Stále častěji dochází ke smrtelným kolizím živočichů s jedoucími automobily. Více než 10 % populace ptáků a netopýrů bohužel zahyne na silnicích. Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto pustili do projektu, díky kterému by mohli tento nelichotivý trend významně změnit. Cílem projektu je vytvořit elektronickou mapu rizikových území a navrhnout efektivní ochranné stěny podél silnic.
Přestože v sousedním Německu můžeme vidět v okolí silnic různé typy ochranných stěn mnohem častěji než v České republice, v obou zemích chybí důkazy o jejich účinnosti. Vědci proto budou v rámci projektu Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v Česko-Saském příhraničí zkoumat chování a aktivitu ptáků a netopýrů při přeletech různých typů ochranných stěn. Díky získaným datům budou moci doporučit stěny s největší efektivitou ochrany vůči kolizím.
„Hlavním cílem projektu, který bude trvat do konce roku 2026, je ochrana biologické rozmanitosti na migračních koridorech sasko-českého pohraničí. Biologickým průzkumem, zhotovením databáze a elektronické mapy rizikových území a testováním vhodných ochranných opatření minimalizujeme negativní dopady nových silnic i zkapacitnění těch stávajících,“ přibližil obsah projektu Tomáš Bartonička, hlavní řešitel projektu a vedoucí pracoviště Výzkum obratlovců na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Významnou součástí projektu, který je spolufinancován v rámci programu Interreg Česko-Sasko (2021–2027), bude dvojjazyčné doporučení pro správce komunikací a orgány ochrany přírody řešící riziková křížení silnic s koridory v česko-německém pohraničí. Výsledky z terénních šetření budou pomocí elektronické mapy využity i pro ostatní významná křížení tzv. zelené a šedé infrastruktury. Ve druhé polovině roku 2026 se pak uskuteční dvojjazyčné semináře pro krajské úředníky, orgány ochrany přírody a správce komunikací, na kterých budou seznámeni s výsledky studie, všemi podklady a možností jejich využití.
Další podrobnosti k projektu jsou k dispozici v tiskové zprávě.
Projekt: Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v Česko-Saském příhraničí
Projekt bude probíhat do konce roku 2026 a je financován Evropskou unií částkou přibližně 752 tisíc EUR v rámci programu Interreg Česko-Sasko (2021-2027), prioritní osa 2: Změny klimatu a udržitelnost. Lead partnerem projektu je Masarykova univerzita (Přírodovědecká fakulta), kooperačními partnery jsou Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Brno a Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung. Strategické partnery představují: Ředitelství silnic a dálnic ŘSD, Karlovarský, Liberecký KÚ a Sächsischen Landesamtes für Umwelt LfULG.
Čestným doktorátem byli oceněni, z rozhodnutí Vědecké rady Masarykovy univerzity, profesor Thomas Robert Cech, jenž významně přispěl k formování oboru biologických věd; a profesor Peter Wolfram Michor, který významně přispěl k rozvoji matematiky.
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie publikovaná v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960.
