Výzkum kvality ovzduší se promítne do Akčního plánu Brna
Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší na území Brna. V malých sídlech se na kvalitě ovzduší podepisuje zdroj vytápění domácností.
Cesta k nobelovce vede přes zahraniční stáže
Šanci dosáhnout těch nejlepších vědeckých výsledků a pracovat ve špičkových mezinárodních týmech pod vedením nositelů Nobelovy ceny mají i studenti z českých vysokých škol. Vybudovat si mezinárodní kontakty na odborných stážích v zahraničí a zdokonalit své jazykové dovednosti by však mladí lidé měli už během studia na vysoké škole, říká proděkan pro internacionalizaci Ctirad Hofr. Osobně absolvoval zahraniční stáž u držitele Nobelovy ceny Tomase R. Cecha, se kterým ho od té doby pojí přátelství.
Co byste poradil studentům, kteří by se chtěli podobně jako vy dostat na stáž k nobelistovi?
Aby jezdili o prázdninách na odborné stáže do zahraničí, oslovovali ty nejvýznamnější osobnosti v oboru a ukázali upřímný zájem učit se nové věci.
Jaký je zájem současných studentů o výjezdy do zahraniční?
Zájem je, ale já bych si přál, aby se ještě zvýšil. Výjezd na zahraniční univerzitu se musí co nejdřív stát zcela běžnou součástí vzdělání. Zatím je ale zejména v bakalářském studiu kurikulum opravdu velmi nabité a intenzivní, což výjezd do zahraniční s výjimkou prázdninových stáží, do jisté míry komplikuje.
Lze možnosti výjezdu studentů zlepšit?
Díky podpoře a soustavné práci děkana Tomáše Kašparovského a proděkana pro pregraduální studium Pavla Lízala připravujeme změny ve studentském kurikulu tak, aby byl zahraniční pobyt snadno realizovatelný a stal se běžnou součástí magisterského stupně studia. Všechny změny tohoto typu je však potřeba schvalovat i na ministerstvu školství, takže zahraničí pobyt se může stát organickou součástí magisterského studia od roku 2028. Už nyní postupně zavádíme povinnou výuku alespoň jednoho předmětu v angličtině i v českých studijních programech jako vhodnou součást vzdělávání našich studentů.
Co byste doporučil studentům, kteří chtějí vycestovat?
Na základě zkušeností koordinátorů zahraničních pobytů bych všem studentům bakalářských studijních programů doporučil, aby se již v druhém roce studia připravili na možnost výjezdu na zahraniční stáž během relativně dlouhých prázdnin, které následují po ukončení bakalářského studia a před nástupem do magisterského studia. Je to výborná příležitost, jak si léto užít v zahraničí a zároveň zvýšit svou odbornou a jazykovou připravenost.
Co proto mají studenti udělat?
Všechny potřebné informace lze najít na webové stránce: Vycestujte s PřF! S možnostmi vycestování všem – bakalářským, magisterským a doktorským studentům rády osobně poradí i kolegyně z fakultního Oddělení pro doktorské studium, kvalitu, akademické záležitosti a internacionalizaci, které jsou opravdu velmi kompetentní a kterým bych chtěl i touto cestou poděkovat za jejich úsilí. Doporučuji všem, kteří mají zájem vycestovat, aby kontaktovali koordinátora zahraničního pobytu svého oboru a kolegyně z oddělení zmíněného dříve.
Jaké další priority jste si vytkl v oblasti internacionalizace?
Vedle nových předmětů v angličtině je cílem iniciovat vznik celých nových studijních programů v angličtině, a zvýšit tak atraktivitu naší výuky pro zahraniční studenty. Kolegové z Ústavu geografie nedávno zahájili nově akreditovaný studijní program Geography of Global Enviromental Change. Tým lektorů z Ústavu biochemie připravuje anglický program Biochemical and Cellular Technologies. Pokračovat chceme také v podpoře přednášek zahraničních odborníků v rámci programu Innovation Lectures – INNOLEC.
V čem podpora spočívá?
Díky finanční podpoře se v tomto akademickém roce podařilo realizovat již 34 přednášek a workshopů zahraničních odborníků. A v této činnosti budeme pokračovat – v úzké součinnosti s prorektorem pro internacionalizaci Břetislavem Dančákem a Centrem zahraniční spolupráce budeme podporovat přednostně zahraniční odborníky z TOP 300 světových univerzit, aby naši studenti a kolegové měli možnost se učit od těch nejlepších.
Funkci proděkana zastáváte poprvé. Jaké byla vaše očekávání a jak je po téměř roce hodnotíte?
Moje první představa byla, že funkce proděkana je honorární funkce. Záhy jsem ale zjistil, že tomu tak není. S prací mi výborně pomáhají kolegyně a kolegové z kolegia děkana. S odstupem času mohu konstatovat, že děkan Tomáš Kašparovský sestavil tým, který se navzájem podporuje a táhne za jeden provaz, což je při každé aktivitě a v rámci každé agendy nejdůležitější předpoklad pro dosažení vytýčených cílů.
Byl jste členem Akademického senátu MU. Lze ve funkci proděkana využít i tyto zkušenosti?
Ano. Jako člen akademického senátu jsem se seznámil s procesy rozhodování a schvalování na fakultní a celouniverzitní úrovni a také jsem si ověřil, jak důležité je spolupracovat a poznat své kolegy po osobní stránce. Osobní kontakty mi nyní pomáhají k hladkému průběhu jednání a hledání nejlepších řešení.
Co jste si odnesl ze stáže u držitele Nobelovy ceny Thomase R. Cecha?
Během pobytu se mi otevřel nový obzor nejen vědecky, ale také osobně, protože jsme navázali dlouholetou spolupráci a přátelství, což vyústilo v účast Thomase R. Cecha na konferenci u příležitosti výročí narození J.G. Mendela loni v létě. Během svého pobytu také poskytl rozhovor pro pořad Hyde Park Civilizace, který lze najít ve vysílání ČT on-line.
Jak jste se na stáž dostal?
Významný podíl na tom má kolega Jiří Fajkus, který mě ve správný čas napřed přibrdzil, a pak postrčil. Zastavil mě ve chvíli, kdy jsem chtěl vycestovat a on mi doporučil, abych počkal na lepší příležitost. Když se pak naskytla lepší příležitost na EMBO konferenci ve Francii, postrčil mě, abych se Thomase R. Cecha zeptal, jestli bych mohl přijet na stáž do jeho laboratoře. Strávil jsem u něho šest vědecky neobyčejně přínosných měsíců na tehdy nově založeném Biofrontiers Institute, University of Colorado Boulder, který je v mnoha ohledech podobný našemu institutu CEITEC.
Čemu konkrétně jste se věnoval?
Zabýval jsem se studiem fungování telomerázy, tedy enzymu, který reguluje rychlost stárnutí lidských buněk a tím celého organismu. Telomeráza přidává kousky sekvence DNA ke koncům chromozomů tak, aby při každém dělení buněk neztrácely genetickou informaci. Zkoumal jsem procesivitu telomerázy, tedy jak dlouho bez přerušení telomeráza prodlužuje konce chromozomální DNA. Pomohl jsem určit podmínky v buňkách, jež jsou důležité pro vysokou aktivitu telomerázy.
Proč je důležité znát aktivitu telomerázy?
Množství telomerázy v buňce je omezené. Když telomeráza není schopna efektivně prodlužovat chromozomální DNA, tak z molekulárního hlediska buňka stárne, což je úděl valné většiny buněk našeho těla. Výjimkou jsou zárodečné a kmenové buňky, které na molekulární úrovní nestárnou i díky tomu, že mají aktivní telomerázu. Telomeráza je ale bohužel aktivní také u nádorových buněk. Chceme najít způsob, jak vypnout aktivitu telomerázy v rakovinných buňkách, abychom zabránili nekontrolovanému dělení buněk a přispěli tak k účinnějšímu potlačení růstu nádorů.
Za vědeckou práci věnovanou problematice telomer v lidských buňkách, jste v roce 2015 obdržel Cenu G. J. Mendela. Kam se váš výzkum od té doby posunul?
Bylo to ocenění pro celý tým kolem Jiřího Fajkuse. Ocenění také náleží zejména všem našim postgraduálním studentům, díky jejichž zapojení a nadšení pro vědu se podařilo získat vynikající výsledky, které jsme publikovali. Společně jsme blíže objasnili mechanismus, s jehož pomocí se proteiny, vázající koncové části chromozomů – telomery, podílejí na regulaci stárnutí buněk a molekulárním mechanismu vzniku karcinomů. Nově rozšiřujeme výzkum na mechanismus regulace proteinů, které jsou esenciální pro vznik infekční mononukleózy, zřídka se vyskytující anémie a onkovirové transkripční regulátory.
Jak jste se ke svému oboru dostal?
Diplomovou a disertační práci jsem vypracoval na Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Brně, kde jsem se zabýval biofyzikálním popisem vlastností nových protinádorových farmak založených na komplexech kovů. Postupně jsem svůj zájem přesouval od vazby malých molekul na DNA k větším proteinům vázajícím DNA až k poměrně složitému nukleoproteinovému komplexu telomeráze, enzymu, který sám DNA vytváří a přispívá z molekulárního hlediska k nesmrtelnosti a omlazování vybraných buněk. Podle množství mých vlasů je ale vidět, že výzkum mládnutí ještě není ukončen a pořád pokračuje.
Máte i ve funkci proděkana čas na vědu?
Málo. Míň, než bych chtěl. Během své profesní dráhy jsem zjistil, že věda a bádání jsou pro nás na univerzitě tak trochu za odměnu. Máme spoustu jiných povinností, směrem ke studentům, k instituci…, ale zavřít se do laboratoře a bádat, to se mi naposledy podařilo, když jsem měl dovolenou.
Tak to už se ani raději neptám na čas na relaxaci a koníčky…
Můj koníček je focení a výsledek můžete vidět tady…
