Kandidáti na děkana: fakulta musí vylepšit strategii

Luděk Bláha, Michal Bulant a Karel Kubíček usilují o funkci děkana přírodovědecké fakulty. Druhé funkční období stávajícího děkana Tomáše Kašparovského končí 31. ledna 2026. V rámci aktuálně probíhající volby nového nejvyššího představitele fakulty se v pondělí 6. října konala veřejná debata se všemi kandidáty. Ti představili své zkušenosti i vize a zodpověděli dotazy akademiků i studujících. Diskuse probíhala také v ISu.  

Všichni tři kandidáti vystudovali přírodovědeckou fakultu a působí na ní.  

Luděk Bláha se v centru RECETOX věnuje toxikologii a je také proděkanem pro doktorské studium přírodovědecké fakulty. Kromě MU působil také na výzkumných ústavech, dva roky strávil na univerzitě v Michiganu a svou expertizu využívá také v národních i zahraničních panelech pro hodnocení vědy. O post děkana se již v minulosti ucházel.  

„Nabízím zkušenost, nadhled a přehled a také rozvážnost, protože jako člen vedení fakulty už dnes vím, že vše nejde hned a vše nejde lámat přes koleno,“ představil se v úvodu debaty proděkan Bláha. Doplnil, že jedním z jeho cílů je vytvořit fakultní koncepci studijních programů a soustředit se na to, že vzdělávání se v současné době posouvá od učení se faktů k učení se tomu, jak myslet. Chtěl by se také zasadit o to, aby rozvojové aktivity v bohunickém kampusu byly dobře strategicky uchopené tak, aby jejich výsledkem nebyly negativní dopady na fakultu.  

Michal Bulant, který je v současnosti prorektorem pro vzdělávání a kvalitu MU, působí v rámci fakulty jako lektor II v Ústavu matematiky a statistiky. Ve fakultních či univerzitních orgánech působí od roku 2001 a mimo univerzitu má zkušenosti i z komerční sféry. Rád učí a soustředí se hodně na práci se studujícími středních škol.   

„Za léta působení ve vedení fakulty a univerzity jsem, myslím, nasbíral už dost zkušeností k tomu, abych se mohl o funkci děkana ucházet. Mým cílem je, aby přírodovědecká fakulta byla známá jako fakulta, která nabízí vynikající vzdělání. Myslím, že se musíme aktivně zapojit do debat o tom, jak podpořit zájem o přírodovědné a technické obory,“ řekl na začátku diskuse s akademickou obcí.  

Jako třetí se představil Karel Kubíček, který působí v Ústavu fyziky kondenzovaných látek a také on už o pozici děkana dříve usiloval. Už jako student se Kubíček angažoval ve správě fakulty či univerzity jako člen akademických senátů. Po doktorských a postdoktorských studiích v zahraničí se vrátil v roce 2007 na přírodovědeckou fakultu a opět se zapojil do správy univerzity jako senátor.   

„Chci rozvíjet podmínky na fakultě tak, aby se tam výborně pracovalo lidem, kteří přináší nové myšlenky a umí je přenášet také do výuky. Mým cílem je, abychom nebyli vnímáni jako stagnující fakulta a abychom, když si dáme nějaké předsevzetí, nemuseli po čase řešit, proč se jej nepodařilo naplnit,“ doplnil na úvod setkání Kubíček.  

První otázka, kterou dostali hned v úvodu od moderátora debaty, směřovala na případný tým proděkanů. Všichni tři kandidáti odmítli sdělit konkrétní jména, ale Luděk Bláha a Karel Kubíček předeslali, že by omezili stávající počet osmi proděkanů.   

První dotaz z publika pak směřoval na to, co by udělali jinak než stávající vedení fakulty, a co by tedy chtěli z pozice děkana zlepšit.   

Karel Kubíček řekl, že mu chybějí tři věci, které jsou podle něj snadno napravitelné. První je komunikace a spolupráce uvnitř fakulty s řediteli ústavů, pak je to standardizace podpory pro získávání prestižních grantů a také předvídatelnost a stabilita v otázce vyhlašování výběrových řízení.   

Luděk Bláha podotkl, že působení v roli proděkana mu ukázalo, že dříve se na některé věci a možnosti jejich změny díval hodně naivně. „Kromě jiného bych ale nepřipustil reakreditace studijních programů bez širší diskuse a také opakovaně volám po větší spolupráci při výuce v rámci fakulty – tedy po kooperovaných kreditech.“  

Michal Bulant uvedl, že na úrovni univerzity je přírodovědecká fakulta vnímaná tak, že jí chybí společná strategie, kam chce jako celek směřovat. „Souhlasím se silným postavením ústavů, ale fakulta musí mít strategii.“  

Mezi dalšími dotazy zazněla také otázka, jak chtějí kandidáti na děkana řešit otázku vzdělávání učitelů v přírodovědných oborech, kteří pak mohou ovlivňovat žáky a studující středních škol v jejich zaměření právě na tyto obory.   

Pro Michala Bulanta je to téma důležité. „Musím pochválit fakultu za to, co pro učitele udělala. Posouvá se více akcentace k praxím. Je ale důležité zmínit, že učitelství pro střední školy musí být postaveno na odbornosti.“  

Luděk Bláha se domnívá, že fakulta vysílá do škol skvělé ambasadory a při jejich přípravě je vychovává k co nejlepšímu vztahu ke škole a žákům. „Nesmíme ale přehnat odbornost, pak nezbude kapacita na osobnost. A kromě obsahu musíme zapracovat na praxi, jak uvnitř, tak s fakultami, které nám v tom pomáhají.“  

Další dotazy se týkaly například toho, jak motivovat výzkumníky k získávání grantů, jaké by měli budoucí děkani záměry s areálem v Kotlářské ulici, ale dotkly se také palčivého tématu výběrových řízení na ředitele ústavů či otázek řešení šikany či jiného nežádoucího chování na pracovišti.   

Volba nového děkana je pak naplánována na zasedání akademického senátu 20. října.  

Foto: Jiří Salik Sláma