Pro studenty

Termíny SZZ a obhajob

Jaro 2025

Bakalářská státní závěrečná zkouška se bude konat 18. 6. 2025, místo a čas ještě bude upřesněn. Obhajoby bakalářských prací proběhnou 25. 6. 2025 od 8:00, místo bude upřesněno.

Magisterská státní závěrečná zkouška spolu s obhajobou diplomových prací proběhne 18. 6. 2025 v UKB v budově B11, místnost 333 od 8:30 hod.

Všem studentům přejeme hodně zdaru a úspěšné složení závěrečných zkoušek 😊.

Další informace k ukončení bakalářského a magisterského studia na stránkách ústavu.

Bakalářské studium

Témata bakalářských prací

Aktuálně vypsaná témata závěrečných prací

  • Témata bakalářských prací spolu s uvedením školitele a případně konzultanta musí být uvedeny v IS. Zde je také možné vybírat z nezadaných vypsaných témat. Další témata lze domluvit individuálně, dle zájmu studenta.
  • V případě externího vedoucího je nutné vyhledat interního konzultanta z EBR, který zajístí splnění formálních požadavků

Základní pravidla pro psaní bakalářské práce

  • Požadavky pro vypracování BP najdete na zde.
  • Pozor na nový vizuální styl MU v šablonách závěrečných prací zde
  • Doporučená šablona:sablonaDP-MUNI-SCI-programova.dotx”
  • Odevzdává se pouze v elektronické podobě
  • Předseda komise může vyžádat přinesení vytištěné práce (bez požadavku na vazbu, může být i kroužková) k obhajobě
  • Povolený jazyk práce je čeština nebo angličtina (slovenský jazyk jen na základě žádosti přes Úřadovnu v IS)
  • Doporučený je citační styl APA.
  • Odpovědná osoba pro odevzdávání bakalářských prací je prof. Ing. Miloš Barták, CSc.

Bakalářská zkouška

Informace o bakalářské státní závěrečné zkoušce

Magisterské studium

Témata magisterských prací

Aktuálně vypsaná témata závěrečných prací

Základní pravidla pro psaní diplomové práce

  • Doporučený je citační styl APA.
  • Odpovědná osoba pro odevzdávání diplomových prací je prof. Ing. Miloš Barták, CSc.

Pokyny pro vypracování diplomové práce

Magisterská zkouška

Informace o magisterské státní závěrečné zkoušce

Seminář EBR

Seminář Experimentální biologie rostlin

Bi3331 Specializační seminář Experimentální biologie rostlin
Bi8434 Diplomový seminář Experimentální biologie rostlin
Bi0436 Diplomový seminář Experimentální biologie rostlin
Bi7434 Seminář z rostlinné fyziologie pro DSP

Organizátorkami a kontaktními osobami jsou doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc. a Mgr. Hana Cempírková, Ph.D.
Cílem semináře je poskytnout studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia experimentální biologie rostlin příležitost prezentovat své výsledky a teoretické znalosti. Součástí semináře jsou i přednášky pozvaných hostů.

Seminář probíhá v místnosti C13/332 každý čtvrtek od 14:00.

Program semináře pro podzim 2025 (změna programu vyhrazena):

Datum Přednášející, název a anotace prezentace
18.9.

doc. Marie Kummerová: Informace k semináři

25.9.

dr. Hana Cempírková: Psaní BP a DP, prezentační dovednosti, AI ve výuce a vědě a etika

Kromě požadavků pro psaní BP a DP budou studenti seznámeni se zásadami správné prezentace nejen na semináři. Součástí bude také prezentování využívání AI ve výuce a vědě a etikou s tím spojenou.

2.10.

Viktor Nagy: Kvantifikace AMF v kořenech Triticum aestivum pěstovaném v polních podmínkách a vazba organické hmoty na povrchy půdních částic

První část přednášky bude věnována prezentaci zkušeností ze stáže na Kansas State University, ve druhé polovině se podíváme na aktuální stav vývoje a výzkumu artificial soil v rámci projektu AdAgriF.

9.10.

K. Nováková: Lišejníky: stélka sdružující více než tradiční partnery

Kooperace houby a řasy/sinice přináší lišejníkům spektrum možností, jež jim samotným není nedostupné. Stélka jako funkční ekosystém je však tvořena i dalšími bionty, již rovněž mohou mít na aktivitu stélky vliv. V práci byla posuzována antioxidační aktivita extraktů stélky a kultur izolovaných biontů.

K. Novotná: Studium strukturních reakcí dřevin na přítomnost vybraných druhů epifytických lišejníků

Stromy interagují s mnohými biotickými faktory, mezi které patří mimo jiné i epifytické lišejníky, které běžně rostou na jejich povrchu. Strukturní reakce dřevin však nejsou dobře prozkoumané. Prezentace se bude věnovat optimalizaci přípravy řezů umožňujících studium anatomické stavby stonků dřevin a na nich rostoucích lišejníků.

M. Muchna: obsah prezentace bude upřesněn

16.10. Dr. R. Hobza - obsah přednášky bude upřesněn
23.10.

doc. O. Urban: Globální fotosyntéza suchozemských ekosystémů: od chloroplastu po kontinent

Porozumění fotosyntéze suchozemských ekosystémů je zásadní pro hodnocení uhlíkové bilance Země a klimatických zpětných vazeb. Přednáška přiblíží vývoj poznatků a technologií - od měření na úrovni listů až po družicová sledování - a ukazuje, jak jejich propojení zpřesňuje modelování vztahů mezi biosférou a klimatem.

J. Zdařil: Reakce rostlin hrachu na prostředí kontaminované léčivy

S rostoucí populací, roste i míra znečištění životního prostředí léčivy. Víme, že rostliny jsou schopny tyto léčiva přijímat, transportovat a akumulovat. V dnešní době je u řady samostatných léčiv dobře znám jejich efekt na rostliny, avšak rostliny jsou běžně vystaveny nejrůznějším směsím léčiv. Tato práce si tedy kladla za cíl blíže zkoumat vliv směsi paracetamolu s naproxen na primární fotochemické procesy u rostlin hrachu.

30.10.

E. Gottwaldová: Vliv léčiv na anatomickou stavbu kořene

Cílem diplomové práce je sledovat vliv běžně používaných volně dostupných léčiv naproxenu a paracetamolu na anatomii kořene. Léčiva se z odpadních vod dostávají do prostředí, kde ovlivňují organismy včetně rostlin, u nichž jsou místem prvního kontaktu kořeny. V přirozeném prostředí se toxické látky vyskytují ve směsích, proto bude kromě působení jednotlivých léčiv, sledováno také jejich spolupůsobení. Strukturní anatomické změny budou porovnávány na příčných řezech ze tří různě starých částí kořene u hrachu setého (Pisum sativum).

J. Hamza: Mikropropagace aloisie citrónové (Aloysia citrodora)

Mikropropagace je biotechnologická metoda umožňující rychlé množení velkého množství genetický identických rostlin ve sterilních podmínkách. Má význam při ochraně a zabezpečení kvality léčivých rostlin. Cílem práce je optimalizace mikropropagačního protokolu pro aloisii citrónovou a posouzení významu této metody pro její množení.

A. Honzová: Reakce nadzemní části popínavých rostlin na oporu a role kořenů v tomto procesu

Práce se zabývá změnami ve fyziologii, anatomii a morfologii u popínavých rostlin v reakci na oporu. V prezentaci budou představeny dosud získané výsledky.

6.11.

M. Hrubá: Mechanismy stimulace růstu zemědělských plodin produkty pyrolyzního zpracování odpadů

Prezentace zabývající se rozdíly v účincích dvou typů karbocharů na růst a fyziologické procesy kukuřice seté (Zea mays).

T. Hýzlová: Manipulace terminálních rDNA z subtelomerické oblasti na pericentromerickou pomocí techniky CRISPR/Cas

Tato diplomová práce se zaměřuje na přenos terminálních nukleolárních organizačních oblastí (NOR, 35S rDNA) z subtelomerických pozic na pericentromerické oblasti chromozomů pomocí technologie CRISPR/Cas. Studované modelové rostlinné druhy jsou Arabidopsis thaliana a Cardamine hirsuta. Práce zahrnuje syntézu CRISPR/Cas vektorů a specifických guide RNA (gRNA), které budou cílit na přesun NOR z terminálních oblastí chromozomů do pericentromerických regionů. Po přípravě vektorů bude provedena transformace rostlin pomocí Agrobacterium-mediated metody floral dip a následná selekce pozitivních transformantů. Následně budou optimalizovány PCR metody pro detekci chromozomových přestaveb a provedeny Sangerovo sekvenování a fluorescenční in situ hybridizace pro ověření přesunu NOR.

V. Jasinská: Buněčná suspenzní kultura jako nástroj k posouzení potenciální toxicity léčiv

Do nedávné doby podceňovanou skupinu organických environmentálních polutantů tvoří humánní a veterinární léčiva. Významný podíl připadá na nesteroidní protizánětlivé léky. Příjem xenobiotika a jeho distribuce a účinek v buňce, resp. v rostlině, záleží zejména na fyzikálně - chemických vlastnostech látky a interakci s buněčnými strukturami. Cílem diplomové práce bude posoudit interakce vybraných nesteroidních protizánětlivých léčiv a buněčné suspenze tabáku BY-2 a to na základě hodnocení vhodných parametrů (test viability, růstová křivka a další).

T. Jurczyk: Immunostaining jader pylu A. thaliana

Immunostaining je metoda využívající specifické vazby protilátek na proteiny. Z tohoto důvodu lze immunostaining využít pro sledování změn regulace transkripce skrz asociaci proteinů s příslušnými boxy v genových promotorech.

13.11

Š. Krejčí: obsah prezentace bude upřesněn

S. Šiška: Charakterizace mutanta s více mutacemi v genech LOG pro biosyntézu cytokininů

Poslední krok biosyntézy cytokininů je katalyzovaný enzymy z rodiny LOG. Rostliny s více mutacemi v genech rodiny LOG mají pozměněný fenotyp a po aplikaci cytokininů tyto rostliny nezískají původní fenotyp. Pro porozumění tomuto jevu budou za pomoci mikroskopie, fenotypování, molekulárně biologických a dalších metod získány informace o těchto mutantních rostlinách a ze získaných výsledků budou vyvozeny příslušné závěry.

J. Sedláková: Charakterizace evolučně mladých pohlavních chromozomů u rodu Rumex

Představení vybraných zástupců rodu Rumex. Vysvětlení metodiky přípravy chromozomů pro metodu FISH a imuno značení. Prezentace výsledků získaných z cytologických analýz pomocí metody FISH.

20.11. M. Grieš + M. Rosputinský: Fulfilling the duckweed potential in iGEM and beyond
27.11.

V. Řezáč: Stáž na Taiwanu: výsledky a zážitky

Prezentace shrne čtyřměsíční zkušenost na Academia Sinica v Taipei a práci na transformaci Physcomitrium patens pro pochopení funkce a lokalizace expansinů v tomto mechu.

J. Huňarová: Vliv bakterií (growth promoting bacteria) na růst a zmírnění toxického účinku iontů kadmia na fyziologické charakteristiky mutantů A. thaliana

Prezentace představí téma účinku stresu těžkými kovy, jmenovitě ionty kadmia (Cd2+) v růstovém médiu na modelovou rostlinu Arabidopsis thaliana se zaměřením na její růstovou, fotosyntetickou a protistresovou odezvu.

4.12.

M. Chlachulová: Relativní obsah UV protektivních pigmentů v koloniích antarktické cyanobakterie Nostoc sp.

Rod cyanobakterie Nostoc dokáže přežívat i v podmínkách zvýšeného UV záření v prostředí. V takových podmínkách si do svých kolonií syntetizují pigmenty jako scytonemin a karotenoidy, které zmírňují poškození funkčních struktur uvnitř buněk. V prezentaci budou diskutována data získaná z měření obsahu pigmentů v kolonii Nostoc sp. ovlivněných silnými dávkami UV-B.

Ph.D. studenti - bude upřesněno

11.12.

S. Zapletalová: Biodegradace plastů s využitím kultur řas

Práce bude zaměřena na procesy biodegradace plastů s užitím kultur mikrořas. V teoretické části bude zpracovaná rešerše o interakci kultur řas a plastů se zaměřením na jejich biotechnologické využití. V praktické části bude zkoumána aktivita vybraných kultur řas vystavených přítomnosti plastů. Zároveň bude hodnocena míra degradace vystavených částic plastů.

O. Drobčo: Optimalizace metody macerace pro kvantitativní hodnocení anatomické stavby vodivých elementů floému dřevin

Postup optimalizace metody macerace, který by umožnil detailní studium morfologie vodivých elementů floému na širokém spektru druhů dřevin.

N. Hagara: obsah prezentace bude upřesněn

E. Lungová: Indukce kalusu Nicotiana tabacum

Tvorba kalusu N. tabacum v in vitro podmínkách. Teoretické poznatky a výsledky praktické části BP.

R. Měsková: Studium izolačních vlastností kůry u nahosemenných a krytosemenných druhů dřevin

Studium rozdílů v izolačních vlastnostech kůry (vodivosti pro vodní páru a hygroskopicitě) mezi nahosemennými a krytosemennými druhy dřevin a identifikace hlavních strukturních faktorů, které izolační vlastnosti podmiňují.

E. Zubenko: obsah prezentace bude upřesněn

A. Kubáčková: Využití optických metod pro studium odolnosti xylému k embolii v listech vybraných druhů dřevin

Principy měření a následného vyhodnocování odolnosti embolie listů u dvou druhů dřevin - lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a buku lesního (Fagus sylvatica).

T. Hanušová: Hodnocení anatomických vlastností lenticel u vybraných druhů dřevin

Představení anatomické stavby lenticel, přiblížení jejich fyziologického a ekologického významu pro dřeviny a metod pro hodnocení anatomické stavby lenticel u mladých větví vybraných druhů dřevin.

18.12 Zápočtový týden

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info