jezera

Dlouhodobé změny jezerních pánví monitorované prostředky DPZ

1. Aralské jezero

Postupné zmenšování plochy Aralského jezera je monitorováno již od počátku 60. let 20. století a významnou roli ve sledování procesů spojených s postupným zánikem jezerní pánve Aralu hrají mimo jiné také metody distančního snímání zemského povrchu. V databázích na internetových stránkách lze nalézt množství družicových snímků, dokumentujících jak postupné zmenšování vodní plochy Aralského jezera. Z obrazových materiálů dálkového průzkumu Země byla sestavena řada tématických map dokumentujících změny ve využívání země - například zavlažování zemědělské půdy, problematiku zasolování půd, klimatické změny v oblasti apod.

Dynamika procesu vysychání

Hladina jezera od roku 1966 poklesla o více jak 16 metrů, pobřeží ustoupilo v průměru o 80 kilometrů, někde až o 150 km. Původní rozloha (66 900 km čtverečních) se zmenšila na méně než polovinu, objem vody se snížil na čtvrtinu. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Například vodní plocha se mezi roky 1995 a 1996 zmenšila o 3885 km², což v objemu představuje úbytek 36 km³ vody. Výška hladiny klesla o 1 metr a například salinita se zvýšila z 5 g/l na hodnotu 46 g/l.

Příčiny vysychání Aralského jezera

Za pomoci série družicových snímků je možno pozorovat, že od roku 1987 bylo původní jezero rozděleno na dvě části. V roce 1995 byly obě nádrže propojeny umělým kanálem, který zajišťoval výměnu vody, ale proces vysychání je tak rychlý, že udržovat v provozu tento kanál bude z ekonomického hlediska zřejmě nemožné.
Jako hlavní příčiny postupného vysychání jezera je nejčastěji uváděno nadměrné využívání vod z řek Amu Darja a Syr Darja pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však bezpochyby hrají také procesy související s kolísáním a změnami klimatu. Například pokud jde o teploty vzduchu, lednová teplota vzduchu pro tento region vzrostla v průběhu období 1960 až 1990 o celých 6 stupňů Celsia. Na druhé straně například pro rozložení červnových teplot vzduchu je patrný pokles teploty v okolí jezera. Voda má tedy zchlazující účinek a jezero výrazně ovlivňuje klima regionu v mezoměřítku. Postupné zmenšování vodní plochy tedy zřejmě bude snižovat její ochlazující účinek a urychlovat zánik jezera.

Mezinárodní projekty

Problematika Aralského jezera byla v minulosti a je v současné době řešena v několika mezinárodních projektech. Jako příklad je možné uvést projekt financovaný NATO a řešící optimalizaci využívání země a vodních zdrojů v deltě řeky Amu Darja. Jiný projekt s názvem VEGETATION řeší dynamiku ekosystémů v tomto regionu za pomoci metod geografických informačních systémů a dat dálkového průzkumu Země.

Ekologické důsledky

Kromě vlastního postupného zániku jezera znamená jeho vysychání smrt pro původní flóru i faunu, výrazně však ovlivňuje i život lidí. Např. průměrná délka obyvatel v oblasti Aralského jezera je pouze 59,5 roku. Obyvatelé trpí především nemocemi dýchacího ústrojí, anémií, přibývá vrozených vad apod. Dále dochází k zasolování i zdrojů podzemní vody, ve vodách jezera se hromadí také pesticidy.

Na počátku 60. let zaměstnával rybolov a následné zpracování ryb téměř 60 tisíc lidí v regionu, již ve druhé polovině 70. let však byla tato odvětví redukována z více jak 70 procent. Postupný zánik vodní plochy jezera způsobil například zkrácení vegetačního období. V důsledku toho řada farem přechází od pěstování bavlny na pěstování rýže.Výrazně rostou účinky větrné eroze, která odnáší obrovská množství zasolených půd, ukládá je na plochy orné půdy, kterou tak degraduje.

Družicové snímky dokumentující zánik plochy Aralského jezera

Snímek pořízený v roce 1995 družicí RESURS-O1 radiometrem MSU-SK s prostorovým rozlišením 160 m, Nepravě barevná syntéza zachycuje zanikající jezerní pánev Aralu. Na syntéze jsou v nepravých barvách identifikovatelné základní druhy povrchů. Protože v syntéze bylo použito infračerveného pásma, je dobře patrná břežní linie umožňující především dobře monitorovat zmenšování vodní plochy jezera. Na snímku je patrné rozdělení původní vodní plochy na dvě části - menší severní a větší jižní. Dále je zřejmá rozdílná odrazivost mělčí vodní plochy v jižní části jezerní pánve (světe modré odstíny) od hlubších částí ve severní části, podané tmavě modrými odstíny. Na snímku je možné dále identifikovat delty řek Syr Darja (vpravo nahoře) a Amu Darja (dole) znázorněné odstíny červené barvy. Půda s vysokým obsahem soli má světlé odstíny.

Dvojice snímků byla pořízena přístrojem s názvem MODIS, který je umístěn na palubě družice TERRA a ukazuje jak se změnila plocha Aralského jezera během jednoho roku od 9. června 2000 do 3. června roku 2001. Žlutá čára ukazuje rozsah hladiny jezera na počátku 70. let 20. století. Snímky dokumentují, že v průběhu jednoho roku došlo k zániku úžiny, oddělující ostrov od pevniny. Detailně tento proces ukazují vložené snímky. Původní snímky mají rozlišení zhruba 500 metrů a jednotlivé druhy povrchů na nich mají téměř přirozené barvy.
(Caption & Image Courtesy Luca Pietranera, Telespazio, Rome, Italy, based on data from the MODIS Science Team)

Série snímků pořízených z družic LANDSAT ukazují zmenšování plochy jezera v období od roku 1973 do roku 2000. Ještě v polovině 60. let přitékalo ročně do jezera 50 km krychlových vody
(Image courtesy USGS Eros Data Center, based on data provided by the Landsat science team)

Odkazy na místa, zabývající se problematikou Aralského jezera

2. Jezero Čad

Obdobné procesy jako v případě jezerní pánve Aralu lze studovat z družicových snímků Čadského jezera v Africe. Jezero se rozkládá na hranici čtyř afrických států - Čadu, Nigeru, Nigerie a Kamerunu a příčiny jeho postupného zániku jsou velmi podobné případu Aralského jezera. Mezi hlavní patří především velká spotřeba vody na závlahy a potom také kolísání klimatu. Hladina Čadského jezera však podléhá přirozeným kolísáním vodní hladiny v ročním rodu i dlouhodobě.
Jezero je sladkovodní, bezodtoké, poměrně mělké, maximální hloubka dosahuje pouze asi 7 metrů. Objem vody v jezeře kolísá od asi 11 km krychlových do 41 km krychlových. Dlouhodobý roční srážkový úhrn dosahuje pouhých 330 mm avšak výpar přesahuje 2000 mm ročně. Hlavní zdroj vody pro jezero představují toky Logone a Chari. Řeka Chari ústí do jezera od jihu, přináší velké množství sedimentů, její vody často jezera vůbec nedosahují a řeka vytváří tzv. vnitrozemskou deltu.

V rámci programu NASA EOS (Earth Observing System) je oblast jezerní pánve Čadského jezera předmětem intenzivního studia po dlouhou řadu let. V současné době má vodní plocha rozlohu pouhé jedné dvacetiny plochy z období před 35 roky.
Nejintenzivnější proces zmenšování plochy vodní hladiny je vázán na období od roku 1973 do roku 1987, který ukazuje trojice snímků na obrázku nahoře. V období od roku 1983 do roku 1994 se spotřeba vody na závlahy zvýšila čtyřikrát. Na snímku z roku 1987 v nepravých barvách jsou červenou barvou znázorněny plochy pokryté vegetací, zvlněný povrch hnědé barvy na západním okraji jezera představuje písečné duny vytvořené větrem. Snímek v dolní části obrázku ukazuje současný stav jezerní pánve v únoru roku 2001. Snímek byl pořízen družicí LANDSAT 7. Tento snímek je v přirozených barvách a ukazuje modrou barvou současnou rozlohu vodní hladiny. Zelenou barvou je podána vegetace a z jejího rozsahu je patrná původní rozloha jezera. (Images courtesy NASA GSFC Scientific Visualization Studio and Landsat 7 Project Science Office.)

Jezero Čad na syntéze v téměř přirozených barvách vytvořené radiometrem MODIS z družice TERRA 21. října 2001. Stejně jako v případě Aralského jezera především spotřeba vody na zavlažování, klimatické změny a aridní klima jsou hlavními příčinami postupného zániku jezerní pánve. V oblasti došlo k dramatickému poklesu srážkových úhrnů za posledních 40 roků. Zvlněný povrch hnědé a zelené barvy na sever a severozápad od současného jezera umožňuje identifikovat původní rozlohu vodní hladiny. Na snímku jsou patrné pruhy písečných přesypů, které vytváří saharský písek přinášený pasáty od severovýchodu. (Image courtesy Jacques Descloitres, MODIS Land Rapid Response Team at NASA GSFC )

Odkazy na místa, zabývající se problematikou Čadského jezera

Návrat na hlavní stránku

Návrat na úvodní stránku tématu voda

Nahoru