Tvorba soupisu literatury

Citační styl APA je založen na metodě author–date, tj. citace v textu má podobu příjmení autora a roku vydání a bibliografická citace začíná příjmením autora a rokem vydání. Součástí citace může být i číslo citované strany, kapitoly, tabulky či slajdu při citování prezentace, respektive při doslovném citování je uvedení čísla citovaných stran povinné a při parafrázování volitelné. V takovém případě pro citaci jedné strany uvádíme zkratku p., pro citaci dvou a více stran zkratku pp., např. p. 20, p. 36, ale pp. 20–36, pp. 64,85.

Citace uvádíme v textu před interpunkci a jejich podoba se odvíjí od počtu citovaných dokumentů, počtu autorů apod.:

Autor Text neobsahuje jméno citovaného autora Text obsahuje jméno citovaného autora
Jeden autor(Riser–Roberts, 1998, p. 20)Riser–Roberts (1998, p. 20)
Dva autoři(Bengtsson & Zerhouni, 2003, p. 20)Bengtsson a Zerhouni (2003, p. 20)
Tři a více autorů(Ogunseitan et al., 1991, p. 20)Ogunseitan et al. (1991, p. 20)
Institucionální autor(Masaryk University, 2020, p. 20)Masaryk University (2020, p. 20)
Institucionální autor se zkráceným názvemprvní citace(American Psychological Association [APA], 2020, p. 20)American Psychological Association (APA, 2020, p. 20)
opakovaná citace(APA, 2020, p. 20)APA (2020, p. 20)
Citování více děl najednou = uvádíme abecedně a oddělíme středníkem(Ogunseitan et al., 1991, p. 20; Tittle et al., 1995, p. 20)Ogunseitan et al. (1991, p. 20) a Tittle et al. (1995, p. 20)
Více děl s různým rokem vydání od téhož autora(Ogunseitan et al., 1991, p. 20, 1993, p. 20)Ogunseitan et al. (1991, p. 20, 1993, p. 20)
Více děl se stejným rokem vydání od téhož autora(Colbert et al., 1993a, p. 20, 1993b, p. 20)Colbert et al., (1993a, p. 20, 1993b, p. 20)
Anonymní dílo(Anonymous, 2020, p. 20)Anonymous (2020, p. 20)
Dílo bez roku vydání(Novák, n.d., p. 20)Novák (n.d., p. 20)
Dílo v tisku(Novák, in press, p. 20)Novák (in press, p. 20)

Jako v každém citačním stylu užívajícím metodu author-date platí, že zazní-li příjmení citovaného autora ve větě, tak citace v text obsahuje rok a při doslovném citátu povinně citovanou stranu, při parafrázi volitelně:

věta s příjmením Již v roce 1989 James Keck et al. (1989) prokázal, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku.
věta bez příjmení Již v roce 1989 bylo prokázáno, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku (Keck et al., 1989).
bibliografická citace Keck, J., Sims, R. C., Coover, M. P., Park, K. S., & Symons, B. D. (1989). Evidence for cooxidation of polynuclear aromatic hydrocarbons in soil. Water Research, 23(12), 1467–1476. doi:10.1016/0043–1354(89)90110–3

V soupisu literatury jsou bibliografické citace řazeny v abecedním pořadí podle příjmení prvního autora. Více publikací od téhož autora se v rámci abecedního řazení uvádějí chronologicky. V případě citování děl od stejného prvního autora, ale různých spoluautorů, se bibliografické citace řadí nejdříve abecedně podle příjmení autorů a až poté chronologicky (viz níže publikace Ogunseitanovy). Po formální stránce se v soupisu literatury u bibliografických citací odsazují od okrajů údaje, které se zobrazují na druhém a dalším řádku.

V níže uvedeném příkladu odborného textu, který je s drobnými úpravami převzatý z publikace Biodegradation and Bioremediation (Singh a Ward 2004, s. 107–108), je pro názornost zvýrazněn černou barvou původní text, modrou parafrázečervenou doslovný citát. Upozorňujeme, že doslovné citáty v rozsahu max. 39 slov se uvádějí v uvozovkách, zatímco citáty o 40 a více slovech se kvůli jejich zvýraznění uvádějí v odsazeném samostatném odstavci.

Již v roce 1989 tým Jamese Kecka (1989) prokázal, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností (VMH PAU) může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku. Bylo vypozorováno, že přírodní organické látky stimulují rozkládání pyrenu (Holman et al., 2002) a urychlují odbourávání VMH PAU v půdě kontaminované kreozotem (Bengtsson & Zerhouni, 2003). Někteří vědci navrhují použít zdrojů uhlíku, které jsou rozpustné ve vodě a jsou relevantní pro metabolismus VMH PAU, např. ftalát a salicylát (Ogunseitan et al. 1991; Ogunseitan & Olson, 1993; Tittle et al., 1995). Tým prof. Ogunseitana (1991, p. 2879) ve své studii dokládá, že „salicylát přidaný do půdních vzorků, které byly naočkovány bakteriemi degradujícími naftalen, zjevně rozšířil výskyt genetických determinantů degradátorů naftalenu v komunitě těchto bakterií“, a to po dobu, která může být v souladu s periodou, během které může dojít k urychlenému odbourávání PAU (Ogunseitan et al., 1991). Přidání salicylátu do půdy bylo také použito k tomu, aby byla v aktivním stavu udržena populace bakterií, kterými byla půda naočkována (Colbert, Hendson et al., 1993; Colbert, Schroth et al., 1993; Riser–Roberts, 1998, p. 76).

References

Bengtsson, G., & Zerhouni, P. (2003). Effects of carbon substrate enrichment and DOC concentration on biodegradation of PAHs in soil. Journal of Applied Microbiology, 94(4), 608–617.

Colbert, S. F., Hendson, M., Ferri, M., & Schroth, M. N. (1993). Enhanced growth and activity of a biocontrol bacterium genetically engineered to utilize salicylate. Applied and Environmental Microbiology, 59(7), 2071–2076.

Colbert, S. F., Schroth, M. N., Weinhold, A. R., & Hendson, M. (1993). Enhancement of population densities of pseudomonas putida PpG7 in agricultural ecosystems by selective feeding with the carbon source salicylate. Applied and Environmental Microbiology, 59(7), 2064–2070.

Holman, H.–Y. N., Nieman, K., Sorensen, D. L., Miller, C. D., Martin, M. C., Borch, T., Mckinney, W. R., & Sims, R. C. (2002). Catalysis of PAH biodegradation by humic acid shown in synchrotron infrared studies. Environmental Science & Technology, 36(6), 1276–1280.

Keck, J., Sims, R. C., Coover, M. P., Park, K. S., & Symons, B. D. (1989). Evidence for cooxidation of polynuclear aromatic hydrocarbons in soil. Water Research, 23(12), 1467–1476. http://doi.org/10.1016/0043–1354(89)90110–3

Ogunseitan, O. A., Delgado, I. L., Tsai, Y.–L., & Olson, B. H. (1991). Effect of 2–hydroxybenzoate on the maintenance of naphthalene–degrading pseudomonads in seeded and unseeded soil. Applied and Environmental Microbiology, 57(10), 2873–2879.

Ogunseitan, O. A., & Olson, B. H. (1993). Effect of 2–hydroxybenzoate on the rate of naphthalene mineralization in soil. Applied Microbiology and Biotechnology, 38(6), 799–807.

Riser–Roberts, E. (1998). Remediation of petroleum contaminated soils: Biological, physical, and chemical processes. Lewis Publishers.

Tittle, P. C., Liu, Y.–T., Strand, S. E., & Stensel, H. D. (1995). Use of alternative growth substrates to enhance PAH degradation. In R. E. Hinchee, D. B. Anderson, & R. E. Hoeppel (Eds.), Bioremediation of recalcitrant organics (pp. 1–7). Battelle Press.