovou plochu jednotlivých
listů vypočtete pomocí vzorce:
LA=D׊×0,00758
LA...listová plocha (cm2)
D ...délka listu (mm)
Š ...šířka listu (mm)
Tato regresní rovnice velmi dobře popisuje vztah mezi rozměry listů kukuřice
a jejich plochou (R2=0,972). Pokud jsou nejstarší listy již suché a zjevně fotosynteticky neaktivní,
dáte je k listům pro stanovení jejich hmotnosti, listovou plochu na nich
však nestanovujete.
Kořenovou délku stanovíte modifikovanou průsečíkovou metodou (GLI). Z kořenového systému vezmete jeho poměrnou část (odhadem takovou, aby její zjištěná kořenová délka převýšila hodnotu 300 cm) a metodou GLI stanovíte délku tohoto vzorku kořenového systému. Pokud stanovíte na tomto vzorku kořenovou délku menší než 300 cm, musíte k tomuto vzorku přidat další část kořenového systému. Pokud zjištěná délka převýší hodnotu 300 cm, zabalíte tento vzorek kořenů ve formě svazku do filtračního papíru, na který obyčejnou tužkou poznamenáte aktuálně zjištěnou délku kořenů. Zbytek kořenového systému zabalíte do jiného filtračního papíru a obě části celého kořenového systému vložíte do sáčku. Celkovou délku kořenového systému vypočtete v dalším cvičení přepočtem přes hmotnosti sušin obou částí kořenového systému.
Do papírového sáčku vložíte ještě stéblo. Obilku do sáčku nevkládejte, neanalyzuje se! Sáček, v němž jsou kořeny, listy a stéblo a který má na sobě údaje o experimentální variantě, vašem jménu, seminární skupině a rozměrech jednotlivých listů uzavřete a odevzdáte vyučujícímu na stanovené místo, který jej na konci cvičení umístí do sušárny.
V rámci cvičení budete stanovovat hmotnost sušiny jednotlivých orgánů (tedy zvlášť kořenů, stébel a listů) rostlin z 1. odběru kultivačního experimentu sledujícího vliv úplné deficience vybraných živin na růst rostlin kukuřice. Sušinu stanovíte gravimetricky, zvlášť pro jednotlivé orgány jednotlivých rostlin, s přesností na 0,001 g. (Pokud se vám váhy přepnou do méně citlivého modu - např. na přesnost 0,01 g - ihned kontaktujte vyučujícího!). Hmotnost jednotlivých orgánů (zvlášť kořenů, stébel a listů) poznamenáte na příslušný papírový sáček, v němž byla rostlina vysušena. Hmotnost kořenů stanovte jako rozdíl hmotností (filtrační papír s kořeny)-(samotný filtrační papír, po odstranění kořenů přischlých k filtračnímu papíru). Jednotlivé již zvážené sušiny nevkládejte zpět do sáčků, vyhoďte je do koše - nebudou dále analyzovány.
Na závěr cvičení přepíšete všechny údaje naměřené pro rostliny z 1. odběru do formuláře vytvořeném v programu MS Excel.