Masarykova univerzita mě hodně zaujala de facto vším – přístupem ke studentům, prezentací sebe sama, odborností a kvalitou

Lukáš Jirásek – student NMgr. studijního programu Geografie a kartografie, obor: Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

14. 2. 2020 Lukáš Jirásek

Podle čeho ses rozhodoval při výběru vysoké školy?

Při výběru vysoké školy jsem přemýšlel hodně pragmaticky. Už od třeťáku jsem věděl, co chci jít studovat, geografie pro mě byla jasnou volbou. Tehdy jsem zjistil, že studium geografie vůbec není běžné na každé univerzitě v republice. V úvahu přicházely univerzity v Praze, Brně a Olomouci. Masarykova univerzita mě hodně zaujala de facto vším – přístupem ke studentům, prezentací sebe sama, odborností a kvalitou. A navíc na mě také zapůsobila ta „moravská“ exotika pro kluka z Čech. 😊

Bál ses něčeho před začátkem studia?

Bál jsem se toho, co jsem o VŠ slyšel od ostatních starších známých, a to, že každý půlrok mě čeká v podstatě „maturita“. Po mých zkušenostech bych já nic podobného středoškolákům neříkal. Režim na univerzitě je sice diametrálně jiný než na středních školách, nicméně člověk je o něco starší, svoje zaměření zúží a ty „maturity“ dělá z něčeho, co ho (snad) baví.

Jaká je atmosféra na tvém oboru?

Atmosféra je naprosto super. Na geografii nás nastoupilo něco okolo 100 lidí, což není zas tak moc. Tím pádem nebylo těžké se sblížit. Spolupráce, pomáhání, večerní posezení v hospodě bylo na bakaláři naprosto běžné. Každý znal někoho a studium bylo proto mnohem snazší a zábavnější.

Jak se ti líbí prostředí, kde studuješ?

Areál na Kotlářské je skvělý. Miluji to prostředí, kde v historických budovách probíhá výuka v nově zařízených učebnách. Navíc botanická zahrada a geopark jsou všude okolo nás.

Jaký předmět na tebe nejvíc zapůsobil a proč?

Bylo jich rozhodně víc. Já jsem studentem učitelského studia, tzn. až školu dodělám, měl by ze mě být středoškolský učitel (geografie). Přibližně jednu třetinu mého studia zabírají tzv. předměty pedagogicko-psychologického základu. Některé z nich učí velmi inspirativní lidé, od kterých se stále mám co učit. Pokud bych měl jmenovat, všem budoucím učitelům doporučuji předmět Pedagogická komunikace. Z odborných předmětů ve mně asi nejvíce zanechal předmět Klimatické změny nebo Regionální geografie Afriky, Austrálie a Oceánie.

Zažil jsi při studiu i těžké chvíle?

Rozhodně ano, i když musím říct, že školy jsem se nikdy výrazně nebál. Nejhorší po této stránce byly první semestry. Byl jsem ještě mladý, na škole nový, netušil jsem, co mě čeká. Neznal jsem učitele a v prvních měsících ani spolužáky, díky kterým se studium po čase stalo o moc lepší. Avšak když jsem prošel prvním semestrem a všechny zkoušky úspěšně udělal (i když některé s velmi odřenýma ušima), další semestry pak byly snazší. Těžší pak byl až poslední semestr na bakaláři, kdy jsem psal bakalářkou práci a učil se na státní závěrečnou zkoušku.

Máš možnost během studia získat praxi?

U studentů učitelství je praxe povinnou součástí studia. První praxe mě čekala už na bakaláři. Odučil jsem sice jenom pár hodin na jednom z brněnských gymnázií, byla to ale příjemná změna oproti klasickým předmětům. Častokrát se právě během této praxe studenti přesvědčí, jestli pedagogickou práci v budoucnu chtějí nebo nechtějí dělat. Na magisterském studiu jsou pak v každém předmětu povinné 2 semestry praxe.

Co bys doporučil mladším spolužákům/uchazečům o studium?

Rozhodně to, aby dělali, co je baví. Studium na PřF MU není zrovna nejsnazší, ale pokud vám to, co děláte, dává smysl, jde to skoro samo. 😊

Více článků

Přehled všech článků