Tak jsem jednou přijela k mé lidské babičce ku Praze. Babička je moc fajn, má pro mě vždycky spoustu dobrůtek jako je šunčička a to bývá pošušňáníčko. Tentokrát jsem ale nevěřila svým očím. Babička měla doma dvě zježená černá stvoření, prý ňáký kocoury nebo co. Jak mě uviděli, schovali se pod topení a odtud mě uctivě pozorovali. Babička mi vysvětlila, že se jmenujou Vendy a Luky (Venouš a Lukáš) a prý tu budou bydlet. Nezbylo mi, něž se s nimi skamarádit. Udělala jsem to tak, že jsem jim snědla obsah jejich mističky a když si začali hrát s jakousi umělou myší, sebrala jsem jim ji a rozkousala. Ale naši... zrada, oni si s nima hráli!!! Naštěstí se ti kocouři brzo utahali a zalezli na kutě... Opět jsem byla pánem a mazlíčkem celého domu!
 |
 |