Brněnští antropologové se po roce opět chystají zkoumat pohřebiště v Přibicích

Vědci a studenti z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU se i letos připravují na již tradiční antropologicko-archeologický výzkum hřbitova habánů v Přibicích na Brněnsku, který proběhne v srpnu. Pohřebiště příslušníků reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví (někdy též nazývanému anabaptismus) umožňuje unikátní vhled do biologie a kultury této historické skupiny a obecněji také do problematiky migrací a vzájemných interakcí přistěhovalých a místních skupin obyvatelstva.

19. 7. 2021 Martin Čuta

Novokřtěnci, nazývaní též habáni, nebo anabaptisté, představují radikální odnož protestantství zformovanou v 16. století. Žili v uzavřených komunitách, které se odlišovaly od ostatního obyvatelstva způsobem života (podle vzoru prvních křesťanů) a zaměřovaly se na produkci kvalitních výrobků.

Novokřtěnci přišli na Moravu ze Švýcarska a Tyrolska v 16. století. Zatím se nám podařilo zjistit, že pokud jde o tělesnou stavbu, tak se příliš nelišili od původních usedlíků. Analýzy totiž ukázaly, že měli velmi podobnou tělesnou výšku. Rčení »vysoký jako habán« se tedy na přibickém pohřebišti zatím nepotvrzuje,“ uvedl Tomáš Mořkovský, vedoucí výzkumu.

Aby získali nové poznatky ohledně stravovacích návyků habánů, měli výzkumníci v úmyslu zkoumat rozšíření a druhovou skladbu střevních parazitů, jejichž vajíčka lze za optimálních podmínek nalézt v sedimentech z oblasti břišní dutiny pohřbených jedinců. Výzkumy z minulého roku však ukázaly, že písčitý charakter místní půdy není pro zachování vajíček parazitů vhodný. V plánu je proto při analýze habánů vyzkoušet co největší množství moderních výzkumných postupů. Na řadě je tak například genetická analýza jednotlivých nálezů, která poskytne informace o původu habánů, proběhlých migračních vlnách i vzájemné příbuznosti mezi skupinami novokřtěnců z různých koutů Evropy i mezi jedinci v rámci přibického pohřebiště.

Pokračovat bude také samotný terénní výzkum v Přibicích. „Umístění hřbitova v jižní části katastru obce při cestě na Ivaň, tedy mimo zástavbu, poskytuje vynikající předpoklady k tomu, aby se podařilo prozkoumat hřbitov v celém jeho původním rozsahu. Habánská pohřebiště jsou totiž často zcela zničena, případně se nacházejí v zastavěných oblastech. Komplexní výzkum celého hřbitova by tak byl v kontextu výzkumu moravských habánů zcela unikátní počin, uvedl Mořkovský. V letošní výzkumné sezóně se badatelé zaměří na dokončení průzkumu plochy, která byla skryta již v roce 2018, s cílem vymezit rozsah plochy hřbitova a naplánovat strategii odkryvů pro následující roky.

Zároveň je výzkum místem, kde budoucí antropologové získávají praktické znalosti toho, jak provádět terénní výzkum. Podílejí se i na následném zpracování nálezů a v rámci svých diplomových prací také na jejich analýze.  


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.