Výuka, která má smysl: úspěšné projekty a nové ocenění

Exkurze do dobré výuky byla podnětným setkáním vyučujících a řešitelů interních grantů napříč fakultami Masarykovy univerzity, kteří mohli v průběhu workshopů vzájemně sdílet zkušenosti a diskutovat o trendech ve vysokoškolském vzdělávání. Nápaditá akce, která se konala 18. června, vznikla v souvislosti s ukončením výzev interní podpory výuky zahrnující Excelentní studijní programy a Inovace ve výuce.

Součástí programu bylo i první udělování Ceny prorektora pro vzdělávání a kvalitu MU za kvalitní výuku, díky které byli vyučující oceněni za systematický a promyšlený přístup k výuce. „Vzdělávání je první rolí vysoké školy a i akcemi jako ta dnešní chceme ukázat, jak důležitá je každodenní pedagogická práce našich vyučujících,“ řekl prorektor pro vzdělávání a kvalitu MU Michal Bulant.

„Dnešní setkání vnímám jako svátek a oslavu vyučujících, kteří věnují čas a péči kvalitě výuky, a přitom aktivně a konstruktivně přemýšlí nad svou rolí. Chceme těmto lidem poděkovat, ať už prostřednictvím ocenění prorektora pro kvalitu, anebo i tímto setkáním. Společná energie přináší vyučujícím i nám větší motivaci k tomu, aby úspěšně pokračovali ve své práci,“ vysvětlila význam akce Kateřina Oleksíková, ředitelka Odboru pro kvalitu.

V dopoledním programu představila Kateřina Oleksíková výsledky tříleté podpory interních výzev Masarykovy univerzity, kdy bylo na podporu výuky Excelentních studijních programů a Inovace ve výuce přiděleno přes 38 milionů korun pro 128 vybraných projektů. „Interní výzvy byly podpořeny z Programu na podporu strategického řízení (PPSŘ) 2021 až 2025, z něhož vysoká škola dostala finance na podporu týkající se kvality výuky a vzdělávání. Masarykova univerzita se je rozhodla využít formou interních výzev,“ uvedla ředitelka.

Co znamená výborná výuka a jak ji prakticky vést bylo tématem prezentací i panelových diskusí, které se odehrávaly v průběhu celého dne.

Prostřednictvím interních výzev bylo možné vyzkoušet i nové pracovní postupy, například pravidelná reflektivní setkání či práci s portfoliem. „Pro příští období, to znamená PPSŘ 2026+, které se právě teď chystá, plánujeme podporu tohoto typu výzev ze strany Masarykovy univerzity zachovat. I když ještě není jasná konkrétní výše podpory a časový harmonogram, chceme u vyzkoušeného modelu určitě zůstat. Hlavně máme v úmyslu zachovat ty věci, které jsme se naučili a které podpoření vyučující z fakult oceňují,“ doplnila Oleksíková.

Co znamená výborná výuka a jak ji prakticky vést, bylo tématem následující panelové diskuse. Té se zúčastnili také prorektor pro vzdělávání a kvalitu MU Michal Bulant, proděkan pro studium Fakulty sportovních studií MU Zdenko Reguli a vedoucí Katedry informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě MU Petr Škyřík.

Jak se dívat na výuku očima studujících, prezentovala odbornice na vysokoškolské vzdělávání Monika Barton, která do prostředí Masarykovy univerzity přinesla inspirativní pohled zvenčí. „Vždycky mě hodně motivovala práce se studenty, protože mají skvělou energii a ve výuce se dají uskutečňovat zajímavé věci. Největší zlom ve vzdělávání jsem zažila na Novém Zélandu, kde je vyučování zaměřené na individuální přístup ke konkrétnímu studentovi,“ řekla Monika Barton, působící na soukromé vysoké škole AMBIS.

Přestože se v minulosti věnovala i firemnímu vzdělávání v nadnárodních korporacích, nejvíce zkušeností získala v prostředí zahraničních univerzit. Na Novém Zélandu se v průběhu svého dvanáctiletého pobytu zaměřovala zejména na design výuky a výsledkově orientované učení. „Zjistila jsem, že kromě toho, že jsou studenti spokojení v předmětu, je velmi důležité i to, jak jsou předměty provázané v rámci studijního programu. Z bližšího seznámení vyplynulo, že potřebujete jak dobré vyučující, tak i dobrý systém. V dnešní době, kdy přibývá vysokoškolsky vzdělaných lidí, potřebujeme, aby se postupně přesunuli do oblasti celoživotního vzdělávání, protože tento systém je vhodnější než ten tradiční, orientovaný na obsah,“ vysvětlila Barton.

V odpoledním bloku několika specializovaných workshopů řešitelky a řešitelé prezentovali své projekty prakticky a zúčastnění si mohli vybrat blok podle svého zájmu. Součástí odpoledního programu byla „Návštěva galerie“ na dvorečku budovy na Komenského náměstí. Rozmanitost projektů interních grantů tam byla představena prostřednictvím instalace plakátů, které s inovačním akcentem originálně popisovaly činnosti jednotlivých řešitelských týmů. Zájemci tak mohli pohovořit a sdílet dobrou praxi přímo s jejich autorkami a autory.

Smyslem Exkurze do dobré výuky byla nejen prezentace výstupů interních výzev na podporu výuky, ale především ohlédnutí za tím, co pozitivního výzvy přinesly a co by v budoucnu Masarykova univerzita jako zadavatel mohla změnit. „Největší výzva je dostat se k vnímání toho, že kvalita výuky je důležitá a že zlepšovat se dá pořád,“ věcně vyjádřil význam akce prorektor Michal Bulant.

Cena prorektora za kvalitní výuku

„Přestože existují Ceny rektora za pedagogickou činnost, a máme radost, že jejich počet roste, pořád vnímáme, že ocenění pedagogické činnosti je méně než ocenění výzkumné činnosti, a také touto cenou jsme chtěli přispět k ‚vyrovnávání této nerovnosti‘,“ objasnil Michal Bulant při vůbec prvním udělování Ceny prorektora pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity za kvalitní výuku, která zdůrazňuje prestiž v oblasti akademické práce.

Cena je určena vyučujícím za komplexní přístup k otázce kvality výuky a systematickou snahu o její zvyšování, jenž může nabírat různé formy a podoby, například jde o soustavný pedagogický rozvoj, reflexi potřeb studujících a podporu jejich aktivního zapojení do výuky, vytváření bezpečného a podpůrného prostředí pro učení a účast na šíření dobré pedagogické praxe. „Chceme ukázat, že kvalitní výuka může v různých osobních pojetích znamenat různé přístupy a různé činnosti nejen při samotné výuce a její přípravě, ale i při její reflexi a při pedagogickém rozvoji,“ dodal Bulant.

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Přírodovědecká fakulta MU, Výzkum vegetace

V Ústavu botaniky a zoologie mimo teoretické předměty vede také terénní cvičení a projektově orientovanou výuku. Podporuje zapojení studujících do výzkumu a do mezinárodní vědecké komunity. Na výuku pohlíží jako na proces vzájemného učení mezi vyučujícími a studujícími.

Mgr. Pavel Pracný, Ph.D.
Přírodovědecká fakulta MU, Ústav geologických věd

Kromě výuky geologických a geochemických předmětů se podílí také na terénní výuce pro studující učitelství a na předmětu CORE o tajemstvích krasu. Za základ v přístupu ke studujícím považuje vzájemný respekt a tvorbu bezpečného prostředí pro všechny účastníky výuky.

Foto: Jiří Salik Sláma