V době počátků budování zahrady v letech 1920−1922 na pozemku skoro žádné stromy nerostly, byla to původní zelinářsko-pícninářsko-pastevní plocha zaopatřovacího ústavu rozparcelovaná na čtverce. Ve městě se chovalo mnoho hospodářských zvířat včetně koní, kteří byli dopravním prostředkem, na dvorech se běžně chovaly slepice, králíci a další drobné zvířectvo. Za války lidé tajně drželi tato zvířata na půdách, ve sklepích a kde se dalo. Bylo také nutné zajistit zvířatům krmivo.
Po roce 1922 se v zahradě začala budovat jezírka, stavět skleníky, tvořit první zahradní úpravy a sázet stromy. Na fotografii je inspektor František Jirásek (v klobouku), který s prof. Podpěrou zahradu založil. Mnohé expozice máme na zahradě dodnes.
Na fotografii z 20. let je inspektor František Jirásek (v klobouku), spoluzakladatel zahrady Identita druhého muže není známá.
Foto: Archív MU, nedatováno.
Známý brněnský zahradní architekt a nestor svého oboru, prof. Ivar Otruba, který je tvůrcem mnoha botanických zahrad a zná jejich historii, účel a potřeby jako nikdo jiný, se kdysi vyjádřil o naší zahradě jako o klasické univerzitní zahradě hřbitovního typu. Toto označení si jistě vysloužila kvůli svému umístění uprostřed města, kdy nenavazuje na volnou přírodu, kvůli ohraničení tvrdými ploty ze všech stran, ale i pro množství vzrostlých stromů, které sice návštěvníkům poskytují příjemný stín, ale nedovolují mnohým světlomilným a vesele barevným rostlinám, aby zde rostly. V podrostu se tak často objevují druhy stínomilné, resp. stín snášející, se kterými se setkáváme často i na hřbitovech. Patří k nim například břečťan, který je smutečním symbolem, a ve městě ho hojně roznášejí ptáci, kteří požírají jeho dužnaté plody. Zahrada je nejkrásnější v jarním období, kdy neolistěné stromy dovolují jarním rostlinám ukázat jejich krásu.
Pro zahradu je typické množství vzrostlých stromů, které návštěvníkům poskytují příjemný stín. Foto: Libor Teplý, 2019.
Čestným doktorátem byli oceněni, z rozhodnutí Vědecké rady Masarykovy univerzity, profesor Thomas Robert Cech, jenž významně přispěl k formování oboru biologických věd; a profesor Peter Wolfram Michor, který významně přispěl k rozvoji matematiky.
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie publikovaná v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960.
