Informace o projektu
Nanočástice jako nový nástroj pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda představuje v současné době velkou a nezmenšující se zátěž pro moderní společnost. Ve většině případů je příčinou vznik krevních sraženin, jež omezí průtok řečištěm. Základem diagnostiky je včasné zobrazení těchto sraženin (např. pomocí počítačové tomografie, či angiografie) a detekce jejich stáří. Dosavadní diagnostické metody však nejsou optimální, přesto, že jejich zobrazení může vést k rychlejší diagnostice tohoto onemocnění a ke zlepšení terapeutických přístupů pro daného pacienta.
V této diplomové práci se zaměřím na testování jodovaných nanočástic (IoNPs) na bázi polyjodovaných biodegradabilních polymerů, jakožto potenciálně vhodných teranostik (terapie a diagnostika), které jsou schopny cílit na specifické látky jako je např. fibrin a mají tak potenciál být využity pro vizualizaci sraženin či trombů radiologickými metodami (CT, mikrofluoroskopie). U IoNPs budou hodnoceny fyzikální a biologické vlastnosti pomocí technik in vitro, jejich distribuce v orgánech (mozek, játra, ledviny, slezina, krev) a sledovány farmakokinetické vlastnosti.
Práce je součástí interdisciplinárního výzkumu ve spolupráci sdružující odborníky v chemii, farmacii a medicíně, abychom se společně zaměřili na detekci klíčových diagnostických oblastí a to především v mozku během probíhající mrtvice. Díky kombinacím zobrazovacích technologií (LA-ICP-MS, μCT, skiaskopie), chceme popsat celkové chování IoNPs v organismu v různých fázích rozvoje tohoto neurovaskulárního onemocnění.