Město Brno ocenilo 13 mladých vědkyň a vědců z Přírodovědecké fakulty

Doktorandky a doktorandi v tomto týdnu slavnostně převzali prestižní stipendia na další vědeckou práci. Ocenění Brno Ph.D. talent bylo uděleno celkem 25 mladým badatelům, z toho 18 z nich působí na Masarykově univerzitě, z nich 13 na naší Přírodovědecké fakultě. Všem oceněným gratulujeme!

23. 3. 2023 Filip Breindl Barbora Kameníková Kevin Francis Roche

Foto: Mariya Ostrenko

Ceny stipendistům předala 21. března 2023 Anna Putnová, zastupitelka města Brna pro oblast inovací a spolupráci s výzkumnými organizacemi. „Talent zavazuje. Zavazuje nositele, aby ho rozvíjeli a naplnili svůj potenciál. Přeji všem oceněným, aby měli dostatek vytrvalosti a sil, aby dokázali svůj talent ve své profesi plně využít,“ uvedla Putnová.

Slavnostního večera na Nové radnici v Brně se účastnila také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. „Vytváříte něco mimořádného, co zásadním způsobem přispívá k úspěchu České republiky,“ sdělila Langšádlová.

Spolupráci města s univerzitami ocenila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Foto: Mariya Ostrenko

„Bylo možné se soustředit jen na vědu,“ popsal svou zkušenost přírodovědec Martin Toul, jeden z PhD. talentů roku 2018. Nyní hledá doktorskou pozici na některé z evropských univerzit. Jeho výzkum zaměřený na možnosti proteinu stafylokinázy v kardiovaskulární medicíně má pokračovatele i mezi nynějšími Ph.D. talenty z naší Přírodovědecké fakulty– Lindou Kašiarovou a Alanem Strungou. „Přál bych jim, aby se dokázali nedívat na vědu jen jako na práci, nebáli se experimentovat a mohli působit v motivujícím prostředí,“ vzkázal svým nástupcům Martin Toul.

Martin Toul se podělil o zkušenost se stipendiem v rozhovoru s moderátorkou večera Martinou Pouchlou. Foto: Mariya Ostrenko

„Je nutné vždycky myslet na to, že musíme skloubit povinnosti zaměstnance univerzity, vědeckého pracovníka a povinnosti studenta. Důležité je dobře vybalancovat čas a pravdou je, že čas na nějaké brigády už moc nezbývá. A i kdyby zbýval, už nezbývá příliš energie, kterou chci věnovat svému výzkumu,“ říká Barbora Hrnčířová, která obdržela stipendium na svůj výzkumný projekt věnovaný zužitkování lignocelulózy, nestravitelné části biomasy. „Získané stipendium mě uvolňuje od toho, abych musela myslet na jiné způsoby získávání finančních prostředků. Jsou to i takové maličkosti, že když mám týden náročných experimentů a nestíhám si doma uvařit, stipendium mi umožní zajít si na oběd do restaurace, samozřejmě ne pořád,“ popisuje doktorandka.

„Věda je to nejvíc fascinující zaměstnání,“ uvedla další oceněná doktorandka Anna Sobotková.

Barbora Hrnčířová (uprostřed v černých šatech) zkoumá možnosti rozkládání nestravitelné složky biomasy. Foto: Mariya Ostrenko

„Věřím, že stipendium od města Brna významně přispěje k tomu, že v budoucnu vybraní studenti dosáhnou úspěchů ve své vědecké kariéře. Jako každý rok jsem v úžasu, kolik talentovaných mladých vědců v Brně máme, a jsem nesmírně hrdá, že si pro své bádání vybrali právě místní univerzity a výzkumná centra,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna.

Brno Ph.D. Talent je program, který pětadvaceti doktorským studentům místních univerzit vyplácí po dobu tří let stipendium v celkové výši 330 000 Kč, a navíc jim pomáhá s rozvojem jejich kompetencí díky množství doprovodných přednášek a školení. Studenti byli vybráni ve dvoukolové soutěži, ve které obhajovali své studijní a vědecké záměry.

V rámci soutěže Brno Ph.D. Talent město podpořilo už více než 255 nadějných talentů a zprostředkovaně i jejich týmy a vedoucí. Do perspektivních badatelů tak investovalo již téměř devadesát milionů korun. Stipendia poskytuje město již od roku 2009 a realizaci programu zajišťuje organizace JCMM, z. s. p. o.

Brno Ph.D. talenty z Přírodovědecké fakulty MU:

Thomas Contini

Rozluštění lidského prenatálního chemického exposomu pomocí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením.

Barbora Hrnčířová

Rozklad a zužitkování nestravitelné rostlinné biomasy – lignocelulózy. „Pomocí přístupů genového inženýrství a syntetické biologie upravuji bakterii Pseudomonas putida tak, aby dokázala tento odolný materiál štěpit na jednoduché cukry. Ty by pak měla tato bakterie využívat pro produkci látek s přidanou hodnotou – biodegradabilních plastů nebo sloučenin využívaných ve farmacii, které se dnes běžně vyrábějí z ropy,“ popsala možné přínosy svého výzkumu Hrnčířová.

Alice Laníková

Cílem projektu je popsat dynamiku proteinu MAP2c pomocí pokročilých technik nukleární magnetické rezonance. Získané informace o pohybech MAP2c přispějí k lepšímu pochopení jeho biologické role.

Linda Kašiarová

Projekt je zaměřený na inženýrství stafylokinázy, které připraví cestu k získání nové generace účinných, vysoce selektivních a méně toxických trombolytik v kardiovaskulární medicíně.

Klára Klinkovská

Hlavním cílem projektu je zjistit, jak se rostlinná společenstva v České republice mění v průběhu posledních desetiletí, a odhalit možné příčiny těchto změn. Zjištěním dlouhodobých trendů se snaží přispět k efektivní ochraně přírody.

Pavel Kohout

Strojové učení bez učitele umožňuje využívat velké množství neanotovaných biologických dat. Modely založené na latentním prostoru mohou mapovat vstupní proteiny do vnitřního souřadnicového prostoru a odhalit jejich smysluplnou reprezentaci. Tyto informace lze využít k racionálnímu návrhu proteinů tím, že navrhnou nové proteinové sekvence nebo identifikují důležitá mutační rezidua.

Jan Mičan

Výpočetní návrh nové generace trombolytik.

Kryštof Mrózek

Projekt vyhodnocuje možnosti nového plazmového zdroje pro technologii elektrického pohonu, který využívá zbytkové atmosféry jako paliva, což by umožnilo provozování satelitů na velmi nízké oběžné dráze.

Klára Plačková

Holocentrické chromozomy jsou méně časté než ty monocentrické. Přesto mají pro organismy několik evolučních důsledků spojených především s tolerancí chromozomových zlomů. Pomocí molekulárních a mikroskopických technik kombinovaných s databázemi velikostí genomů, rozšířením a ekologií monocentrických a holocentrických druhů poodhalí smysl jejich existence.

Anna Sobotková

Jako alternativa antibiotické léčby se nabízí fágová terapie, která využívá přirozené bakteriální viry (bakteriofágy). Projekt se zaměřuje na charakterizaci fágové infekce. Cílem je připravit geneticky modifikovaného fága pro sledování infekce pomocí fluorescenční mikroskopie, a také využití kryoelektronové mikroskopie pro strukturní studie fága.

Alan Strunga

Levným terapeutikem budoucnosti by v případě cévní mozkové příhody mohl být protein stafylokináza. Úkolem je pochopit, jak tento protein funguje, a hledat takové rekombinantní varianty, které by byly bezpečné a účinné pro použití v humánní medicíně.

Ján Šmeringai

Zaměřuje se na biosyntetické dráhy vedoucí k tvorbě rostlinných hormonů cytokininů zodpovědných za regeneraci nadzemní části rostlinného těla z protoplastů (jednotlivých buněk bez buněčné stěny) v in vitro podmínkách.

František Zelenák

Projekt se zaobírá grafénem s cílem přinést inovaci v jeho výrobě a funkcionalizaci tak, aby ho bylo možné uplatnit v průmyslu, primárně v zelených technologiích, jako jsou např. solární články nebo baterie.

Podrobnosti v Magazínu M Více o Brno Ph.D. talent


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.