Fakultu ozdobil portrét G. J. Mendela

Podobizna zakladatele genetiky zdobí zasedací místnost děkanátu fakulty v Univerzitním kampusu Bohunice (UKB). O jaký obraz jde, a v čem se fakulta hlásí k Mendelově odkazu? 

23. 3. 2021 Zuzana Jayasundera

Mendel (nejen) jako inspirace pro mezioborový výzkum 

Naše fakulta se hrdě hlásí k vědeckému odkazu otce genetiky, Gregora Johanna Mendela. To je hlavní důvod, proč na přání děkana fakulty, Tomáše Kašparovského, zařídilo PR oddělení výrobu reprodukce Mendlovy podobizny a její reprezentativní zarámování. Co tedy vnímá fakulta jako Mendelův odkaz, kterým se ve své činnosti inspiruje? 

Je to samozřejmě jeho odkaz v oboru genetiky, ale také mezioborovost Mendelova výzkumu a v úzkém slova smyslu i jeho meteorologická praxe. V letech 1851–1853 studoval Mendel matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Ve své vědecké práci využíval kombinatoriky, biostatistických metod a teorie pravděpodobnosti. Naše fakulta jako jediná vČesku sdružuje odborníky všech přírodních věd a matematiky, mezioborový výzkum s využitím statistických metod je na fakultě hojně rozvíjenA na počest Mendelových meteorologických pozorování nese Česká stanice vAntarktidě Mendelovo jméno,“ uvádí Tomáš Kašparovský. 

Gregor Johann Mendel na kopii obrazu brněnského malíře Aloise Zenkera z roku 1884 

Foto: Martina Petříková

Originál obrazu je součástí expozice Gregor Johann Mendel: Příběh skromného génia, „Malíř Zenker vytvořil několik podobizen G. J. Mendela. Obraz, který byl vybrán pro zasedací místnost děkanátu v UKB, byl zhotoven pravděpodobně podle dobové fotografie Antonína Mayssla,“ uvádí Mgr. Zdenka Broušková, kurátorka Mendelova muzea Masarykovy univerzity, které patří dík za spolupráci na celém procesu realizace. Kopii obrazu vytiskla Tiskárna Letovice a krásný obrazový rám složen ze tří profilů dřevěných obrazových lišt a je dílem Petra Kopeckého z ramovaniobrazu.cz a jeho dílny KOLIRA. Za instalaci obrazu patří dík oddělení Správy budov Přírodovědecké fakulty MU (PřF MU). 

 

Mendelovo mezioborové zkoumání zákonů dědičnosti 

Po návratu ze studií ve Vídni do Brna se Mendel v letech 1856–1863 věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Své pokusy na rostlinách přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně publikoval v práci Pokusy s rostlinnými hybridy (1866) (německy Versuche über Pflanzen-Hybriden). Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti, začátkem 20. století. Nešlo jen o to, že  položil základy oboru genetiky a definoval principy nyní známé jako Mendelovy zákony dědičnosti, ale jako jeden z prvních použil ve své práci biostatistické metody. 

Mendel, Přírodovědecká fakulta MU a genetika 

Foto: Martina Petříková

A jakou historii má genetika na PřF MU? Jak uvádí v dosud nepublikovaném díle věnovaném historii genetiky na PřF MU naše emeritní profesorka Jiřina Relichová a profesor Jiří Doškař z Oddělení genetiky a molekulární biologie Ústavu experimentální biologie: Na nově vzniklé PřF MU však zpočátku nepůsobil nikdo, kdo by genetiku vyučoval a vědecky rozvíjel. Na PřF MU plánoval prof. Vladimír Úlehla zřízení samostatného ústavu obecné genetiky, avšak pro nedostatek pracovníků, prostředků i prostoru k realizaci plánu nedošlo.“ Další rozvoj genetiky na fakultě zmařila válka i poválečný socialismus: Období od roku 1948 bylo pro genetiku velmi těžké. Pod vlivem stalinské éry lysenkismu v Sovětském svazu se genetika u nás stala nežádoucí a zakázanou; učení o genu bylo jen lživou teorií, která brzdí postup ve vědě a označení mendelista se stalo nadávkou, uvádí Relichová a Doškař. V roce 1954 bylo zásluhou prof. Vladimíra Rypáčka zřízeno při Katedře fyziologie rostlin Oddělení genetiky pod vedením RNDr. Ivo Cetla. Od roku 1965, kdy u nás byla genetika definitivně uznána jako věda, se pak vyučovaly genetické předměty postupně v celé šíři. Snahy o zřízení Katedry genetiky se naplnily v roce 1967. Po dvou letech existence však byla Katedra genetiky z politických důvodů zrušena a jako oddělení pak byla přičleňována k příbuzným katedrám. Pro další rozvoj v oblasti molekulární biologie a genetiky měly zásadní význam dlouhodobější zahraniční pobyty prof. Rosypala v šedesátých a sedmdesátých letech, kde se seznámil v té době s nejmodernějšími technikami molekulární biologie, což se promítlo i do výzkumu a výuky tohoto oboru na PřF MU. V 90. letech pak vznikla Katedra genetiky a molekulární biologie, která po vzniku ústavů v roce 2008 existuje jako Oddělení genetiky a molekulární biologie na Ústavu experimentální biologie. 

Česká stanice v Antarktidě nese Mendelovo jméno na počest jeho meteorologických pozorování 

Méně známý je fakt, že od roku 1862 prováděl Mendel každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Také proto jeho jméno nese i první česká vědecká stanice v Antarktidě, kde se na výzkumu podílí naši vědci.  


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.