Dopis děkana PřF MU studentům k příležitosti Mezinárodního dne studentstva

 |  Odesláno 17. 11. 2020, 8:01

Newsletter pro studenty

Milé studentky, milí studenti,

v těchto dnech si připomínáme hned dvě události naší historie spojené s datem
17. listopadu a s protesty vysokoškolských studentů proti totalitním režimům. Dvě události, které od sebe dělí přesně půl století. V obou případech tyto protesty vedly ke změnám ve společnosti. V tom druhém naštěstí k lepšímu a díky tomu si dnes můžete užívat svobody a demokracie. Nebylo to ovšem zadarmo.

Vraťme se nejprve v čase do roku 1939, k oslavám výročí vzniku Československa. Jistě víte, že 28. října byl při demonstraci proti německým okupantům postřelen také student medicíny Jan Opletal, který svým zraněním posléze podlehl. Jeho smrt se symbolicky považuje za první československou oběť druhé světové války. A právě ku příležitosti jeho pohřbu se dne 15. listopadu 1939 opět zvedla vlna odporu české inteligence vůči nacistické okupaci a represivním nařízením německé státní moci uvnitř protektorátu. Právě tato manifestace vedla k tomu, že gestapo o dva dny později obsadilo koleje v Praze, Brně i Příbrami a zatklo více než 2000 studentů, z nichž devět bylo bez soudního procesu popraveno a více než 1200 z nich bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů.

Připomínka Opletalovy památky hrála významnou roli také o padesát let později, v roce 1989, kdy se stala jedním z impulzů ke svržení totalitního komunistického režimu v Československu během takzvané sametové revoluce. Pokud by vás zajímala atmosféra socialismu, bouřlivý Listopad 1989 i období těšně po něm očima pamětníka, vřele vám k přečtení doporučuji rozhovor s Eduardem Fuchsem, docentem našeho Ústavu matematiky a statistiky, který prožíval proměny fakulty již od roku 1960.

Dovoluji si citovat alespoň závěrečnou pasáž rozhovoru: „Jednou mne šokovala situace, kdy jsem se vracel z Vídně a přede mnou v autobuse seděly studentky žurnalistiky z Prahy a stěžovaly si na současné poměry: «Sice jsme byly ve Vídni a můžeme si psát, co chceme, ale ve skutečnosti se proti socialismu nic nezměnilo.» A já jsem si říkal: Studentky žurnalistiky, a pro ně se nic nezměnilo, když říkají, že si mohou psát, co chtějí? Vždyť to bylo něco tak nepředstavitelného... Samozřejmě, jsou tu věci, se kterými nesouhlasím, strany, které bych nikdy nemohl volit, ale ta základní věc, ta totální změna, to je něco úžasného a zásadního. To, že jsme se vymanili z režimu, který všechny lidi omezoval a degradoval na zoologickou zahradu zavřenou plotem železné opony kolem nás, je zásadní a úžasné.“

Nezapomínejme, prosím, na minulost. Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a vyžadují péči, abychom o ně nepřišli. Dějiny nám ukazují, jak snadno můžeme svobodu a demokracii ztratit a jak těžko (a pouze za cenu velkých obětí) je lze získat nazpět.

Rád bych vám, studentkám a studentům naší fakulty, popřál vše nejlepší k Mezinárodnímu dni studenstva a hodně sil pro udržení svobody a demokracie.

 

Váš

Tomáš Kašparovský
Děkan

© 2020
Masarykova univerzita

Facebook     Instagram