Na snímku jsou skleníky botanické zahrady, jak vypadaly ještě v roce 1995. Fotografie ale bude pocházet asi z konce 60. let, vzhledem k tomu, že poslední skleník pro kapradiny a cykasy (zcela vlevo) byl postaven v roce 1965. Na fotografii je patrné, že ještě není uvnitř zcela osázen rostlinami. V pravé části fotografie před budovou 9 pak chybí poslední skleník zvaný japan, postavený až v 70. letech. Staré skleníky byly postaveny postupně v letech 1932−1975. Je tedy jasné, že to byly poslepované stavby bez jednotného architektonického návrhu. Skleníky se přistavovaly svépomocí z různě posháněného materiálu. Na běžné laické návštěvníky se moc nemyslelo, ani to nešlo. Hlavní bylo, zajistit vhodné prostředí pro rostliny a sbírky určené ke studiu a výzkumu.
Původní skleníky byly postaveny postupně v letech 1932−1975. Foto: Archív MU, nedatováno.
Dnešní skleníky byly postaveny podle návrhu architekta Petra Talandy v letech 1995–1997 na místě skleníků původních. Jedná se o pět tunelovitých staveb s vnější železnou obloukovou konstrukcí. Okna jsou zakryta komůrkovým polykarbonátem a v čelech izolačním sklem. Skleníky jsou expoziční, čtyři lodě slouží především návštěvníkům, jeden skleník je zásobní, nepřístupný veřejnosti. Dnes, po skoro 25 letech od jejich postavení, už se musí opět začít s postupnými rekonstrukcemi. Vnitřní vlhké a teplé prostředí je velmi agresivní k materiálům, těsnění, rozvodům a podobně. Přesto, že v 90. letech byla naše zahrada jedna z prvních botanických zahrad v ČR, která měla po sametové revoluci nové skleníky, navíc postavené netradiční technologií a z tehdy nových materiálů, musíme konstatovat, že skleníky po celou dobu slouží velice dobře. Nikdy nenastaly nějaké velké závady. Vedení zahrady se ovšem po celou dobu snažilo o pečlivou údržbu a rychlé opravy.
Současné skleníky pochází z let 1995–1997. Foto: Libor Teplý, 2019.
V březnu se konaly schůzky zástupců vedení fakulty se studenty a studentkami, kteří jsou členy programových rad. Proč jsou podstatné pro řešení podnětů z předmětové ankety? Zeptali jsme se proděkanky Markéty Munzarové.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Nová pravidla například zavádí více praxe do průběhu studia učitelství i prakticky zaměřený tzv. klinický rok. Na konkrétních změnách se shodlo...
