Zástupci čeledi
Plenobarbataceae (plnovousatníci)
Plenobarbatus
oryctolagii E. et M. spec. nova (plnovousatník grulich)
Syn.: Vitus oryctolagii
(RNDr. Vít Grulich CSc.)
Vitulus frugi ANONYMUS
nom. ambiguum (Vítek rozšafný)
Gruli ferroviaticus STUDENT
et al. nom. dubium (Gruli ferroviatický)
Megera Kateřina EhRUMbergerová
- Magor Martin Močí - Megera Marie Chlastajová
Magor Pivomír Tichý, Pijan hodný Diplomu
Popis: Gracilní druh středního
vzrůstu, dosahující velikosti 1,8 (-2,4) m (v prolongovaném stavu, kdy
se postranní větve dostávají do polohy tzv. „ruky hore...").Tělo zpravidla
kryto sekundárním pokryvem, který udržuje tímto druhem vyžadované specifické
mikroklima. V některých případech je sekundární pokryv redukován ve spodní
části a nedosahuje báze (var. bermuda). Častěji se lze setkat s varietou
talpula („krteček"), která je typická extrémně kapsovito-montérkovitým
vzhledem. Apikální konec je kryt dlouhými neuspořádanými trichomy, téměř
bez melaninu.
Karyologie: U tohoto druhu, ač
je to překvapivé, doposud nebyly žádné chromozómy pozorovány. Jejich počet
je, vzhledem k velké podobnosti s druhým druhem tohoto okruhu, odhadován
na 2n = 46, eventuelně jinak.
Rozšíření v ČR: Rozšíření na našem
území je zřejmě sekundárního charakteru, neboť jej potkáváme převážně kolem
železničních tratí, po kterých se poměrně rychle šíří. Výsledky chorologických
analýz naznačují, že původním areálem druhu by mohla být jižní Evropa.
V ČR byl poprvé pozorován v 50. letech v Břeclavě, odkud se intenzívně
šíří po celém území státu. Zejména v 80. letech byl hojně rozšířen v okolí
Mikulova, kde je však od roku 1990 na pokraji vyhynutí. Většina nálezů
z posledních let pochází z Brna, kde byl mnohokrát pozorován v prostoru
mezi hlavním nádražím a Kotlářskou ulicí. Je vysoce pravděpodobné, že tento
druh se u nás vyskytoval již v minulosti, což dokládají některé pomístní
názvy.
Celkový areál: Všudypřítomný druh
s rozsáhlým areálem zahrnujícím zejména jižní a střední Evropu, několik
efemérních výskytů však bylo zaznamenáno také v chladnějších oblastech
(Norsko, severní Německo, Skotsko).
Biologie a ekologie: Hemikryptofyt.
Klima zimních měsíců mírného pásu (a větrání) snáší velmi špatně, proto
se doporučuje zimování ve vyhřátých místnostech, nejlépe bez proudění vzduchu.
Je to pěkné kvítko. Kvete intenzivně, ale poměrně krátce, nezřídka odkvétá
již v časných večerních hodinách. Rozmnožování raději nebylo zkoumáno,
ale zřejmě funguje velmi dobře (ústní sdělení). Jde o masožravý druh, pro
nějž je typická striktní rybosalátofagie.
Plenobarbatus oryctolagii je fakultativně
sciofilní. Sluneční záření snáší poměrně dobře, avšak větší dávky u něj
po určité době vyvolávají specifickou obrannou reakci, popisovanou jako
„pozitivní pivotaxe". Jedná se o extrémně rychlou migraci na stinná
stanoviště, dobře zásobená tekutinami, obvykle „ve stínu pípy". Pokud
je doplňování tekutin do pletiv příliš intenzívní, může dojít až k jejich
přesycení, což se projevuje akustickým signálem „ajem ‘frejd, bat ...",
po němž následuje přechod do klidového stadia. Dalším zajímavým jevem je,
že na některých typech stanovišť byl u tohoto druhu dokázán dosud nepopsaný
způsob šíření - tzv. bicyklochorie (zejména u poddruhu Plenobarbatus oryctolagii
subsp. breclavensis).
Fytocenologie: Druh nevykazuje
silnější vazbu k žádnému z dosud popsaných vegetačních typů. Je schopen
krátkodobé, popřípadě i dlouhodobé, existence v rozličných vegetačních
typech. Vyskytuje se nejčastěji ve společenstvech s velkým množstvím juvenilních
jedinců, zvláště pak vyhledává sousedství samičích exemplářů. V případě
solitérního výskytu se u něj (podobně jako u druhu Plenobarbatus callidus)
projevuje jistá vazba na druhy rodu Computerus. Jedná se však o zcela jiný
typ soužití, nejlépe snad charakterizovatelný jako parazitismus.
Význam: Tento druh vykazuje za
příznivých podmínek specifické hlasové a pohybové projevy, které byly dokumentovány
mnoha autory. Zvláštní také je, že varieta ‘chodící encyklopedie’ je schopna
absorbovat (do vakuol ?) extrémně velké množství informací různého charakteru,
které jsou pravidelně vylučovány do vnějšího prostředí, nejčastěji ve formě
tzv. vtipů.
Poster pro vánoční workshop Botanického
kroužku 1999.
Viz též Plenobarbatus
callidus - plnovousatník chytrý.
Titulní
stránka Katedry systematické botaniky a geobotaniky