Statistiky hazardů pro 20. století

Následující data podávají statistiky přírodních hazardů ve 20. století.

Frekvence přírodních hazardů
Cena přírodních hazardů
Graf ročního výskytu hazardů
Počty obětí a zraněných
Největší katastrofy 20. století

Druh hazardu	Počet událostí
Tornáda (USA)*	9476
Povodně	2389
Tropické cyklóny	1337
Tsunami	986
Zemětřesení	899
Ostatní hazardy spojené s činností větru	793
Sucha	782
Sesuvy půdy	448
Ničivé požáry	296
Extrémy teplot	259
Zimní bouře mírných šířek	240
Vulkanická činnost	168
Tornáda (jinde než USA)	84
Hladomory	77
*pouze USA za období 1950 - 1995

V tab. 1 je uvedeno pořadí přírodních hazardů podle frekvence jejich výskytu ve 20. století. Je zřejmé, že vznik hazardů je podmíněn především klimatem. Klimatické hazardy - tornáda, povodně a tropické cyklóny - jsou nejfrekventovanějšími událostmi. Až čtvrté a páté místo zaujímají geologické hazardy, tedy tsunami resp. zemětřesení. Klima je příčinou zhruba 86,2% všech větších událostí ve 20. století.

Druh hazardu	Cena (USD)
Zemětřesení	248 624 900 000
Povodně	206 639 800 000
Tropické bouře	80 077 700 000
Větrné bouře	43 890 000 000
Ničivé požáry	20 212 800 000
Sucha	16 800 000 000
Vlny chladného počasí	9 555 000 000
Vlny teplého počasí	5 450 000 000
Celkem	631 250 200 000

Tab. 2 ukazuje výši nákladů spojených s jednotlivými katastrofami za stejné období jako je uvedeno v tab. 1. Zemětřesení, přestože zaujímá až páté místo podle frekvence výskytu, bylo nejdražším hazardem uplynulého století (cena 249 miliard USD). Na dalších místech stojí povodně (207 miliard USD) a tropické bouře (80 miliard USD). Náklady spojené se stem nejdražších katastrof 20. století se vyšplhaly na 631 miliard USD. Nejdražší událostí minulého století je nejspíše zemětřesení v japonském Kobe v lednu 1995, u něhož jsou výlohy spojené s následky katastrofy odhadovány na 131,5 miliard USD.

Obr. 1 ukazuje roční výskyt hazardů za období 1900 až 2001. Je zřejmé, že roční výskyt přírodních hazardů se v tomto období zvyšoval, a to z deseti událostí na začátku století až po 450 událostí na jeho konci. Poskytnutá data je ovšem nutno brát poněkud s rezervou. Důvodem je rostoucí zájem o hazardy v průběhu století a s ním i rostoucí důslednost ve sledování těchto událostí, navíc některé hazardy se začaly sledovat až v průběhu století. I přesto se však zdá, že počet katastrof narůstá. Nicméně vzhledem k tomu, že roste počet jak klimatických, tak i geologických hazardů, můžeme vyloučit klimatickou změnu jako jediný důvod tohoto trendu (viz. úvod).

Druh hazardu	Oběti	Zranění	Bez domova
Povodně	6 851 740	1 033 572	123 009 662
Zemětřesení	1 816 119	1 147 676	8 953 296
Tropické cyklóny	1 147 877	906 311	34 272 470
Sopečná činnost	96 770	11 154	197 790
Svahové pohyby	60 501	8071	3 759 329
Mimotropické bouře	36 681	117 925	12 606 891
Vlny teplého počasí	14 732	1364	0
Tsunami	10 754	789	-
Vlny studeného počasí	6807	1307	17 340
Tornáda	7917	27 887	575 511
Požáry	2503	1658	140 776
Celkem	10 052 401	3 257 714	183 533 065

Druh hazardu	Místo a datum události	Počet obětí
Povodně	Čína, červenec 1931	3 700 000
Zemětřesení	Ťan Šan, Čína, červenec 1976	242 000
Tropické cyklóny	Bangladéš, listopad 1970	300 000
Sopečná činnost	Martinique, květen 1902	30 000
Svahové pohyby	SSSR, 1949	12 000
Mimotropické bouře	severní Evropa, únor 1953	4000
Vlny teplého počasí	Indie, květen 1998	2541
Tsunami	Japonsko, březen 1933	3000
Vlny studeného počasí	Indie, prosinec 1982	400
Tornáda	Bangladéš, duben 1989	800
Požáry	USA, říjen 1918	1000

Tab. 3 uvádí počet lidí, kteří zahynuli, byli zraněni nebo přišli o střechu nad hlavou v průběhu 20. století. Největší hrozbou byly podle statistik povodně, které si vyžádaly téměř 7 milionů obětí a o domov připravily přes 123 tisíc lidí. Je zajímavé, že za první tři roky 21. století přišlo o život v důsledku vln teplého počasí 4242 lidí, což představuje 60% celkového počtu obětí za století minulé. Je tedy třeba předpokládat, že uvedené údaje nejsou kompletní a poněkud podhodnocují celkové počty.
U bilancování přírodních hazardů je třeba brát též v úvahu počet zraněných a především počet lidí, kteří přišli o své domovy v jejich důsledku. Například povodně, oproti ztrátám na životech, připravily o střechu nad hlavou o 18% více lidí. U tropických cyklón je to o 30% více a u mimotropických bouří dokonce 344%.
Tab. 4 uvádí události, které ve 20. století znamenaly největší počet obětí. Největší z nich jsou povodně v Číně v roce 1931, které připravily o život téměř 4 miliony lidí. Je však nutné připomenout, že již na začátku 21. století byla některá tato absolutní čísla překonána. Tsunami v Indickém oceánu v prosinci 2004 si vyžádala více jak 200 000 obětí, což je více než celkový součet uvedený pro minulé století. Podobné příklady opět potvrzují rostoucí intenzitu přírodních hazardů.

>> Zpět <<