Změny fyziologických a imunitních parametrů včel v průběhu roku

Rozdíly mezi krátkověkou a dlouhověkou generací včel nejsou jen v tom, jaké činnosti vykonávají.

21. 5. 2020

Martinu Kuncovi, Ph.D. právě publikovali článek v časopise Včelařství, který vydává Český svaz včelařů. Ten přibližuje jeho výzkum původně publikovaný v časopise Insects české včelařské veřejnosti.

Martinův článek pojednává o rozdílech mezi krátkověkou a dlouhověkou generací včel, které nespočívají jen v tom, jaké činnosti vykonávají, ale také v řadě fyziologických a imunitních parametrů.
Krátkověká populace včel (doba života 15–48 dnů) se vyskytuje v letních měsících a má za úkol shromáždit dostatečné zásoby. Druhá populace je pak dlouhověká (doba života až 8 měsíců) a díky nashromážděným zásobám přežívá nevlídné zimní období.

Pro včelaře je důležitá informace o tom, jaký podíl dlouhověkých včel se v jejich včelstvu nachází již na začátku podzimu, protože už tehdy se rozhoduje, jestli včelstvo přežije zimní období či nikoliv.
Bohužel však nelze tyto dvě populace rozlišit podle žádných vnějších znaků.

Martinovi se ale ve skupině vedené doc. Pavlem Hyršlem podařilo stanovit soubor fyziologických a imunitních parametrů měřitelných v hemolymfě, pomocí kterých jsou schopni rozeznat, o kterou ze dvou populací se jedná. Objevy skupiny doc. Hyršla se tak časem mohou vyvinout v další spolupráci mezi včelařskou veřejností a laboratořemi, které by prováděly měření na zaslaných vzorcích, a výsledky by tak mohly pomoci zabránit ztrátám včel v zimním období. 

Gratulujeme k publikačnímu i vědeckému úspěchu! 

Celý Martinův článek z dubnového magazínu Včelařství si můžete přečíst zde.

Mgr. Martin Kunc, Ph.D. 

  • Je mu 28 let a mezi jeho záliby patří hlavně pěší turistika, squash, volejbal, sci-fi a fantasy knihy či hry.
  • Ke studiu biologie ho přivedl zájem o přírodopisné dokumenty – hlavně ty s Davidem Attenboroughem.
  • Vystudoval bakalářský a magisterský studijní program Experimentální biologie živočichů a imunologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
  • Na stejné fakultě pokračoval také v doktorském studiu, které letos úspěšně ukončil.
  • Během studia se věnoval hlavně imunitním reakcím hmyzích modelových organismů, jako jsou např. octomilka obecná, či zavíječ voskový či včela medonosná.
  • V současnosti působí na Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, konkrétně na Oddělení fyziologie a imunologie živočichů. Zabývá se imunologií se zaměřením na hmyzí modelové organismy. Patří do výzkumné skupiny doc. RNDr. Pavla Hyršla, Ph.D., která se mimo jiné zabývá výzkumem včelích chorob a udržitelným chovem včelstev, na který obdržela grant od Ministerstva zemědělství ČR.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.