Jak připravit trávníky na klimatickou změnu? Projekt PannFlora odstartoval v Brně.
Na Masarykově univerzitě se sešli strategičtí partneři projektu PannFlora, který má za cíl obnovu trávníků v panonské oblasti pomocí regionálního osiva a ekologického managementu. Diskutovalo se o výběru vhodných druhů, péči o trávníky i konkrétních realizacích.
29. dubna 2025 se na Masarykově univerzitě v Brně uskutečnilo úvodní setkání projektu PannFlora, zaměřeného na adaptaci trávníků v panonské oblasti prostřednictvím regionálního osiva a ekologického managementu. Akce byla určena strategickým partnerům z České republiky a Rakouska – zúčastnilo se celkem 38 odborníků z akademické sféry, samospráv, neziskového sektoru i správy zeleně.
Úvodní slovo pronesl Daniel Kopkáně z CzechGlobe, který zdůraznil význam trávníků v městském prostředí a jejich potenciál čelit klimatické změně. Po jeho vystoupení představila koordinátorka projektu Kateřina Knotková cíle a zaměření PannFlory.
Účastníci se následně rozdělili do dvou pracovních skupin. První skupina pod vedením Jakuba Těšitele se věnovala výběru vhodných druhů do panonských směsí a diskutovala ekologické nároky rostlin a možnosti jejich pěstování. Druhá skupina vedená Kateřinou Knotkovou se zaměřila na péči o trávníky a specifika ekologického managementu v Panonské oblasti.
Program pokračoval exkurzí, během níž byly představeny experimenty s různými režimy sečení trávníků, využití poloparazitických rostlin a konkrétní druhy vybrané do panonských směsí. Setkání přineslo nejen nové kontakty a prostor pro sdílení zkušeností, ale také nastavení rámce spolupráce a finální výběr druhů pro budoucí realizace.
Suché trávníky zaujímají jen zlomek naší dnešní krajiny, jsou svědky dávné minulosti i přírodní klenoty, které patří k našim druhově nejbohatším biotopům. Dnes je ohrožuje intenzifikace, zarůstání i klimatická změna.
Proč na stepích záleží víc, než si myslíme? A jak o ně pečovat?
Louky se po staletí formovaly pravidelnou péčí – sečí a pastvou a v krajině dodnes drží výjimečnou rozmanitost. Dříve byly louky v centru zájmu a nutností k přežití, dnes jejich důležitost a částečně i rozmanitost odvál čas spolu se změnou hospodaření v krajině.
Jak jim vrátit jejich původní pestrost a snad i slávu?
