Pro ženu je podle mne skloubení pracovní kariéry a rodinného života náročné. Pokud ale máte vedle sebe skvělého parťáka, tak společnými silami, vzájemným pochopením a tolerancí se dá všechno zvládnout a překážky překonat. Takovým skvělým parťákem byl i můj manžel. Byl obětavý a zodpovědný a empatický se smyslem pro rodinu. Ani v dnešní době to ženy-vědkyně nemají lehké, neboť rozdělení času pro rodinné povinnosti a pro vědeckou práci chce spoustu odhodlání jít do toho. Navíc, jsou často finance a mladé vědkyně mateřství odkládají. Akademické prostředí vyžaduje vysoké pracovní nasazení. Žena ve vědě, to jsou pracovní večery, víkendy a někdy i noci. Je třeba mladým vědkyním vytvářet takové prostředí a taková systémová opatření, aby mohly bez obav založit rodinu a mít možnost zkrácené úvazku (řešit to důvěrou a flexibilitou). Nezatěžovat je zbytečnou agendou a administrativou. Mladé maminky by měly mít podporu vedoucího a spolupracovníků, kteří by se neměli bát zapojit je do projektů, to znamená věřit jim. Na rozdíl od doby, kdy jsme byly maminkami my, mají dnešní ženy ve vědě daleko větší možnosti, mají příležitost využít projekty „šité na míru“ ženám-vědkyním, např. tříleté start-up granty nadace Experientia. Myslím si, že v tomto směru je stále co vylepšovat a inspiraci pro systémová řešení hledat na univerzitách, kde se s problémem žena-věda úspěšně „popraly“.
prof. RNDr. Libuše Trnková, CSc.
profesorka – Ústav chemie
Vedoucí Laboratoře biofyzikální chemie a elektrochemie (LABIFEL)
Celý rozhovor si přečtete zde.
Foto: Irina Matusevich
Jak se vám dařilo spojovat rodinný a profesní život od roku 1990, když jste měla malou dceru a využili jste s manželem (Janem Šmardou) možnost odjet do USA? On měl práci na State University of New York. Dostala jste se i vy k vědecké práci v laboratoři?
Já do USA jela s představou, že tam strávím mateřskou dovolenou a budu doma, jako bych byla doma tady. Ale souhrou okolností jsem později do práce nastoupila taky. Přijímací rozhovor do laboratoře Pauly Enrietto jsem se svou budoucí šéfkou vedla naprosto otevřeně a řekla, že mám dceru, které jsou 2 roky. Ona měla dítě asi pětileté, tak to chápala. A navíc měla i pozitivní zkušenost s „člověkem z východu“, jak to nazvala, který se velmi osvědčil. Prostě mi dala důvěru, povzbuzení a pochopení, jak lidsky, tak profesně. Upřímně jsem jí řekla, co umím, a co neumím. Ona na to, že pokud mám znalosti, techniky v laboratoři se naučím, a za tři měsíce už budu zase já zaučovat nové lidi. A přesně tak to proběhlo. Náplní práce jsem se dostala ke zkoumání eukaryotické buňky a její nádorové transformace, tedy k tématu, kterému jsem se pak věnovala i dále.
Jak jste zvládala péči o dítě a práci v laboratoři?
Bylo to enormně náročné. Můj muž pracoval od nevidím do nevidím, to pro mě nebylo možné. Já měla pro práci přesně vymezený čas, mezi odevzdáním a vyzvednutím dcery ze školky. Dcera měla dva roky a tři měsíce, když šla do školky. A školku měla perfektní. Sice to, co jsem vydělala, jsem víceméně dala za školku, ale dcera v ní byla moc spokojená. A to bylo pro mě to hlavní.
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc.
profesorka – Oddělení genetiky a molekulární biologie
Ústav experimentální biologie
Foto: Irina Matusevich
Měli bychom nabízet mladým rodičům různé možnosti, respektovat jejich rozhodnutí a podpořit je v jejich volbách.
prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D.
ředitelka centra RECETOX
RECETOX
Celý rozhovor si přečtete zde.
Foto: Martin Kopáček
Foto v banneru: archiv RECETOX
Prostředí akademického světa není nakloněno variantě vést plnohodnotný rodinný nebo osobní život a současně působit v manažerské pozici nebo vést výzkum na kvalitní až špičkové úrovni. Uspořádání priorit je klíčový předpoklad pro vytvoření rovnováhy, která je dlouhodobě udržitelná. U každého pracovníka jsou priority uspořádány odlišně. Moji úlohu vedoucího vidím především ve snaze nalézt kompromis, který bude vyhovovat zaměstnanci, ale současně nebude mít vliv na pracovní výkon nebo narušovat činnost pracoviště. V současnosti již zaběhnuté home office nebo vzdálené přístupy jsou jednou z možných strategií. Také rozličné komunikační kanály pomáhají udržovat kontakty a vazby na řešené úkoly bez nutnosti se fyzicky potkávat nebo sdílet pracoviště. V minulosti se mi osvědčily také dlouhodobé pracovní pobyty v zahraničí, které lze realizovat s rodinou.
doc. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D.
ředitelka Ústavu antropologie
Ústav antropologie
Celý rozhovor si přečtete zde.
Foto: Oliver Staša
Myslím si, že žena ve vedoucí pozici je výhodou v několika ohledech. Má pravděpodobně větší snahu usnadnit ostatním ženám-vědkyním návrat po rodičovské dovolené do práce. Vím, že ředitelka RECETOX, prof. Jana Klánová, ženám po rodičovské dovolené umožňuje práci na zkrácený úvazek. Myslím si, že mnohé ženy chtějí začít po mateřské dovolené co nejdříve pracovat, třeba na menší úvazek, ale není jim to umožněno. Co vím od kolegyň, jež vedou jiné výzkumné skupiny, zaměstnat ženu po rodičovské nebo na ní je oboustranně výhodné. Tyto ženy prý nikdy neodejdou od nedokončené práce, umí si čas precizně zorganizovat. Říká se, že ženy zvládají dělat více věcí najednou, což může být také benefitem.
Zvládnout rodinný i profesní život usnadňuje mým kolegům s hodně malými dětmi zejména možnost práce z domu, kterou Enantis coby spin-off společnost MU, umožňuje. Už jen když ušetříte hodinu, dvě, které běžně lidé tráví dopravou do zaměstnání, je to velká časová úspora. Dále možnost flexibilní pracovní doby a určitě také školka. Je skvělé, že se na PřF MU a fakultám v rámci kampusu Bohunice povedlo mít školku kousek od zaměstnání.
doc. Mgr. Radka Chaloupková, Ph.D.
vedoucí výzkumu, spin off společnost Enantis
docentka, Ústav experimentální biologie
Celý rozhovor si přečtete zde.
Foto: Helena Brunnerová
