Datum 31. 8. 2023 patří oslavě 100. narozenin významného fyzika, Martina Černohorského, který spojil s naší fakultou svůj studentský i profesní život. Jeho jubileum připomene 7. září 2023 seminář naplněný přednáškami a vzpomínáním i tento článek, věnovaný několika vzpomínkám a výrokům pana profesora.
*31. 8. 1923
Vystudoval učitelství matematiky a fyziky na MU, v letech 1948−1950 působil na fakultě jako výpomocný asistent. Roku 1952 obdržel titul doktor přírodních věd a začal pracovat jako odborný asistent na Katedře fyziky. V letech 1956−1967 působil jako vědecký pracovník Československé akademie věd. V roce 1963 získal titul kandidát věd. Od roku 1967 do roku 1988 působil na fakultě jako docent. Od roku 1989 spolupracoval s MU jako samostatný odborný pracovník. V roce 1990 se stal profesorem. V letech 1992−1998 byl prvním rektorem nově založené Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1999 je statutárním emeritním profesorem na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU. Za svou práci, nejen pro MU, získal řadu ocenění, mezi nimi např. Stříbrnou plaketu Františka Křižíka Československé akademie věd za zásluhy o rozvoj technických věd nebo Zlatou medaili MU za vynikající přínos k vědeckému a vzdělávacímu působení univerzity. Odborně se řadu let zabýval krystalografií a rentgenografií, historií fyziky se zaměřením na Newtonovo dílo, intenzivně se věnoval a stále věnuje fyzikálnímu vzdělávání.
Letošní seminář společně zorganizovaly tři fyzikální ústavy naší fakulty a pobočný spolek Brno Jednoty českých matematiků a fyziků a dočtete se o něm v samostatném článku.
Začněme tím, kdy a jak se pan profesor Černohorský poprvé setkal s fyzikou, a jak toto setkání dopadlo: „Když jsem na dvorku mateřské školky našel sklo, které při určitém vystavení slunku vzbudilo můj úžas nádherným duhovým obrazem, běžel jsem se svým “vynálezem” radostně za paní učitelkou. Ta však mou radost nesdílela a se slovy „Tím by sis kazil oči!” hodila sklo do kanálu a mé první radostné setkání s fyzikou v podobě rozkladu světla hranolem neradostně skončilo,“ zavzpomínal pan profesor v rozhovoru, kde detailně vzpomíná na dětství i studentská léta na naší fakultě. Dozvíte se v něm i to, jak za jeho studia probíhaly zkoušky, i proč je také v době internetu ve vědě důležité pracovat s primárními prameny. Což si ukážeme na jeho studiu Newtonova díla v dalším odstavci.
Profesor Černohorský je odborníkem na dílo Izáka Newtona. V souvislosti se studiem Newtonova díla uvedl: „Využívání internetu je přirozené a bylo by špatné, kdyby tomu tak nebylo. To však neznamená, že by bylo namístě zanedbávat práci s primárními prameny. Jsou případy, kdy primární prameny jsou nezastupitelné.“ To ukázal na příkladu, kdy jako pedagog přivedl studující k pochopení unikátní fyzikálně-historicko-lingvistické kuriozity: Newtonova latinská formulace principů setrvačnosti pohybů, translačního i rotačního, byla totiž od prvního překladu (1729) všude trvale překládána nesprávně jako princip setrvačnosti pohybu jen translačního. A tak je Masarykova univerzita v současné době jediná univerzita, kde se vykládá Newtonův první zákon správně.
Že je profesor Černohorský velkým pamětníkem dění na fakultě, ukázal ve své kapitole v knize Dějiny psané přírodovědci: historie vědních oborů na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Protože byl v roce 1948 zapisovatelem a jednatelem Vědeckého odboru pro fyziku a také pomocnou vědeckou silou na Ústavu experimentální fyziky, ve své kapitole popisuje a komentuje převzetí moci po únoru 1948 v oblasti fyziky: „Převzetí moci po únoru 1948 se na PřF MU v oblasti fyziky událo organizačně výhodně volenou normou přes zavedení přechodného údobí existence ústavů v rámci účelově zřízeného Vědeckého odboru pro fyziku. Naproti tomu některé aktivity Akčního výboru Fakulty a Disciplinární komise působící při demokratisaci dnes neobstojí a neměly obstát ani tehdy,“ uzavřel tuto kapitolu v knize o dějinách naší fakulty profesor Černohorský.
Jedním z nejznámějších žáků pana profesora je astronom Jiří Grygar. Ten o svém učiteli napsal: „Na rozdíl od všech ostatních vysokoškolských učitelů byl mladý dr. Černohorský doslova zjevením, jak se snad ve všem lišil od víceméně znormalizované či opatrné až ustrašené společnosti, v níž jsme museli tehdy vegetovat. Všem nám především imponovala nevšední kombinace vědecké přesnosti a lidské laskavosti, jež prozařovala každé setkání, na přednáškách i cvičeních, při zkouškách i třeba na koncertech vážné hudby a nelíčený hluboký zájem o radosti i strasti každého studenta,“ uzavřel své vzpomínání Jiří Grygar.
Fyzikálnímu vzdělávání se profesor Černohorský věnuje tři čtvrtě století. Tolik propagovaný individuální přístup v procesu vzdělávání vnímá jako náročný už jenom z hlediska organizačního. Zejména při početnějších skupinách se vyučující neobejde bez specifických postupů, jako je například vedení cvičení jiným způsobem, než když u tabule vyučující nebo student předvádí postup při řešení příkladů. Uplatnit místo toho způsob, kdy vyučující a jeho pomocníci (asistenti, pomocné vědecké síly) procházejí mezi samostatně pracujícími studenty a jsou jim z podnětu studenta nebo z podnětu vlastního konzultačně k dispozici, je vysoce efektivní a umožňuje onen jinak obtížně dosažitelný individuální přístup a z toho plynoucí výhody.
O profesoru Černohorském vyšla celá řada článků, zmiňme alespoň ty z poslední doby. V tomto článku se dočtete, jak vloni Ústavy fyziky Přírodovědecké fakulty MU ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků uspořádaly seminář na počest profesora Černohorského, když slavil 99. narozeniny. Další z rozhovorů je o historii České konference rektorů i jeho pedagogické práci na poli fyziky.
Marie Fojtíková, někdejší studentka a doktorandka pana profesora a také vedoucí Kanceláře České konference rektorů, se dlouhodobě věnuje popularizaci díla pana profesora. Za to jí patří velké poděkování. Stojí za vznikem série osobních video rozhovorů, kde pan profesor podrobně vzpomíná na svůj život. Tato videa najdete v níže uvedených odkazech.
1. rozhovor
2. rozhovor
3. rozhovor
4. rozhovor
5. rozhovor
6. rozhovor
Sestřih rozhovorů
Video ze Semináře k 99. narozeninám Martina Černohorského
Za dobu působení Martina Černohorského na fakultě prošel jeho semináři, kurzy a přednáškami nespočet studujících, z nichž mnozí se stali učiteli a šiří jeho odkaz a lásku k fyzice dál za hranice fakulty, univerzity ale i České republiky. Panu profesorovi Martinu Černohorskému blahopřejeme k jubileu a děkujeme za jeho přínos v oblasti fyziky a vzdělávání na fakultě.
Přečtěte si rozhovor o životě a díle Otakara Borůvky a činnosti Společnosti, která se stará o jeho odkaz. Na tohoto matematika zavzpomínal Eduard Fuchs, který se s ním setkával téměř 30 let.
I když jeho zkušenost s geologií až do konce střední obnášela vlastně jen ukázku pár minerálů na školním dvoře, vidí v tomto oboru Josef Švanda velkou budoucnost a jednou by se chtěl účastnit otevírání nových dolů tady v Česku. Josefovi je 21 let a ve volném čase se věnuje počítačům a elektronice a samozřejmě...
