Akademický senát Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) dnes zvolil děkana Přírodovědecké fakulty MU. Tím se stal Tomáš Kašparovský, který tak fakultu povede již ve druhém funkčním období, a to od února 2022 po dobu následujících čtyř let. Do úřadu jej bude jmenovat rektor MU Martin Bareš.
Kašparovský ve volbě porazil druhého kandidáta Karla Kubíčka, který působí na Ústavu fyziky kondenzovaných látek a na institutu CEITEC. „Tomáši Kašparovskému dalo svůj hlas 20 z 27 senátorů,“ uvedla Zuzana Došlá, předsedkyně Komise k projednání návrhu na jmenování děkana.
Ve vedení fakulty chce Kašparovský v dalším funkčním období prosadit mimo jiné hybridní formu vzdělávání, která by kombinovala prezenční studium s výukovými materiály vzniklými při realizaci dálkové výuky během pandemie covid-19. „Ukazuje se, že především u teoretických předmětů by tato forma vzdělávání mohla zvýšit studijní úspěšnost. Dálková forma komunikace by nám také mohla být užitečná při realizaci výuky, především seminářů, se zahraničními partnery, případně s partnery z praxe,“ upřesnil Kašparovský.
Staronový děkan bude dále usilovat o akreditaci pětiletého magisterského studia pro budoucí pedagogy na středních školách či další internacionalizaci fakulty, a to prostřednictvím nových studijních programů v angličtině. Také chce rozšířit studijní nabídku zejména o profesně orientované studijní obory a uvažovat o navýšení počtu přijatých studentů.
V oblasti výzkumu se chce snažit o vhodnou synergii aktivit fakulty s výzkumnými centry (např. CEITEC, ICRC atd.), aby bylo možné maximálně využít především přístrojové zázemí pro rozvoj výzkumu na fakultě. „Za esenciální považuji, aby fakultě zůstala výuka studentů všech stupňů studia a centra se soustředila především na experimentální vědeckou práci. Stejně tak považuji za klíčový rozvoj velkých výzkumných infrastruktur (např. RECETOX RI, CEPLANT, ELIXIR aj.) v rámci fakulty i hledání vhodných podmínek pro využití fakultou,“ sdělil Kašparovský.
V personální oblasti vidí Kašparovský prioritu například ve zlepšování genderové rovnosti na fakultě, s čímž souvisí také odstranění překážek, jež způsobují nerovnoměrné zastoupení mužů a žen v řídících orgánech fakulty, či dořešení dostupnosti péče o děti zaměstnankyň a zaměstnanců fakulty v obou areálech.
V březnu se konaly schůzky zástupců vedení fakulty se studenty a studentkami, kteří jsou členy programových rad. Proč jsou podstatné pro řešení podnětů z předmětové ankety? Zeptali jsme se proděkanky Markéty Munzarové.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Nová pravidla například zavádí více praxe do průběhu studia učitelství i prakticky zaměřený tzv. klinický rok. Na konkrétních změnách se shodlo...
