Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie publikovaná v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960.
Přírodní prostředí je v posledních desetiletích podle vědců a vědkyň stále více ovlivňováno globálními změnami způsobenými zejména vlivem člověka. Ke změnám v české květeně dochází v důsledku několika faktorů, jejichž význam se v čase mění. Vyplývá to ze studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou.
Ve sledovaném období nejvíce ubývaly druhy typické pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny, jež jsou chudší na živiny. Často jde o druhy vyžadující pravidelnou pastvu nebo seč, což souvisí mj. s ukončením tradičního hospodaření. „Výsledky také potvrzují úbytek druhů zařazených do národního Červeného seznamu cévnatých rostlin,“ shrnuje botanička Klára Klinkovská z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V průběhu posledních 60 let u nás ale také dochází z mnoha důvodů k šíření některých druhů. Zatímco v posledních dvaceti letech se začínají šířit zejména teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí, což může být podle botaniků důsledkem klimatických změn, v 60. a 70. letech nejvíce ovlivňovalo proměnu květeny na našem území především narušování krajiny člověkem a nárůst obsahu dusíku a fosforu v půdě. Zhruba mezi lety 1981 a 2000 se začínal projevovat vliv zarůstání pozemků a houstnutí lesů po ukončení tradičního hospodaření.
Pro vyhodnocení změn vědci využili databázi české flóry a vegetace Pladias, která v současné době obsahuje více než 15 milionů záznamů o výskytu planých a zplanělých rostlin za více než 200 let a je unikátním zdrojem informací o rozšíření rostlin v prostoru i čase. Nyní se brněnští botanici chystají výzkum změn květeny dále rozšířit. Během posledních tří let shromáždili údaje z opakovaného sledování rostlinných společenstev v databázi ReSurveyEurope. Tato mezinárodní databáze vědcům v následujících letech umožní podrobně vyhodnotit změny květeny celé Evropy.
Podrobnější informace můžete nelézt v tiskové zprávě ZDE.
Přečtěte si rozhovor o životě a díle Otakara Borůvky a činnosti Společnosti, která se stará o jeho odkaz. Na tohoto matematika zavzpomínal Eduard Fuchs, který se s ním setkával téměř 30 let.
Čestným doktorátem byli oceněni, z rozhodnutí Vědecké rady Masarykovy univerzity, profesor Thomas Robert Cech, jenž významně přispěl k formování oboru biologických věd; a profesor Peter Wolfram Michor, který významně přispěl k rozvoji matematiky.
