Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Nová pravidla například zavádí více praxe do průběhu studia učitelství i prakticky zaměřený tzv. klinický rok. Na konkrétních změnách se shodlo ministerstvo se zástupci vysokých škol vč. Rady vysokých škol či Asociací děkanů přírodovědných fakult.
Tato nová pravidla, tzv. rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele. Těmi jsou jak pedagogické fakulty, tak přírodovědecké, filozofické, tělovýchovné a dalších. Rámcové požadavky jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.
Tomuto cíli napomohou konkrétní změny, na kterých se ministerstvo shodlo se zástupci vysokých škol. Nová pravidla například zavádí více praxe do průběhu studia učitelství i prakticky zaměřený tzv. klinický rok. Nově studenti učitelství stráví v průběhu studia minimálně 240 vyučovacích hodin ve výuce žáků, z nichž alespoň 80 hodin odučí samostatně nebo v páru (tandemu), zbytek mohou být v roli asistenta pedagoga nebo pozorovat výuku.
Vedle vyššího rozsahu praxe se ministerstvo se zástupci vysokých škol shodlo také na potřebě dalšího zvyšování její kvality, vytvoření pozice tzv. provázejícího učitele. Výraznou novinkou v přípravě učitelů je takzvaný klinický rok, během kterého budou studenti po dobu celého školního roku vedle univerzitní výuky docházet dva dny v týdnu do školy pozorovat výuku, asistovat pedagogům, učit žáky v páru i samostatně a nabyté zkušenosti reflektovat a propojovat se znalostmi získanými na akademické půdě. Klinický rok mohou fakulty realizovat díky nové možnosti akreditovat učitelské studijní programy také jako souvislé pětileté magisterské programy, čímž v programech pro klinický rok vzniká nový prostor.
„Jsem rád, že bude možné dle nových pravidel realizovat výuku budoucích učitelů za pomoci flexibilní nabídky studijních programů, přizpůsobených potřebám studentů a praxe,“ řekl předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult a předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský. Rozhodnutí, zda programy akreditovat jako dělené (tříleté bakalářské studium plus dvouleté navazující magisterské studium) nebo nedělené (pětileté magisterské studium), nadále zůstává na univerzitách. Pro nově akreditované pětileté programy učitelství pro druhý stupeň ZŠ a SŠ bude klinický rok povinný. Pro první stupeň zůstává doporučený.
Díky spolupráci MŠMT a fakult připravujících učitele vzniklo Národní šetření učitelských kompetencí, z kterého lze rozpoznat, v jakých oblastech si čerství absolventi věří nejvíce a ve kterých potřebují dále rozvíjet. Ministerstvo vůbec poprvé disponuje daty o tom, jak si absolventi učitelských programů vedou v jednotlivých kompetencích. „Změny v přípravě učitelů jsou založeny na datech a dějí se na základě široké spolupráce ministerstva s vysokými školami, profesními asociacemi a relevantními organizacemi,” uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Podrobnosti jsou k dispozici v tiskové zprávě MŠMT.
Čestným doktorátem byli oceněni, z rozhodnutí Vědecké rady Masarykovy univerzity, profesor Thomas Robert Cech, jenž významně přispěl k formování oboru biologických věd; a profesor Peter Wolfram Michor, který významně přispěl k rozvoji matematiky.
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie publikovaná v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960.
